Praha - Značná část tuzemské populace se stále nestará o vlastní zabezpečení na důchod. A pokud ano, pak převažuje víra v konzervativní úložny peněz. Úspory tak nejčastěji leží na účtech penzijního připojištění, stavebního spoření či na spořicích účtech v bankách.
Pro český postoj k vlastní finanční budoucnosti jsou podle výzkumné agentury GfK Czech příznačné konzervativní přístup a pasivita. Agentura na základě dlouhodobého zkoumání rozdělila tuzemskou populaci podle přístupu k penzi na tři skupiny.
1. skupina - Asi třetina je těch, kteří se o nic nezajímají a ani nechtějí, neuvažují, prostě a jednoduše se zatím spoléhají na stát a budoucí penzi. Jsou mladí, nemají a ani nehledají informace, žijí na venkově i v malých městech a mají nižší vzdělání. "Jejich příjem však není často malý, jsou zde zaměstnanci, ale i aktivní podnikatelé," říká finanční specialista GfK Czech Gabriel Tkáč.
2. skupina - Nejpočetnější část populace představují ti, kteří se "spíše" zajímají a vědí, že je potřeba se na důchod finančně zajistit. Nechtějí se jen spolehnout na stát, ale zároveň nemají dostatek informací a spoří malé částky jen v rámci penzijního připojištění. Věk zde nehraje roli, vzdělání je střední či vyšší a příjem koliduje kolem průměru. Žijí převážně ve středních a větších městech. "Těchto lidí je asi polovina," říká Tkáč.
3. skupina - Asi pětinu tuzemské populace tvoří ti, kteří možnosti znají a vědí, co chtějí. Spoří a snaží se zúročit peníze i jiným aktivnějším způsobem (investice, akcie). Rekrutují se vesměs z venkova a satelitů kolem velkých měst i přímo z nich. Podnikají či jsou specialisté ve svém oboru.
| Čtěte také: Jeden penzijní fond porazil celý trh, další sám sebe Je tu další "zabezpečná investice". Neskočte na sliby Nižší podpora neodradila, stavební spoření dál láká |
Kde se v Česku bere dominantní orientace na konzervativní zhodnocování úspor? "Fenomén vkladní knížky je zakořeněn a dědí se z generace na generaci. Navíc je podporován bankovními domy, které se přizpůsobují konzervativnosti a pro zhodnocení peněz nabízí především spořicí produkty," hledá příčinu Tkáč.
Nezájem o akcie a podílové fondy
Češi stále naprosto minimálně investují do akcií a podílových fondů - v obou případech se k tomuto typu investování hlásí pouze 1,5 % lidí. "Je to způsobeno i nezkušeností a všeobecně nízkou edukací trhu," říká Tkáč.
Studie GfK Investment Barometer zároveň ukazuje, že v odvaze investovat rizikověji, a tedy s možností většího výnosu, za vyspělým světem zaostáváme.
Portfolio Evropanů se skládá z akcií z 16 % a z akciových fondů ze 13 %. V USA je tento podíl mnohem vyšší a činí v obou případech zhruba třetinu. Absolutně nejvíce do akcií a akciových fondů investují Švédové - 43 % z nich investuje do akcií a 45 % do akciových fondů.
