Výhodnější spořicí účty? Banky mají peněz dost, nemusí spěchat, říkají analytici

ČTK ČTK
24. 4. 2017 16:25
Úroky na spořicích účtech se začnou pozvolna hýbat směrem nahoru. Významným impulsem může být zvýšení úrokových sazeb centrální bankou. Očekávají to analytici oslovení v anketě ČTK. V nejbližších měsících ale ještě k výrazné změně nedojde. Banky navíc mají dostatek volných peněz, takže nepotřebují lákat lidi s novými vklady na vyšší sazby.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: ČTK

Praha - Současné nízké úrokové sazby na spořicích účtech se začnou posouvat nahoru, ovšem jen velmi pomalu. Shodli se na tom experti oslovení agenturou ČTK.

Podle poradenské společnosti BDO je možné začátek pozvolného růstu sazeb očekávat nejdříve za půl roku. Nahrává tomu stav ekonomiky, který bude ovlivňován ukončením intervencí České národní banky a rostoucí inflací.

"Současnou situaci u spořicích účtů je možné označit za čekání na nový trend. Konec intervencí ČNB, rostoucí inflace i prognózy vývoje úrokových sazeb jasně značí, že se úroky na spořicích účtech začnou pozvolna hýbat směrem nahoru," uvedl Lukáš Hendrych z auditorské a poradenské sítě BDO. Významným impulsem bude případné zvýšení úrokových sazeb centrální bankou. "Osobně tipuji, že navyšování začne zhruba za tři čtvrtě roku," dodal.

Množství peněz na spořicích účtech v ČR je i přes nulové zhodnocení nadále obrovské, řekl ekonom Rostislav Plíva. Nabízené zhodnocení se pohybuje maximálně okolo 0,5 procenta ročně. Vyšší úrok může klient získat jen pro nízké částky, v rámci marketingové akce či bývá podmíněný aktivním využíváním účtu a jiných služeb. Čeští střadatelé po zohlednění inflace, jejíž meziroční tempo je nyní 2,6 procenta, tak v nejlepším případě prodělávají přes dvě procenta, dodal.

Zhodnocení se nyní pohybuje 0,01 procenta ročně u běžného účtu a 0,3 až 1,0 procenta u spořicích účtů a paradoxně i u termínovaných vkladů, upozornil analytik Broker Consulting Martin Novák. U spořicích účtů a termínovaných vkladů působí ještě omezení, a to velikost vkladu, kdy banky zmíněnou sazbou úročí pouze vklady do 100 000 až 300 000 korun. Nad tuto částku se již vklady buď neúročí nebo mají výrazně nižší sazbu. Bankovní domy sice mají na jedné straně velice levný zdroj peněz v podobě vkladů klientů, ale na druhé dochází možnosti, kam tyto finance umístit, podotkl.

Na začátku letošního roku se úrokové sazby mezibankovního trhu, například tří nebo dvanáctiměsíční sazba Pribor, propadly na své dno, uvedl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. S růstem inflačních očekávání lze podle něj počítat s jejich pozvolným růstem. Například dvanáctiměsíční sazba Pribor by měla v následujících 12 měsících vzrůst z aktuálních 0,45 procenta na 0,65 procenta. V souvislosti s tím budou sílit tlaky na růst úrokových sazeb napříč ekonomikou, včetně těch na spořicích účtech. U spořicích účtů však nelze očekávat jakkoli dramatický růst, odhadl.

Výnosy spořicích účtů budou pravděpodobně ještě dlouho dobu na minimech, míní analytik společnosti Chytrý Honza František Bostl. Klienti bank tak musejí sáhnout po podílových fondech, termínovaných vkladech spořitelních družstev či po korporátních dluhopisech. U každé investice však platí obezřetnost, poznamenal.

Velké objemy nově vytištěných peněz, donedávna uplatňovaná intervenční politika ČNB a zahraniční investice způsobily, že česká ekonomika disponuje nadbytkem peněz. Na běžných účtech Čechů je bilion korun a není zde velká potřeba si půjčovat. To způsobuje, že banky mají dostatek peněz a nemají velký zájem o nové vklady. Z toho důvodu nejsou ani motivovány ke zvyšování úrokových sazeb na spořicích účtech, uzavřel Hendrych.

 

Právě se děje

Další zprávy