reklama
 
 

Vstup do druhého pilíře penzí se uzavře, potvrdili senátoři

18. 6. 2015 19:20
Rušení druhého pilíře rozdělila vláda do dvou kroků. První, který právě schválil Senát, zakazuje vstup nových klientů.

Praha – Takzvaný druhý pilíř důchodového systému se už za pár dnů uzavře pro nové zájemce. Příslušnou novelu zákona, kterou v dubnu schválili poslanci vládnoucí koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, dnes totiž potvrdil i Senát. Novela má být účinná hned dnem zveřejnění ve Sbírce zákonů, k čemuž může – po podpisu prezidenta – dojít ještě během června.

Druhý pilíř, hlavní část penzijní reformy předchozí vlády Petra Nečase (ODS), plánuje Sobotkův kabinet od ledna 2016 zcela zrušit. Co nejdříve ale chtěla zamezit spekulativnímu vstupu nových klientů penzijních společností. Rušení druhého pilíře proto vláda rozdělila do dvou kroků. První, který právě schválil Senát, zakazuje vstup nových klientů. Druhý, který teprve projednají poslanci, ukončí samotné fungování systému.

Klienti dostanou na výběr

Po schválení novely sice skončí možnost vstupu nových klientů, ale ještě se nezastaví spoření zhruba 83 tisíc lidí, kteří do druhého pilíře vstoupili dříve. Do konce letošního roku tak klienti těchto nových fondů budou dál přispívat na svůj soukromý důchodový účet. Samotné zrušení druhého pilíře od ledna 2016 vláda schválila v květnu, novelu nyní projednají poslanci.

Po skončení druhého pilíře dostanou lidé podle vlády několik měsíců na rozhodnutí, jak peníze získají zpět. Když si vyberou výplatu v hotovosti (respektive převodem na bankovní účet) včetně tří procent hrubé mzdy, která by jinak odváděli státu, dostanou peníze do konce roku 2016 a v budoucnu se jim zkrátí důchod. Druhou variantou je, že "vyvedenou" sumu, tedy částku odpovídající jinak povinným odvodům do státního důchodového pojištění, lidé vrátí zpět do průběžného systému a v budoucnu se jim důchod nesníží.

Rychlé zhodnocení úspor

Právě možnost dostat se ke všem penězům v druhém pilíři vyvolala od loňského listopadu, kdy o ní média napsala, nový zájem o vstup do druhého pilíře - v lednu tak počet nových smluv podle čísel Asociace penzijních fondů skokově vzrostl na 300. V praxi zmíněná možnost znamená stopadesátiprocentní zhodnocení úspor. Ke dvěma procentům, která člověk na svůj důchodový účet odvádí z hrubé mzdy, mu stát totiž přidá tři další, která by jinak putovala do systému povinného sociálního pojištění. Například člověk s příjmem 25 tisíc hrubého měsíčně získá za rok spoření dohromady 15 tisíc korun.

Do druhého pilíře mohou nyní vstupovat plnoletí lidé, kterým letos bylo nebo bude maximálně 35 let. Možnost mají i starší, ovšem jen pokud k 1. lednu 2013 neplatili důchodové pojištění a teď se vracejí do práce – typicky ženy na mateřské. Na vstup pak mají půlroční lhůtu od chvíle, kdy začnou znovu pracovat.

Po lednovém skoku už ale zájem o vstup do druhého pilíře opět ochabl. "Do druhého pilíře nyní vstupují řádově už spíše jen jednotky lidí měsíčně, zájem absolutně opadl," říká mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček.

Kalousek: Vytratí se zásluhovost

Pro zrušení druhého pilíře byla zejména ČSSD, která v něm vidí vyvádění prostředků z průběžného (státního) systému. Naopak hnutí ANO bylo ještě před vstupem do vlády spíše pro posílení druhého pilíře - automaticky by do něj měli vstoupit „noví účastníci pracovního trhu", měli by však možnost se odhlásit.

Podle exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) se po zrušení druhého pilíře vytratí z důchodového systému tolik potřebný princip zásluhovosti, tedy vyšší důchody pro lidi, kteří na povinné spoření odváděli více peněz. Kromě dobrovolného penzijního připojištění se státním příspěvkem (třetí pilíř) tak zůstane hlavní důraz na prvním pilíři, tedy státním průběžném systému, který se podle Kalouska blíží k rovnému důchodu pro všechny. Připomněl, že právě důchodová reforma měla povinné odvody rozdělit a vedle solidarity v prvním pilíři chtěla posílit zásluhovost.

Poslanec František Laudát (TOP 09) neprosadil ve Sněmovně požadavek, aby vláda nejprve přišla s ekonomicky udržitelným modelem důchodů, tedy představila vlastní dlouhodobou alternativu k druhému pilíři.

Připravit novou „důchodovou reformu“ od roku 2017 má komise složená ze zástupců koaličních stran, opozice, zaměstnavatelských svazů, odborů a odborníků z řad ekonomů, demografů i sociologů. Cílem je „zajistit výplaty důstojných penzí, posílit princip zásluhovosti, narovnat transfery mezi rodinou a společností a zastropovat věk odchodu do důchodu".

Spoření i pro děti, vyšší poplatky

První návrhy komise vedené Martinem Potůčkem nyní zpracovávají ministerstva práce a financí. Současně s ukončením druhého pilíře schválila vláda Bohuslava Sobotky i úpravu některých podmínek ve třetím pilíři, tedy dřívějším penzijním připojištění. Spořit v něm nově budou moci i děti, respektive jejich rodiče. Má skončit hranice pro vstup do třetího pilíře, která je dnes na úrovni plnoletosti (18 let).

Vláda chce také lidi motivovat k postupnému vybírání naspořených peněz v důchodovém věku. Od daní z výnosů tak osvobodí ty, kteří si nechají peníze vyplácet po dobu alespoň deseti let.

Zvednout se ale podle materiálu připraveného ministerstvem financí mají i poplatky, které lidi penzijním společnostem platí za správu fondů v doplňkovém penzijním spoření, tedy v novém třetím pilíři. Vládou schválený materiál počítá s růstem poplatků ze současných 0,8 procenta na celé procento. Poplatek se strhává každý rok a vypočítává se z celkové naspořené částky. Zvednout se má i odměna pro penzijní společnosti z ročních výnosů z 10 na 15 procent.

V prvních letech spoření by tak lidé na poplatcích za rok zaplatili o desetikoruny více než nyní. Postupem času, jak by na účtu přibývaly úspory, by rozdíl v poplatcích rostl do řádů několika sto korun a u lidí, kteří spoří nadprůměrně vysoké částky, by nakonec dosahoval i několika tisíc korun ročně. Změna má platit pro všechny fondy v "novém" třetím pilíři s výjimkou fondů s konzervativní investiční strategií.

Naopak oproti původnímu návrhu ministerstva financí vypadla z vládou schváleného materiálu část, která měla zvýšit provize pro prodejce produktů penzijních společností. Úpravy třetího pilíře, které dnes vláda schválila, tak podle Asociace penzijních společností nejsou dostačující.

Penzijní společnosti mohou vyplácet provize v maximální výši 3,5 procenta z průměrné mzdy, tedy zhruba 850 korun. Původní návrh počítal s dvojnásobným limitem. "Absence této úpravy je klíčová, protože nyní ubývá ve třetím pilíři kvartálně asi 40 000 účastníků. Prodejci totiž nejsou motivováni produkt prodávat," argumentuje mluvčí asociace Jan Sedláček.

Nižší odvody pro rodiče s dětmi

Ministerstvo práce a sociálních věcí pak chce od roku 2017 prosadit nižší odvody na sociální pojištění pro lidi, kteří vychovávají děti. Zmírnit se mají také pravidla pro výpočet důchodového věku (podrobněji ve středeční zprávě).

Vedle toho ale ministr financí Andrej Babiš (ANO) hovoří o vlastním návrhu reformy, který má vzejít z jím objednané studie od ekonoma Jaroslava Vostatka (podrobněji v tomto rozhovoru).

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

autoři: Petr Kučera, Jiří Hovorka | 18. 6. 2015 19:20

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama