Na platbu daně z nemovitosti zbývá poslední den. Koho se týká a na co nezapomenout

Kateřina Hovorková Ekonomika Kateřina Hovorková, Ekonomika
Aktualizováno 31. 5. 2023 13:47
V Česku vlastní nemovitost skoro 80 procent dospělých lidí. Do konce května musí všichni zaplatit daň z nemovitých věcí. Část plátců také musela do konce ledna podat daňové přiznání. Povinnost platí pro všechny, kteří v loňském roce nemovitost koupili, zdědili nebo dostali, případně ji nějakým způsobem změnili či zkolaudovali. Aktuálně.cz poradí, co si ohlídat.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí nastává až v roce následujícím po tom, kdy se lidé zapsáním do katastru nemovitostí stali jejich vlastníky.

Zároveň podávají daňová přiznání i majitelé domu či bytu, u kterých bylo vydáno stavební povolení nebo se začalo s výstavbou či došlo ke kolaudaci. Nejzazší termín pro podání daňového přiznání je vždy do 31. ledna. 

"Přiznání se podává finančnímu úřadu podle adresy nemovitosti. Takže pokud vlastníte nemovitosti ve více krajích, musíte podat více přiznání a každé odevzdat každému kraji zvlášť," upozorňuje Jana Jáčová, šéfka firmy UOL Účetnictví. 

Ideální je podat daňové přiznání elektronicky na portálu Mojedane.cz. Je možné si vyzvednout i papírový formulář na finančním úřadu a tam ho také podat. 

"U nemovitostí ve společném jmění manželů plní daňové povinnosti jeden z manželů, neboť v takových případech se jedná o solidární daňovou povinnost," připomíná daňová expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. 

Stovky až tisíce korun

Samotná daň z nemovitosti, kterou ovšem musí platí už všichni majitelé nemovitostí i některých pozemků, je splatná do konce května. Informaci o výši daně většinou lidé dostanou od finančního úřadu, a to buď složenkou, nebo do datových schránek, pokud ji mají zřízenou. 

"Vypočtená částka daně z nemovitých věcí závisí na více parametrech, zejména na druhu nemovitosti, velikosti dané nemovitosti a příslušných koeficientech měst a obcí," dodává Ivanco. 

Koeficienty si města a obce mohou upravovat. Zpravidla ale platí, že ve větších obcích je daň vyšší, nejvyšší je pak na území hlavního města. Například za byt o výměře 50 metrů čtverečních se v jedné části Prahy platí na dani 610 korun, v jiné městské části 1220 korun. 

Jana Jáčová připomíná, že u běžných nemovitostí k bydlení se většinou platí jen několik set, nejvýš několik tisíc korun. "Oproti tomu podnikatelské komplexy mohou na této dani zaplatit i statisícové částky," říká expertka. 

Kdo má roční daň vyšší než pět tisíc, ten může daň z nemovitých věcí zaplatit ve dvou splátkách, do konce května a do konce listopadu.

Co když má jedna nemovitost více majitelů? "Mohou si vybrat ze dvou možností. Buď daň přizná a zaplatí jeden spoluvlastník za všechny, nebo každý podá přiznání sám za sebe a zaplatí každý zvlášť," vysvětluje Jáčová a dodává: "Jestliže máte družstevní byt, nemusíte si dělat starosti, daň musí zaplatit družstvo coby majitel."

Ačkoli v naprosté většině musí daň zaplatit vlastník, například u pozemků zatížených právem stavby platí daň stavebník, v určitých případech uživatel, nájemce nebo takzvaný pachtýř, typicky subjekt, který si pronajímá a obdělává zemědělskou půdu pro zisk.

"Pokud vlastníte určitý typ lesů nebo vodní plochu, ve které nechováte ryby, pak se vás tato daň netýká. Stejně tak jsou od ní osvobozeny nemovitosti sloužící neziskovým organizacím, školy, muzea, knihovny, zdravotnická a sociální zařízení a další typy nemovitého majetku," připomíná dále Jáčová.

Oproti ostatním státům platí Češi málo

Výnos z daně z nemovitých věcí nyní tvoří v České republice něco málo přes jedno procento z celkového výnosu všech daní, což v absolutní hodnotě představuje něco kolem 10 miliard korun.

"V porovnání se zeměmi Evropské unie je podíl výnosu daně z nemovitých věcí na celkových daňových výnosech jeden z nejnižších. V roce 2019 činil 0,5 procenta, zatímco v EU tento podíl činil tři procenta," upozorňuje Jan Jelínek z V4 Group.

A právě v rámci úsporného balíčku teď stát navrhl zvýšení sazeb daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek. Zavedena by byla také automatická valorizace této daňové povinnosti podle inflace. Příští rok takto stát získá dodatečných devět miliard korun.

Navýšení daně z nemovitosti loni navrhovala také NERV. Zdůvodňovala to rovněž tím, že byla a je na extrémně nízké úrovni.

"Její reálný výnos výrazně degradovala a poslední dobou degraduje inflace. Zátěž daňových poplatníků se snižovala s růstem mezd. Daň nemá distorzní dopady na pracovní motivace. Její zvýšení může snížit poptávku po investičním držení nemovitostí, tlačit dolů ceny nemovitostí a oslabovat inflační tlaky," uvedl materiál NERV.

 

Právě se děje

Další zprávy