Nová mapa zapomenutých pozemků. Zjistěte, zda nejsou vaše, brzy propadnou státu

Kateřina Hovorková Denis Chripák Kateřina Hovorková, Denis Chripák
Aktualizováno 13. 3. 2021 11:22
Více než 170 tisíc pozemků a nemovitostí po celém Česku nemá jasného majitele. Dohledat se je snaží Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ten zároveň vyzývá občany, aby si na stránkách úřadu zkontrolovali, zda jim některý z "opuštěných" pozemků nepatří. V roce 2023 totiž nenávratně propadnou státu.

Vyhledávač majetku s nedostatečně identifikovanými vlastníky

Začalo to v roce 2014, kdy byl schválen nový katastrální zákon. Ten uložil Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby se pokusil dohledat k více než 200 tisícům pozemků a nemovitostí skutečné vlastníky. 

Za "hluchá místa" v evidenci vlastnictví může doba komunismu. V 50. letech byly veřejné registry majetku na určitou dobu úplně zrušeny, později se zavedly zjednodušené evidence. Na mapách se například nezakreslovaly hranice soukromých pozemků užívaných zemědělskými družstvy. Některé pozemky přešly na obce, tělovýchovné jednoty a společnosti, které již zanikly, nebo na státní organizace, které byly privatizovány. A na část majetku se úplně zapomnělo.

Za šest let se úřadu podařilo dohledat majitele více než 40 tisíc nemovitostí. Stále ale 165 974 pozemků a 4947 staveb nepatří nikomu, nebo mají sice zapsaného vlastníka, ovšem s nedostatečnými údaji. Vždy jednou za půl roku úřad seznam aktualizuje. 

"Doporučuji proto každému podívat se na tento seznam, zda náhodou jemu nebo jeho předkům nepatří nějaká nemovitost, o které dosud nevěděli," zdůrazňuje generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

  • Podívat se můžete ZDE.

Zákon uvádí, že pokud se do deseti let nepodaří vlastníky najít, propadne majetek státu. Tato lhůta uplyne v prosinci roku 2023.

"Toto ustanovení zákona vychází ze skutečnosti, že k vlastnictví takových nemovitostí se dlouhodobě nikdo nehlásí, neplatí z nich daně, nepečuje o ně, a tak lze předpokládat, že tyto osoby nevykonávají vlastnické právo ke svým nemovitostem. Po uplynutí 10 let nevykonávání vlastnického práva se nemovitost považuje za opuštěnou a stává se vlastnictvím státu," vysvětluje dále Arajmu. 

Připomíná, že pátrání po majitelích je velmi náročné časově i odborně a často trvá řadu měsíců i let. "Jsme ale v hledání úspěšní. Nejčastějším výsledkem našeho šetření je podání podnětu k obnovení dědického řízení. Pomáháme tak nejen občanům dohledat majetek, o kterém vůbec nevěděli, ale také obcím, které mohou na převedených nemovitostech například stavět volnočasové areály pro své občany," dodává Arajmu. 

Kvůli chybě ve jméně čekali 50 let

Jako příklad uvádí nedávné pátrání po majiteli pozemku za obcí Malín na Kutnohorsku. Část tohoto pozemku potřebovala obec získat pro stavbu silnice. Úřad zjistil, že původní majitel zemřel již v roce 1991, a tak požádal o dodatečné projednání dědictví. Pozemek následně připadl dědici, s nímž nyní může Ředitelství silnic a dálnic uzavřít smlouvu pro převod pozemku na stavbu silnice.

Příběhů dohledaných majitelů je celá řada: Například město Brandýs nad Labem se obrátilo na úřad se žádostí o dohledání vlastníka pozemku uprostřed zámeckého parku. Šetřením bylo zjištěno, že jeho původní majitelka se narodila v roce 1898 a zemřela v roce 1967. Našly se ale její dvě děti, které o dědictví nevěděly. Bylo s nimi zahájeno dědického řízení.

Úřadu se podařilo vypátrat také neznámého vlastníka pozemku v Řeži u Prahy. Jeho původním majitelem byl bratranec průkopníka českého letectví Jana Kašpara pan Hugo Čihák. Vlastnil také několik nemovitostí v Praze. Že mu patřil i pozemek u Prahy, se podařilo objasnit až po více než 70 letech od jeho smrti. Byla podána žádost o projednání dědictví a vlastníkem pozemku se následně stali jeho potomci.

Zajímavý je také případ z Jičínska. Záměna písmenka v příjmení dědičky několika pozemků způsobila, že se její majetek ocitl na seznamu nemovitostí s nedostatečně identifikovanými vlastníky. Žena získala pozemky po svém otci v roce 1953. V dědickém usnesení však došlo k záměně samohlásky v jejím příjmení. Proto, když v roce 1970 zemřela, nemohly být pozemky součástí pozůstalostního řízení a téměř padesát let čekaly na svého právoplatného majitele. Nakonec bylo chybné příjmení opraveno, a díky dodatečnému projednání dědictví se těchto pozemků ujala vnučka původní majitelky.

Cesta vede na obecní úřad

Úřad má ze zákona povinnost evidenci o nemovitostech s nejednoznačným vlastníkem předat obecnímu úřadu, na jehož území se nemovitost nachází. Obecní úřad údaje zveřejní na úřední desce.

"Zjistí-li úřad vlastníka nemovitosti, písemně ho vyzve, aby předložil listiny dokládající jeho vlastnictví příslušnému katastrálnímu úřadu, nebo uplatnil svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení. Přihlásí-li se osoba, která tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti, musí doložit listiny dokládající její vlastnictví katastrálnímu úřadu, nebo uplatní svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení," uvádí na svých webových stránkách ÚZSVM.

Lidé, kteří se domnívají, že by mohli být vlastníkem některé nemovitosti, by se měli obrátit na pobočku úřadu v místě, kde pozemek leží. Tam se dozvědí, jaké dokumenty je třeba donést, většinou jde o takové, které svědčí ve prospěch vlastnictví, například rodné listy, oddací listy, úmrtní listy, rozhodnutí z dědických řízení. Další dokumenty lze vypátrat v archivech, v kronikách, na obecních úřadech. 

 

Právě se děje

před 35 minutami

Křeslo v britském parlamentu po doplňovacích volbách získali konzervativci

Křeslo v britském parlamentu ve čtvrtečních doplňovacích volbách v severoanglickém Hartlepoolu získala kandidátka Konzervativní strany Jill Mortimerová. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Je to poprvé, co konzervativci v tomto tradičně levicovém volebním obvodu zvítězili.

Mortimerová v Hartlepoolu, jednom z nejchudších anglických měst, a jeho okolí získala 52 procent (přes 15 500) hlasů, kandidát opoziční Labouristické strany 29 procent (okolo 8500 hlasů). O křeslo se celkem ucházelo 16 politiků. "Labouristé příliš dlouho Hartlepool považovali za samozřejmost… Lidé už toho mají dost. A nyní skrze tyto výsledky promluvili a dali najevo, že je čas na změnu," uvedla Mortimerová, která zveřejněné výsledky označila za "historické".

Analytik BBC Chris Mason výsledek nazval zemětřesením, které sice nezmění poměr sil v parlamentu, zato změní náladu. Prohra labouristů podle něj povede k vzájemnému obviňování uvnitř britské levice. Konzervativní premiér Boris Johnson má po předloňských volbách v parlamentu pohodlnou většinu.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Twitter zablokoval účet, který na platformě sdílel Trumpova vyjádření

Sociální síť twitter zablokovala účet, který sdílel příspěvky, jež začal před několika dny zveřejňovat na svých webových stránkách americký exprezident Donald Trump. Ten byl přitom z twitteru nadobro vykázán letos v lednu, když vyjádřil podporu svým přívržencům, kteří násilně vtrhli do budovy Kongresu. Mluvčí twitteru uvedla, že účet porušil pravidla společnosti ohledně obcházení zákazů. Server BBC však napsal, že Trumpova sdělení na twitteru sdílí nadále řada dalších podobných účtů.

Zablokovaný účet nesl název @DJTDesk a jeho popisek zněl "příspěvky kopírované (…) jménem 45. prezidenta Spojených států. Původně napsané přes DonaldJTrump/Desk".

Trump v úterý představil novou sekci na svých stránkách, kam posílá svoje krátká vyjádření, jež nese název "ze stolu Donalda J. Trumpa" (From the Desk of Donald J. Trump). Vzhled stránky i formát jeho sdělení je podobný twitteru, uživatelé však nemohou na jeho příspěvky nijak reagovat. Mají však možnost je pomocí dvou tlačítek sdílet na twitteru i na facebooku, kde jsou Trumpovy účty rovněž pozastaveny.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Čína vypustila poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země

Čína vypustila do vzduchu poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země dohromady. V roce 2019, ze kdy jsou poslední vyhodnocené údaje, jich z této země pocházela více než čtvrtina. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil americký institut Rhodium Group.

Nejlidnatější země světa přispěla v roce 2019 k celosvětovým emisím ekvivalentů CO2 sama 27 procenty, odhaduje americká společnost. Spojené státy na druhém místě byly zodpovědné jen za 11 procent skleníkových plynů a třetí Indie za 6,6 procenta emisí. Ještě o dvě desetiny procentního bodu méně činil příspěvek Evropské unie na čtvrtém místě.

Podle studie vypustila Čína do vzduchu více než 14 gigatun (jedna gigatuna je miliarda tun) ekvivalentu CO2. Ve srovnání s rokem 1990 je to trojnásobek, a za uplynulé desetiletí nárůst o 25 procent. Celosvětově se emise skleníkových plynů v roce 2019 zvýšily o 11,4 procenta na 52 miliard tun. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy