Proč čekat měsíc, výplata může být každý den. Nový benefit je stále oblíbenější

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
27. 8. 2021 6:29
Na trhu práce se prosazuje nový trend - výplata záloh na mzdu kdykoliv. Podle personalistů chce peníze dřív než jednou za měsíc stále více zaměstnanců. A firmy, v době boje o každého volného uchazeče, jim vycházejí vstříc i za cenu vyšších nákladů.
Foto: iStock

Je to lepší a výhodnější než půjčka před výplatou. Požádáte zaměstnavatele o výplatu zálohy na mzdu, třeba každý týden nebo i častěji. Ačkoliv to pro mzdové účetní představuje práci navíc, zaměstnavatelé jsou nyní ochotnější vyjít požadavku vstříc. Snaží se být nabídkou takového benefitu atraktivnější pro uchazeče, kterých je nyní na trhu práce žalostně málo. 

"Praktikujeme výplaty na týdenní bázi, především u nekvalifikovaných pozic či dočasných úvazků. Pro tuto cílovou skupinu je to příjemný benefit, protože tito lidé často bývají v situaci, kde žijí od výplaty k výplatě nebo vstupují do zaměstnání s nulou na kontě, často nemají ani peníze na dopravu, svačinu. Takže pro určitou část zaměstnanců to je určitě velmi pozitivně vnímaný krok, který jim umí ulehčit situaci. Pro zaměstnavatele to je na jedné straně dobrý propagační nástroj a náskok před konkurencí - na druhé straně je tu samozřejmě trochu vyšší riziko fluktuace lidí a vyšší administrativní zátěž pro mzdové oddělení. V aktuální situaci, kdy doslova přemlouváme kandidáty, aby začali pracovat, je to ale riziko a zátěž přiměřená," říká Alžběta Honsová z personální společnosti Randstad. 

Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup, se dokonce podivuje nad tím, že tento trend se k nám nedostal už dřív. Připomíná, že týdenní výplaty jsou naprosto běžné například v USA, kde se dlouhodobě objevují na druhé příčce nejžádanějších benefitů. 

"U nás se začíná objevovat až nyní. Především u krátkodobých prací a brigád pracovníky trápí to, že pokud začnou pracovat na začátku měsíce, tak výplatu dostanou v běžném režimu firem až kolem desátého dne dalšího měsíce. Přitom nastavit systém například týdenních záloh na základě odpracované docházky není ve firmě tak náročné a sami jsme to již před mnoha lety zavedli. Zaměstnanci to velmi oceňují," říká Halbrštát.

V Česku se navíc začínají objevovat i aplikace, které vyplácení záloh za zaměstnavatele administrují. Ušetří jim tak mzdové náklady. Jde například o platformy FlexiPlat nebo Advanta. 

"Lidé slyší na možnost vybrat si výplatu kdykoli, klidně hned po odpracované směně nebo týdnu. Z vedení firem stále častěji slyšíme, že peníze a rychlý přístup k nim začínají zaměstnanci považovat za nový standard," říká Martin Fortelný z Advanta. Podle něj se flexibilita firem - od typu nabízeného úvazku, pracovní doby i místa výkonu práce, a také právě v oblasti odměňování, stala nejvýznamnějším lákadlem pro nábor kandidátů.

"Aktuálně má u nás ke službě přístup kolem sedmi tisíc zaměstnanců několika firem. S dalšími velkými firmami teď jednáme," říká Fortelný. Jeho firma si udělala před časem průzkum na trhu a z něj vyplynulo, že 69 procent zaměstnanců by dalo přednost tomu zaměstnavateli, který nabízí možnost častější výplaty. 

Aplikace, kterých na trhu přibývá, usnadní firmám mzdovou agendu, která se s častějším vyplácením záloh pojí. Služba si na sebe vydělává většinou poplatky za výběry. U Advanta je to například 50 korun za výběr zálohy.

Buď je platí koncoví uživatelé, tedy zaměstnanci, nebo může poplatek platit zaměstnavatel. Některé firmy volí model, kdy například hradí několik výběrů měsíčně, a pokud chce zaměstnanec vybírat zálohu na mzdu častěji, hradí si další výběry sám. Je to lacinější než úroky z takzvaných půjček před výplatou, které často dostávaly žadatele do dluhové pasti. 

V personální agentuře Student si mzdovou politiku dělají sami, na vyplácení záloh mají jednu mzdovou účetní. "O výplatu dříve než jednou za měsíc je velký zájem a stále roste. U nás si zálohu na mzdu několikrát týdně vybere zhruba 15 procent zaměstnanců, možná víc než polovina zaměstnanců pak zálohy dostává každý týden. Velký zájem o tento benefit je před Vánocemi a pak před letními prázdninami," říká František Jareš, šéf agentury Student. 

Výplata zálohy na mzdu se v současnosti objevuje nejčastěji v gastronomii, stavebnictví, logistice, maloobchodu. Mezi kancelářskými profesemi zatím stále dominuje výplata jednou měsíčně.

"U kvalifikovaných pracovních míst, tedy mezi takzvanými bílými límečky, tento trend nevidíme. Společnosti i zaměstnanci pokračují v zavedeném systému měsíční výplaty. Samozřejmě mohou nastat výjimky, kdy se část výplaty poskytne dříve formou zálohy, ale rozhodně se to neděje ve velké míře," říká Jan Nezkusil z personální společnosti Hays Czech Republic.

Díky benefitu pracují kurýři víc

Jednou z firem, která nabízí vyplácení záloh na mzdy, je startup DoDo, který nabízí kurýrní služby. "Snažíme se vnímat trendy a přinášet je pro lidi v týmu ještě dříve, než si o inovace sami řeknou. Víme totiž, že naše služba může být kvalitní a prozákaznická jen tehdy, pokud budeme mít spokojené kurýry, kteří jsou v práci rádi. Lidé náš přístup oceňují a jsme přesvědčeni, že nám inovativní pohled na personalistiku významně pomáhá s náborem," říká šéf DoDo Michal Menšík.

Možnost kdykoli si vybrat mzdu za odpracované hodiny je k dispozici stovkám kurýrů této firmy, přičemž průměrně si za jeden měsíc vyberou kolem 2700 korun.

"Zatím se nám přihlásilo přes 30 procent kurýrů, popularita služby ale kontinuálně roste a velkou oblibu si získala například v předvánoční sezoně, kdy se zároveň rozjela další vlna pandemie a lidé řešili spoustu očekávaných i neočekávaných výdajů," říká Menšík. Tvrdí dokonce, že dvě třetiny těch, co využívají možnost vybrat si zálohu na mzdu kdykoliv, chce pracovat více a ve firmě zůstávají déle. 

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula v častější výplatě záloh nevidí žádný problém a považuje ji za benefit, který řada zaměstnanců ocení. "Zálohy na mzdy jsou v pořádku, a pokud se zaměstnanec na výplatě domluví se zaměstnavatelem třeba na týdenní nebo i častější bázi, není v tom problém," říká Středula. Upozorňuje ale na formálně právní rozdíl mezi vyplacením "zálohy na mzdu" a "výplatou mzdy".

Řada firem nabízí "výplatu mzdy kdykoliv", ale v případě zaměstnaneckého poměru jde ve skutečnosti o poskytnutí zálohy na mzdu. Záloha se poskytuje ve výši, o kterou zaměstnanec požádá, pokud si firma nestanoví nějaké limity. A odvody na sociální, zdravotní pojištění a daň z příjmu je stržena až v řádném výplatním termínu z celkové hrubé mzdy. Z částky, která pak odchází zaměstnanci na účet, se odečtou již vyplacené zálohy.

Samotná mzda, tedy nikoliv záloha, může být vyplacena pouze jednou měsíčně, stanovuje to tak zákoník práce. Je na ni napojena řada dalších norem - sociálních, daňových i právních. Slíbená výplata mzdy častěji než jednou měsíčně jde tak jedině mimo oficiální cestu. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Běloruská KGB zastřelila opozičníka, při zátahu zemřel také jeden z agentů

Běloruská tajná služba KGB při zátahu v bytovém domě v Minsku zastřelila muže. Po smrti je i jeden z příslušníků, informovala v úterý na svých stránkách služba. Podle agentury Belta byl zastřelený muž spojen s opozicí.

KGB označila zabitého muže za teroristu. Tímto jazykem úřady v minulosti opakovaně popisovaly demonstranty či osoby vyjadřující odpor vůči režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Opoziční server Naša Niva uvedl, že člena běloruské KGB zastřelil a následně sám přišel o život 32letý programátor Andrej Zelcer, který pracoval pro americkou IT firmu.

Loni v létě vypukly v Bělorusku rozsáhlé demonstrace proti oficiálnímu vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Opozice je přesvědčena, že hlasování provázely podvody a že skutečnou vítězkou byla opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Lukašenko postupně protesty tvrdě potlačil a vězněním svých odpůrců se snaží v zemi umlčet veškerý nesouhlas.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Pákistánská armáda zabila deset ozbrojenců, údajně plánovali teroristické útoky

Pákistánské ozbrojené složky zabily v přestřelce na severozápadě země deset ozbrojenců, včetně čtyř velitelů, a zabavily také mnoho zbraní. Podle armády patřili bojovníci ke skupině, která stála za nedávnými útoky na civilisty a plánovala další údery. V úterý o tom informovala agentura AP.

Armáda zasahovala v oblasti Jižního Vazíristánu v provincii Chajbar Pachtunchvá, která byla až donedávna baštou hnutí Tehríke Tálibán (TTP). To je pákistánskou odnoží islamistického afghánského hnutí. Armáda ale neposkytla o operaci žádné podrobnosti ani informace o příslušnosti zabitých ozbrojenců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy