Češi mají ze zemí Visegrádu nejvyšší průměrný výdělek v eurech, ukazuje studie

ČTK ČTK
19. 7. 2021 12:54
Průměrná mzda v eurech v Česku činí 1368 eur (34 932 korun), což je nejvyšší hodnota ze zemí visegrádské čtyřky (V4). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 21 zemí střední a východní Evropy. Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35 285 korun.
Dvoudenní summit prezidentů zemí Visegrádské čtyřky, který se konal na poloostrově Hel na severu Polska ve dnech 9. a 10. února 2021
Dvoudenní summit prezidentů zemí Visegrádské čtyřky, který se konal na poloostrově Hel na severu Polska ve dnech 9. a 10. února 2021 | Foto: ČTK

Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě je v Německu, a to 3978 eur (101 578 korun). Následuje Rakousko s 3108 eur (79 363 korun). Nejnižší průměrná mzda 400 eur (10 214 korun) je v Kosovu a 432 eur (11 031 korun) na Ukrajině. 

Průměrná úroveň mezd v eurech se podle studie nejvíce zvýšila v soukromém sektoru. V Německu o 14 procent a o pět až deset procent na Slovensku, v Chorvatsku, Lotyšsku a Severní Makedonii. V Polsku průměrná mzda činí 1331 eur, v Maďarsku 1147 eur a na Slovensku 1113 eur.

Studie dále uvádí, že daně a povinné odvody zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí se letos v 21 evropských zemích spíše snížily. V průměru činí u daní a povinných odvodů poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám 15 procent. Mezi jednotlivými zeměmi jsou však rozdíly. Zatímco v Rumunsku činí odvody méně než pět procent hrubé mzdy, na Slovensku je to 35,2 procenta. Česko je v rámci regionu zemí s druhou nejvyšší sazbou, a to 33,8 procenta.

"Pokud jde o ekonomický dopad pandemie, zatím se zdá, že většina vlád středoevropského regionu se rozhodla, že programy na udržení zaměstnanosti a podpory podnikání nebude financovat prostřednictvím navýšení daní. Některé vlády se dokonce rozhodly daňovou zátěž snížit. Například lednové zrušení superhrubé mzdy v České republice bude mít významný dlouhodobý dopad na příjmy státního rozpočtu," uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars v Česku Pavel Klein.

Podle Kleina lze do budoucna očekávat, že v souvislosti s tlakem na veřejné finance se vlády jednotlivých zemí zaměří na zavedení nových daní nebo zintenzivní daňové kontroly ve firmách.

Ze studie dále vyplývá, že nejvyšší základní sazbu DPH mají Maďarsko a Chorvatsko, a to 27 a 25 procent. Průměr regionu je 21 procent, tedy stejně jako v Česku. V Německu je základní sazba 19 procent.

V případě daní z příjmu firem má nejvyšší zdanění Německo, její maximální výše činí 31 procent. Naopak nejnižší daně firmy odvádí v Maďarsku a v Černé Hoře, a to devět procent. Běžná sazba daně z příjmu právnických osob v zemích regionu je mezi 15 a 20 procenty, v Česku je 19 procent.

"Daňová konkurence mezi jednotlivými státy je stále více zřetelná, a to navzdory úsilí Evropské unie, která se snaží rozdíly v sazbách korporátních daní v členských státech minimalizovat," uvádí studie.

Publikace, ve které jsou kromě států V4 zastoupeny také Německo, Rakousko, Rusko, Ukrajina, jihoevropské a pobaltské státy, monitoruje především mzdové náklady, nepřímé daně a také různé aspekty zdanění právnických osob a převodních cen.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Černošický úřad nepřeruší řízení ke střetu zájmů Andreje Babiše

Černošický městský úřad nebude přerušovat řízení o přestupku proti zákonu o střetu zájmů, které vede s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Informoval o tom na svém webu. Babiš podal na městský úřad žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, požaduje zastavení přestupkového řízení. Podle dřívějšího vyjádření mluvčí Krajského soudu v Praze Hany Černé však žaloba nemá odkladný účinek a je na úvaze žalovaného, zda bude v řízení pokračovat, či vyčká na výsledek soudního řízení. Černošický úřad se rozhodl řízení nepřerušovat.

"Městský úřad, odbor přestupků, dospěl k závěru, že na základě podané žaloby nebude zahájené řízení přerušovat. Z důvodu předběžné opatrnosti (snížení rizika stížnosti či žaloby na nesprávný úřední postup) nebude městský úřad, odbor přestupků, zveřejňovat ani poskytovat text žaloby podané žalující stranou ke Krajskému soudu v Praze," stojí na webových stránkách úřadu.

Černošický úřad, který je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, kde premiér žije, vede s Babišem řízení o přestupku kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra. Podnět podala organizace Transparency International (TI), podle níž premiér porušuje zákon tím, že ovládá média. Babiš střet zájmů dlouhodobě odmítá. Uvádí, že vložením Agrofertu do svěřenských fondů ztratil vliv na holding i na všechny společnosti, které jsou do něj začleněné.

Městský úřad v předchozím obdobném řízení Babišovi v roce 2019 uložil pokutu 200 000 korun. Středočeský krajský úřad jako odvolací orgán však řízení zastavil, střet zájmů se podle něj neprokázal. Letos v lednu se na černošický úřad opět obrátila organizace TI s tím, že disponuje novými důkazy ve věci. Černošice proto zahájily nové přestupkové řízení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy