Den daňové svobody je letos rekordně pozdě. Nemáme polštář, kritizují vládu ekonomové

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
24. 6. 2020 10:25
Celých 175 dní Češi pracovali a podnikali na pokrytí letošních veřejných výdajů. Teprve od dnešního dne začínají vydělávat sami na sebe. Den daňové svobody označuje pomyslný okamžik, od kterého jde mzda konečně na konto občana. Do té doby jeho celý příjem připadá státu.
Foto: iStock

Letošek je daňově nejméně svobodný rok za posledních deset let. A to kvůli pandemii koronaviru. "Letošní situace je zcela bezprecedentní. Nabízí se srovnání s rokem 2010, kdy českou ekonomiku nejvíce zasáhla předchozí ekonomická recese. Přestože oproti loňskému roku jsme si pohoršili skoro o celý měsíc, oproti roku 2010 jde o zhoršení o týden," říká ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Právě tato organizace žebříček daňového zatížení každoročně sestavuje, existují však i alternativní dny daňové svobody, které vznikají odlišnou metodikou.

Za normálních okolností by Liberální institut podle vyjádření v tiskové zprávě vládu za drastický posun tvrdě kritizoval. "Vládě však nelze vyčítat obranu před pandemií, což je přímo učebnicový veřejný statek. Je jasné, že zde musí stát vynaložit nějaké prostředky navíc. Nicméně i tak je určitá kritika na místě," domnívá se Pánek.

Podle něj si vláda v době předchozí dlouhé konjunktury nevytvořila finanční polštář a nereformovala veřejné finance a také řada opatření byla zmatečná nebo kontraproduktivní.

"Některé pomocné programy postrádají logiku. Například garance na úvěry pro exportéry, když jim oslabená koruna pomáhá na zahraničních trzích. Nebo dotační programy pro firmy, které vyrábí zdravotní, hygienické a technologické zboží na boj s koronavirem. Po jejich službách je přitom zvýšená poptávka. A ekonomice asi příliš nepomůže snížení DPH u omalovánek nebo u půjčování knih," říká Pánek. 

Vláda podle odborníků z Liberálního institutu nevyužila uplynulé období prosperity k tomu, aby se připravila na recesi. "Reformy veřejných financí jsme se v minulých letech nedočkali. Finanční rezerva, kterou by vláda bývala mohla díky roky trvajícímu hospodářskému růstu vytvářet, pokud by aktivně usilovala o přebytkové rozpočty, by se nám nyní velmi hodila na podporu zastavené ekonomiky," komentuje vládní hospodaření ekonom Liberálního institutu Jiří Nohejl.

Upozorňuje, že při výpočtu Dne daňové svobody vychází institut každý rok z odhadů hospodářského růstu a odhadu růstu veřejných výdajů. "Je jasné, že skutečné údaje se nakonec mírně liší. Letos počítáme i se zpětnou revizí, protože situace je zcela výjimečná. A máme několik možných scénářů, z nichž nejhorší by byl pokles HDP o 13,5 procenta plus navýšení veřejných výdajů o 200 miliard. Pak by Den daňové svobody vycházel až na 15. července," vypočítává Nohejl. 

Den daňové svobody vypočítává také společnost Deloitte, která letošní den odhadla na 30. červen. Používá totiž trochu jinou metodiku, výpočet dělá z vybraných daní a čistého národního důchodu. 

Ekonom Nohejl připomíná, že při boji s karanténou čelí vlády volbě "něco za něco", ekonomickým žargonem jde o trade-off. Přísnější opatření pomáhají v boji s koronavirem, avšak tlumí ekonomickou aktivitu, a tedy posouvají Den daňové svobody ke konci roku. Naopak volnější přístup znamená lepší výsledek z hlediska Dne daňové svobody, ale větší potíže s pandemií.

Den daňové svobody 2020
Den daňové svobody 2020 | Foto: Liberální institut

Ačkoliv každoročně Liberální institut nabízí mezinárodní srovnání, letos je na vyhodnocení efektivnosti jednotlivých přístupů příliš brzy, nejsou totiž konsistentní data, posbíraná podle stejné metodiky napříč státy.

"Odhadujeme, že Francouzi si letos daňovou svobodu užijí až v září, Finové a Belgičani pravděpodobně zhruba v polovině srpna. K premiantům, jako v jiných letech, bude letos zřejmě patřit Jižní Korea, která se aspoň zatím s koronavirem vyrovnala v podstatě bez hospodářského poklesu," uzavírá Martin Pánek. 

 

Právě se děje

před 57 minutami

Odveta za francouzskou digitální daň, USA mohou uvalit 25procentní clo

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dnes oznámila dodatečná 25procentní cla na zboží dovážené z Francie v hodnotě 1,3 miliardy dolarů (přes 30 miliard Kč) jako odvetu za francouzskou digitální daň. Zavedení těchto cel však odkládá o 180 dnů, aby tak poskytla čas na vyřešení sporu.

Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer uvedl, že francouzská digitální daň se nespravedlivě soustředí na americké podniky působící v oblasti digitálních technologií. Ohlášená cla se podle něj týkají například francouzské kosmetiky a kabelek.

Francouzský parlament schválil tříprocentní digitální daň loni v červenci. Letos v lednu se však Francie dohodla s USA na příměří, podle kterého Paříž odloží výběr digitální daně na konec roku a Washington na oplátku prozatím nezavede odvetná cla.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Klub z Amiens neuspěl se žalobou proti sestupu z ligy

Francouzský fotbalový klub SC Amiens neuspěl u nejvyššího správního soudu se žalobou proti sestupu z první ligy. Jeho prezident Bernard Joannin nevyloučil, že podnikne další právní kroky, klub se ale zároveň začal připravovat na start v druhé nejvyšší soutěži. Elitní ligu musel tým z Amiens opustit poté, co v době předčasného ukončení sezony deset kol před koncem kvůli pandemii koronaviru figuroval v tabulce na sestupové pozici.

Podle odborného posudku bude sestup pro klub znamenat ztráty ve výši 44 až 55 milionů eur. Joannin prohlásil, že soudce ignoroval jeho argumenty, a zvažuje další odvolání s cílem vybojovat náhradu škody.

Společně s Amiens sestoupilo i Toulouse. Oba kluby proti tomu neúspěšně protestovaly. Sestup mezitím zpečetilo i valné shromáždění ligy LFP, na němž se většina klubů vyslovila pro to, aby i v příští sezoně hrálo Ligue 1 jen dvacet týmů a ne dvaadvacet.

Další zprávy