"Do datové schránky mi po 10 měsících přišel dopis z finančního úřadu, že jsem na jaře nepovoleně čerpal kompenzační bonus pro OSVČ spolu s ošetřovným, když byly zavřené školy, a že musím peníze hned vrátit. Předchozí rok jsem si to ověřoval a kombinovat to takto šlo. Toho, že se podmínky změnily, jsem si ale tentokrát opravdu nevšiml," přiznává podnikatel Tomáš z Prahy.
Není přitom sám, v podnikatelských skupinách na sociálních sítích podobný problém hojně zmiňují také další živnostníci. Finanční správa podle zjištění on-line deníku Aktuálně.cz prověřovala ke konci prosince možný nedovolený souběh kompenzačního bonusu a ošetřovného zhruba u tisícovky žadatelů.
Podle Tomáše Heřtuse z tiskového odboru Generálního finančního ředitelství ČR jde zatím o zlomek z celkového počtu žadatelů. Pro srovnání, finanční správa, která má v gesci kompenzační bonus pro OSVČ, přijala zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila žadatelům kompenzace za více než 44 miliard korun.
"Kombinace kompenzačního bonusu pro rok 2021 a ošetřovného pro OSVČ nebyla podle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 možná. Žadatel mohl čerpat jen jednu z těchto podpor, tedy buď kompenzační bonus, nebo ošetřovné," potvrzuje Heřtus s tím, že finanční správa na to upozorňovala.
Zároveň připouští, že u jarního i podzimního kompenzačního bonusu vypláceného v roce 2020 souběh možný byl. A dle v prosinci schváleného zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022 opět bude.
Na nemožnost čerpání obou bonusů na jaře upozorňovalo také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), pod které spadá covidové ošetřovné pro OSVČ. "Informace o tom, že souběh v tomto období není možný, byl uveden ve výzvě a ve formuláři čestného prohlášení, které každý žadatel před podáním žádosti podepisoval. Nemožnost čerpání byla uvedena i v zákoně o kompenzačním bonusu," říká Marek Vošahlík z tiskového oddělení úřadu.
Podle ředitele odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislava Minčiče nebyla u ošetřovného ministerstvem prezentována návodnější informace, nemožnost souběhu obou bonusů ovšem byla zřejmá.
Živnostník, který letos neoprávněně čerpal obě státní podpory současně, si nakonec může zvolit, kterou z dotací vrátí. "Rozhodnutí, jakou z podpor si příjemce podpory ponechá a jakou vrátí, je zcela na jeho uvážení," potvrzuje Heřtus z Generálního finančního ředitelství. Upozorňuje, že u vrácení podpory musí příjemce oslovit odpovídajícího poskytovatele.
Jinými slovy, kompenzační bonus se vrací finanční správě na účet správce daně. Ošetřovné, jehož částka je zpravidla výrazně nižší než u kompenzačního bonusu, se zase vrací na MPO. Ministerstvo eviduje už 449 vrácených dotací právě z důvodu souběhu, kontrola vyplacených podpor ale stále pokračuje.
Požádat o prominutí úroku lze, ale…
Živnostníci, kteří změnu podmínek čerpání nezaznamenali a musí příslušnému úřadu některou z dotací vrátit, se zároveň v dopise od finančního úřadu dočtou, že jim hrozí i platba úroku. "Z částky doměřené daně nevzniká povinnost uhradit penále, ale uplatní se úrok z prodlení za dobu, kdy jste neoprávněně disponoval s peněžními prostředky (příslušnou částkou kompenzačního bonusu)," píše se v dopise, který má Aktuálně.cz k dispozici. Výše úročení v něm ovšem upřesněna není.
Minčič z Hospodářské komory ale připomíná, že pokud úrok z prodlení nepřesáhne za jedno bonusové období v úhrnu částku 1000 korun, povinnost úrok uhradit nevzniká.
Pokud je úrok vyšší, můžou podnikatelé požádat úřad o jeho prominutí. Podle Heřtuse nemá žádost o prominutí úroku z prodlení přesně předepsanou strukturu, ale měla by především obsahovat identifikaci a podpis žadatele o prominutí úroku z prodlení, úřad, kterého žadatel žádá o prominutí úroku z prodlení, identifikaci úroku z prodlení, který je požadováno prominout, a všechny ospravedlnitelné důvody pro prominutí úroku, které žadatel splňuje.
Upozorňuje, že žádost o prominutí úroku z prodlení podléhá ovšem správnímu poplatku ve výši 1000 korun, pokud je žádáno o prominutí částky vyšší než trojnásobek sazby poplatku. "Pokud tedy subjekt kompenzačního bonusu žádá o prominutí částky vyšší než 3000 korun, podléhá jeho žádost správnímu poplatku. Žádost o prominutí částky 3000 korun a méně správnímu poplatku nepodléhá," dodává mluvčí finanční správy.
