Stěhovat se za prací? Když mi zaplatíte ubytování a přidáte tisíce, připouští méně než polovina lidí

Petr Kučera Petr Kučera
18. 10. 2016 6:52
Nový průzkum potvrdil, že většina obyvatel Česka se nechce stěhovat za prací, a to dokonce i v těch regionech, kde není dost pracovních příležitostí. Více než třem čtvrtinám zaměstnanců nyní zabere cesta do práce a z práce nejvýše hodinu denně. Se svou prací jsou nyní jednoznačně spokojeni více než dvě pětiny účastníků průzkumu, zejména mladší lidé.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Isifa/Thinkstock

Praha – Více než polovina obyvatel České republiky (56 procent) se nechce stěhovat za prací. Ukázal to průzkum, který uskutečnila agentura Ipsos pro společnost Wincott People letos v říjnu na reprezentativním vzorku 525 osob ve věku od 18 do 65 let metodou online dotazování.

Zhruba šestina (17,3 procenta) lidí by se za prací přestěhovala, pokud by jim tam zaměstnavatel zajistil a zaplatil přechodné bydlení. Dalších 12 procent by rozhodně souhlasilo, jestliže by si po odečtení nákladů na bydlení mimo domov polepšilo alespoň o 5000 korun měsíčně.

A devět procent lidí by souhlasilo, pokud by jim zaměstnavatel pomohl zajistit dlouhodobou práci v novém místě i pro manžela či manželku (partnera nebo partnerku) a pomohl s přestěhováním rodiny.

Výrazněji proti stěhování jsou ženy (64,6 procenta) než muži (47,3 procenta). Každý pátý muž (21 procent) je ochotný trávit pracovní týden mimo domov, jestliže mu firma zajistí a zaplatí ubytování. U žen je tato ochota nižší – kolem 13 procent, zejména s ohledem na rodinu.

„Stále přetrvává odpor ke stěhování se za prací, a to dokonce i v těch regionech, kde není dost pracovních příležitostí a uplatnění lidí na trhu se limitně blíží k nule,“ říká Adrian Suchánek, personální ředitel agentury Wincott People.

Situace se však podle něj postupně mění. „Každý desátý Čech nebo Moravan by se za prací přestěhoval, pokud by jim zaměstnavatel pomohl zajistit ubytování a práci i pro partnera či partnerku. Mimochodem, jako zvlášť důležité kritérium to uvádějí nekvalifikovaní pracovníci,“ dodává.

Výrazně větší zájem pracovat mimo domov (kolem 30 procent) mají lidé na Karlovarsku, v Ústeckém, Jihočeském a Olomouckém kraji a v Praze. Naopak v Moravskoslezském, Středočeském a Zlínském kraji je ochotna se za prací přemístit jen desetina populace, ukázal průzkum.

Maximálně hodina cesty

Více než třem čtvrtinám zaměstnanců (76,4 procenta) nyní zabere cesta do práce a z práce nejvýše hodinu denně, další pětině (20,6 procenta) pak mezi jednou a dvěma hodinami.

Více dojíždějí za prací lidé ze Středočeského kraje, Prahy a Liberecka, kde jednu až dvě hodiny denně stráví na cestě až 30 procent všech zaměstnaných.

„Z naší zkušenosti jsou lidé ochotni dojíždět za prací do 50 kilometrů, což zhruba odpovídá půlhodině cesty. Proto také v okruhu 50 kilometrů od větších podniků a industriálních parků je dlouhodobě téměř nemožné nalézt volné lidi,“ potvrzuje Suchánek.

Wincott People přiděluje agenturní pracovníky asi stovkám firem hlavně v automobilovém a strojírenském průmyslu v Česku a na Slovensku. „Naše dlouhodobé zkušenosti ukazují, že Slováci jsou obecně v otázce mobility mnohem otevřenější než Češi a Moravané. Jsou zvyklí se za lepší příležitostí přestěhovat, a to nejen v rámci své země, ale i do zahraničí, nejčastěji do Česka. S tím, jak se platy na Slovensku dorovnávají na úroveň českých, však vidíme, že ochota se za prací stěhovat klesá – ledaže jde o opravdu lukrativní nabídku," říká Suchánek.

Mladší jsou spokojenější

Se svou prací jsou nyní jednoznačně spokojeni více než dvě pětiny (44,2 procenta) účastníků průzkumu. Spokojenější jsou však především mladí lidé do 26 let (přes 53 procent). Se zvyšujícím se věkem spokojenost výrazně klesá (až na 39,9 procenta ve věkové kategorii 54 až 65 let).

„Zajímavé přitom je, že přestože se dvěma pětinám lidí v jejich zaměstnání nelíbí, v dohledné době o změně neuvažují. Buď proto, že ve stávající práci již vědí co a jak, nebo se bojí změn, které s hledáním nového místa souvisejí,“ upozorňuje Suchánek. Kvůli provázání práce s péčí o rodinu nemění zaměstnání navzdory nespokojenosti skoro šest procent lidí, překvapivě je to obdobné pro muže i ženy. Změnit práci kvůli rodině odmítá především generace dnešních čtyřicátníků a padesátníků.

Více než třetina (34,1 procenta) populace změnila zaměstnání až pětkrát za život (konkrétně 31,7 procenta mužů a 36,5 procenta žen). Každý pátý zaměstnanec (20,2 procenta) dokonce i více než pětkrát (23,7 procenta mužů a 16,7 procenta žen). Významné pracovní změny se více dotýkají lidí s nižším vzděláním.

Celá čtvrtina (25,3 procenta) pracujících odmítá jakékoliv navazující odborné vzdělávání. „S ohledem na turbulentně se měnící trh práce to může znít překvapivě, ale mohu potvrdit, že určitá část lidí skutečně nemá zájem se dále vzdělávat. Nevnímají přínos a kariérní výhody, které by jim to mohlo přinést,“ říká Suchánek.

Třetina (33,3 procenta) pracujících by si ráda obnovila průkazy odborné způsobilosti nebo rozšířila kvalifikaci, ale pouze za předpokladu, že by to zaplatil jejich zaměstnavatel.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy