Vyšší mateřská zatím nebude. Neprošla přes Klause

Petr Kučera Petr Kučera
29. 4. 2010 10:40
Prezident podle očekávání zákon vetoval, znovu jej musí schválit poslanci
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Prezident republiky Václav Klaus dnes podle očekávání vetoval novelu zákona o nemocenském pojištění, která měla vrátit peněžitou pomoc v mateřství na loňskou úroveň. Podle Klause by to ale neúměrně zatížilo státní rozpočet v době krize.

O výši mateřské tak budou muset ještě jednou rozhodnout poslanci. Mělo by se tak stát na květnové schůzi těsně před volbami. Zákon ale pravděpodobně znovu schválí, protože zastánci vyšší mateřské mají ve sněmovně většinu.

Prezident republiky Václav Klaus už dříve avizoval, že vetuje každý zákon, který zvyšuje už beztak rekordní schodek státního rozpočtu.

Schodek se zvýší o dvě miliardy

"I když je úprava dávek v mateřství v naší zemi vnímána citlivě, je třeba připomenout, že v mezinárodním srovnání je u nás doba jejich poskytování nadstandardně dlouhá. Peněžitou pomoc v mateřství nelze vnímat osamoceně, ale v kontextu všech podpor, které rodiny s dětmi získávají," připomíná Klaus v dnešním odůvodnění veta. Odkazuje na fakt, že s výjimkou mateřské se úsporné škrty nedotkly ani délky a výše rodičovského příspěvku, ani porodného či daňových úlev pro rodiny s dětmi.

Vrácení mateřské a ošetřovného na loňskou úroveň podle Klause zvýší výdaje státního rozpočtu o částku kolem dvou miliard korun. "Dodatečné výdaje nejsou kryty ani příjmem z pojistného, ani jinými rozpočtovými příjmy, takže nutně dojde k prohloubení deficitu. To je v příkrém rozporu se zájmy celé společnosti," domnívá se Klaus.

Jakékoli výdaje rozpočtu, včetně sociálních dávek, nelze podle prezidenta považovat za neměnnou konstantu a její výši za automaticky nárokovou bez ohledu na to, jaký je stav veřejných financí či jaké je aktuální posouzení společenských priorit.

Klaus také připomněl, že od 1. ledna 2009 (za koaliční vlády vedené ODS - pozn.red.) došlo k výraznému navýšení peněžité pomoci v mateřství. "Od 1. ledna 2010 se pak dávka vyplácí v rozsahu, který se více přibližuje reálným ekonomickým možnostem státu," vysvětluje.

Z porovnání online deníku Aktuálně.cz nicméně vyplývá, že zatímco od 1. ledna 2009 se mateřská u podprůměrných a průměrných mezd zvýšila řádově o stovky korun měsíčně, od letošního ledna klesla v řádu tisíců měsíčně. Lépe než v roce 2008 na tom i po letošních škrtech jsou pouze matky se mzdou zhruba od 30 tisíc korun.

Třetí pokus v květnu

Návrh na zvýšení peněžité podpory v mateřství schválili sociální demokraté, lidovci, komunisté a Strana zelených i přes nesouhlas ODS a TOP 09 už v únoru. Do sněmovny se ale vrátil poté, co jej podle očekávání vetoval Senát, kde mají ODS a TOP 09 většinu. Podruhé jej poslanci schválili v dubnu. Pokud novelu na květnové předvolební schůzi schválí i potřetí, zákon začne definitivně platit.

Také ODS a TOP 09 se nelíbí, že zrušení škrtů v mateřské a ošetřovném zvýší schodek rozpočtu. Škrty navíc byly součástí širší dohody o úsporném balíčku, kde musely ustoupit všechny strany. Sociální demokraté, lidovci, komunisté a zelení nicméně argumentují, že na podpoře rodin by se šetřit nemělo, zvláště když jde jen o něco málo přes jedno procento z celkového schodku.

Snížení mateřské a ošetřovného schválili poslanci - s výjimkou komunistů - na konci loňského září jako součást vládního úsporného balíčku. Mělo jít jen o dočasné opatření pro rok 2010.

Zpoždění nevadí, dávky přijdou zpětně

Pokud zákon definitivně projde, případné zpoždění jeho účinnosti by matkám nevadilo. A to přesto, že určitý čas na provedení změn ve svých systémech pak bude potřebovat i Česká správa sociálního zabezpečení, která mateřskou vyplácí. "Standardně jde o tříměsíční technologickou lhůtu," říká její mluvčí Kamil Vařeka.

Zákon totiž předpokládá, že zpětné dorovnání získají i matky, které od začátku ledna dostávají zhruba o pětinu nižší mateřskou, než by dostávaly vloni. Návrh na doplatek do původní výše předložil poslanec Jiří Carbol z KDU-ČSL.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek po dnešním Klausově vetu přispěchal s ujištěním, že nepodaří-li se schválit zrušení škrtů v mateřské do voleb, učiní tak poté - po případném vítězství - vláda vedená ČSSD.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Zjednodušit výběr rodičovské? Ministerstvo je proti
Kalousek: O porodném rozhodnou obce. Mají-li dost peněz
Začal rok utahování opasků. Připravte se na úspory

Na loňskou úroveň se má vrátit  i ošetřovné - tedy dávka, kterou dostává například rodič při ošetřování nemocného dítěte. Od letošního ledna výrazně klesla, protože se přestaly proplácet první tři dny ošetřování. V tomto případě však zákon nepočítá se zpětným dorovnáním za dobu od letošního ledna do začátku účinnosti novely.

Jak se vás dotkly letošní škrty? Máte v praxi problémy s čerpáním dávek nebo je dostáváte pozdě? Reagujte v diskuzi pod článkem nebo napište přímo autorovi:

 

Právě se děje

před 13 minutami

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Při útoku na armádní základnu v Nigeru zahynulo až 70 vojáků

Při úterním útoku ozbrojenců na armádní pozici na západě Nigeru přišlo o život až 70 vojáků. Oznámily to ve středu agentury EFE a Reuters. Útočníci přišli podle EFE o 50 lidí. Jak velká celkem byla skupina útočníků a jaké měla cíle, ale zatím není jasné. V minulosti se k útoku na stejném místě přihlásila organizace Islámský stát (IS).

Armáda oznámila, že cílem útoku byl post v oblasti Inates, která leží v blízkosti maliské hranice. Útok byl nakonec odražen, ale na místo musely být přizvány posily. 

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy