Vyšší mateřská zatím nebude. Neprošla přes Klause

Petr Kučera Petr Kučera
29. 4. 2010 10:40
Prezident podle očekávání zákon vetoval, znovu jej musí schválit poslanci
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Prezident republiky Václav Klaus dnes podle očekávání vetoval novelu zákona o nemocenském pojištění, která měla vrátit peněžitou pomoc v mateřství na loňskou úroveň. Podle Klause by to ale neúměrně zatížilo státní rozpočet v době krize.

O výši mateřské tak budou muset ještě jednou rozhodnout poslanci. Mělo by se tak stát na květnové schůzi těsně před volbami. Zákon ale pravděpodobně znovu schválí, protože zastánci vyšší mateřské mají ve sněmovně většinu.

Prezident republiky Václav Klaus už dříve avizoval, že vetuje každý zákon, který zvyšuje už beztak rekordní schodek státního rozpočtu.

Schodek se zvýší o dvě miliardy

"I když je úprava dávek v mateřství v naší zemi vnímána citlivě, je třeba připomenout, že v mezinárodním srovnání je u nás doba jejich poskytování nadstandardně dlouhá. Peněžitou pomoc v mateřství nelze vnímat osamoceně, ale v kontextu všech podpor, které rodiny s dětmi získávají," připomíná Klaus v dnešním odůvodnění veta. Odkazuje na fakt, že s výjimkou mateřské se úsporné škrty nedotkly ani délky a výše rodičovského příspěvku, ani porodného či daňových úlev pro rodiny s dětmi.

Vrácení mateřské a ošetřovného na loňskou úroveň podle Klause zvýší výdaje státního rozpočtu o částku kolem dvou miliard korun. "Dodatečné výdaje nejsou kryty ani příjmem z pojistného, ani jinými rozpočtovými příjmy, takže nutně dojde k prohloubení deficitu. To je v příkrém rozporu se zájmy celé společnosti," domnívá se Klaus.

Jakékoli výdaje rozpočtu, včetně sociálních dávek, nelze podle prezidenta považovat za neměnnou konstantu a její výši za automaticky nárokovou bez ohledu na to, jaký je stav veřejných financí či jaké je aktuální posouzení společenských priorit.

Klaus také připomněl, že od 1. ledna 2009 (za koaliční vlády vedené ODS - pozn.red.) došlo k výraznému navýšení peněžité pomoci v mateřství. "Od 1. ledna 2010 se pak dávka vyplácí v rozsahu, který se více přibližuje reálným ekonomickým možnostem státu," vysvětluje.

Z porovnání online deníku Aktuálně.cz nicméně vyplývá, že zatímco od 1. ledna 2009 se mateřská u podprůměrných a průměrných mezd zvýšila řádově o stovky korun měsíčně, od letošního ledna klesla v řádu tisíců měsíčně. Lépe než v roce 2008 na tom i po letošních škrtech jsou pouze matky se mzdou zhruba od 30 tisíc korun.

Třetí pokus v květnu

Návrh na zvýšení peněžité podpory v mateřství schválili sociální demokraté, lidovci, komunisté a Strana zelených i přes nesouhlas ODS a TOP 09 už v únoru. Do sněmovny se ale vrátil poté, co jej podle očekávání vetoval Senát, kde mají ODS a TOP 09 většinu. Podruhé jej poslanci schválili v dubnu. Pokud novelu na květnové předvolební schůzi schválí i potřetí, zákon začne definitivně platit.

Také ODS a TOP 09 se nelíbí, že zrušení škrtů v mateřské a ošetřovném zvýší schodek rozpočtu. Škrty navíc byly součástí širší dohody o úsporném balíčku, kde musely ustoupit všechny strany. Sociální demokraté, lidovci, komunisté a zelení nicméně argumentují, že na podpoře rodin by se šetřit nemělo, zvláště když jde jen o něco málo přes jedno procento z celkového schodku.

Snížení mateřské a ošetřovného schválili poslanci - s výjimkou komunistů - na konci loňského září jako součást vládního úsporného balíčku. Mělo jít jen o dočasné opatření pro rok 2010.

Zpoždění nevadí, dávky přijdou zpětně

Pokud zákon definitivně projde, případné zpoždění jeho účinnosti by matkám nevadilo. A to přesto, že určitý čas na provedení změn ve svých systémech pak bude potřebovat i Česká správa sociálního zabezpečení, která mateřskou vyplácí. "Standardně jde o tříměsíční technologickou lhůtu," říká její mluvčí Kamil Vařeka.

Zákon totiž předpokládá, že zpětné dorovnání získají i matky, které od začátku ledna dostávají zhruba o pětinu nižší mateřskou, než by dostávaly vloni. Návrh na doplatek do původní výše předložil poslanec Jiří Carbol z KDU-ČSL.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek po dnešním Klausově vetu přispěchal s ujištěním, že nepodaří-li se schválit zrušení škrtů v mateřské do voleb, učiní tak poté - po případném vítězství - vláda vedená ČSSD.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Zjednodušit výběr rodičovské? Ministerstvo je proti
Kalousek: O porodném rozhodnou obce. Mají-li dost peněz
Začal rok utahování opasků. Připravte se na úspory

Na loňskou úroveň se má vrátit  i ošetřovné - tedy dávka, kterou dostává například rodič při ošetřování nemocného dítěte. Od letošního ledna výrazně klesla, protože se přestaly proplácet první tři dny ošetřování. V tomto případě však zákon nepočítá se zpětným dorovnáním za dobu od letošního ledna do začátku účinnosti novely.

Jak se vás dotkly letošní škrty? Máte v praxi problémy s čerpáním dávek nebo je dostáváte pozdě? Reagujte v diskuzi pod článkem nebo napište přímo autorovi:

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 48 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, opět zasednou i odborné týmy. 

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Několik stovek lidí demonstrovalo v Praze a v Brně za klima

Několik stovek lidí v pátek v pražských a brněnských ulicích demonstruje, aby před blížícími se volbami upozornili na klimatickou krizi. Protest v Praze demonstranti zahájili na Malostranském náměstí symbolicky za minutu dvanáct pokřikem "Teď nebo nikdy", po projevech se vydali na pochod centrem města. Podle aktivistů totiž politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu.

Ulicemi Brna prošly další asi dvě stovky studentů. Organizátoři a další řečníci nejprve upozornili na dopady změn klimatu. "Z těchto voleb musí vzejít vláda, které nebude lhostejný boj za klimatickou spravedlnost," řekl Ctibor Prokop, student tišnovského gymnázia a mluvčí hnutí Fridays for Future.

Protesty jsou součástí celosvětové akce ekologického hnutí Fridays for Future, jehož členové zformulovali klimatické požadavky, podle nichž by lidé měli vybírat budoucí českou vládu. Je mezi nimi například udržení oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia, přechod od preferování hrubého domácího produktu ke zjišťování stavu přírody a klimatu nebo ochrana klimatu jako priorita příští vlády. Politické strany pak podle těchto kritérií oznámkovali, nejlépe podle aktivistů dopadli Piráti se starosty a Strana zelených.

Zdroj: ČTK
Další zprávy