Praha – Trh spotřebitelských půjček zřejmě už brzy čekají velké změny. Ministerstvo financí chce výrazně ztížit podmínky pro poskytovatele a zprostředkovatele úvěrů, kterých je dnes více jak 50 tisíc. V návrhu zákona, který odeslalo do připomínkového řízení, počítá s tím, že dohled nad trhem už od příštího roku převezme Česká národní banka (ČNB). Dosud poskytovatele nebankovních úvěrů v zásadě kontroluje Česká obchodní inspekce.
Zástupci ČNB až dosud proti návrhu vystupovali velmi odmítavě, nyní ale dochází k prvnímu sbližování postojů. Pokud by ČNB tento dohled vykonávat měla, pak jen tehdy, když se trh pomocí nově nastavených pravidel výrazně pročistí, říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz Helena Kolmanová, vedoucí odboru ochrany spotřebitele v ČNB.
Podle ní například není možné, aby k budoucímu licencování úvěrových společností stačilo pojištění odpovědnosti za způsobené škody, jak o tom uvažuje ministerstvo financí. "Pojištění odpovědnosti za škodu nestačí, což se ukazuje třeba u cestovních kanceláří," říká Kolmanová. Vstup do odvětví by měl podle ní regulovat požadavek na vlastní kapitál, který by musela úvěrová společnost mít. Ministerstvo navrhuje pro vstup do odvětví dva miliony korun, ale například na Slovensku budou od dubna požadovat půl milionu eur, tedy v přepočtu asi sedmkrát více.
Aktuálně.cz: Proč dosud ČNB nechtěla převzít dohled nad poskytovateli nebankovních spotřebitelských úvěrů?
Helena Kolmanová: V současné době dohlížíme na dodržování pravidel u bankovních spotřebitelských úvěrů a také u některých nebankovních poskytovatelů, pokud je úvěr spojený s platebním prostředkem, typicky s kreditní kartou. Tito poskytovatelé mají povolení ČNB k poskytování některých platebních služeb. Naším cílem však není převzít dohled nad celou skupinou nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Celá ta „masa“ nebankovních poskytovatelů není tak systémově významným trhem, aby zapadala do konceptu centrální banky. Na druhé straně rozumíme situaci, která na trhu je, a rozumíme i snaze ministerstva financí sjednotit dohled pod jeden orgán. Pokud však má být vykonáván efektivně, bude opravdu potřeba tento trh „pročistit“.
A.cz: To znamená, aby se počet poskytovatelů spotřebitelských úvěrů pohyboval v řádech desítek nebo stovek, a ne jako dnes v řádech desetitisíců?
Netroufám si tato čísla specifikovat. Nechceme omezit trh na jednotky firem, zachování konkurence dává smysl. Naším cílem je, aby v budoucnu registrované subjekty – kterým nebude stačit živnostenský list jako nyní – opravdu tyto služby poskytovaly a abychom skutečně dohlíželi na poskytovatele úvěrů, u kterých dnes ani nevíme, kolik jich ve skutečnosti z těch 50 tisíc subjektů na trhu je. Určitě se ale jedná o menšinu a většina připadá na zprostředkovatele. Požadujeme, aby za činnost zprostředkovatelů nesli odpovědnost přímo poskytovatelé půjček, tedy banky či úvěrové společnosti.
A.cz: Tím by se podle vás trh výrazně zkultivoval?
Domníváme se, že by se především výrazně vyčistil.
A.cz: Ministerstvo financí chce, aby poskytovatelé získali licenci kromě jiného buď tehdy, když splní požadavek na základní kapitál ve výši dvou milionů korun, nebo když budou mít pojištění odpovědnosti. Jsou to dostačující podmínky?
Součástí podmínek by měl být kapitálový požadavek. Pojištění odpovědnosti za škodu nestačí, což se ukazuje třeba u cestovních kanceláří. Nikdo nedokáže zkontrolovat, zda je cestovní kancelář dostatečně pojištěna ve vztahu k celkovému objemu prodaných zájezdů. Toto není správná cesta pro regulaci spotřebitelských úvěrů. Kapitálový požadavek tedy jednoznačně upřednostňujeme a jeho výše bude předmětem diskusí.
A.cz: Co dál by podle vás měli poskytovatelé úvěrů splňovat, aby dostali licenci?
Ministerstvo financí navrhuje například povinnost předkládat byznys plán a mít dobře nastavený vnitřní řídicí systém. To jsou rozumné požadavky, které zjednoduší výkon dohledu nad jejich činností, nad dodržováním zákonné povinnosti posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, ale třeba i sledování splácení.
A.cz: Byznys plán by měl jakou roli? K čemu by to bylo dobré?
Kromě toho, že rozumný byznys plán je jedním ze základních předpokladů při udělování licence pro jakékoli podnikání na finančních trzích, tak nám zároveň usnadňuje dohled, protože už předem víme, v jakém segmentu trhu a v jakém rozsahu chtějí žadatelé činnost vykonávat. Určitě by také bylo vhodné nastavit určité pravidelné reportování, například výroční zprávy, kde můžete výsledky porovnávat s původním byznys plánem.
A.cz: Věříte tomu, že kdyby se regulace nastavila tak, jak o tom nyní mluvíme, tak by výrazně pomohla? Nedělo by se pak na trhu tolik nekalých praktik jako nyní?
Trh by to každopádně vyčistilo; záleželo by i na tom, kolik poskytovatelů se stáhne do šedé zóny. Každopádně i tito poskytovatelé by se pak dali snáze postihovat, kdyby nabízeli úvěry bez licence. Úspěch by závisel také na výši kapacit, které by byla schopna nasadit policie. Pomohl by veřejný registr poskytovatelů a zprostředkovatelů. Na našem webu funguje podobný model u zprostředkovatelů a prodejců pojištění, se kterým lidé běžně pracují. Stejný registr u úvěrů by jim řekl minimálně to, že když hledaný subjekt registraci nemá, je automaticky nedůvěryhodný.
A.cz: Návrhy ministerstva tedy jdou dobrým směrem, nový zákon pomůže?
Myslíme si, že do určité míry ano, všechny problémy však určitě nevyřeší. Pokud spotřebitel bude v zoufalé situaci a registrované subjekty mu nepůjčí, nakonec stejně může skončit u lichváře.
A.cz: Pokud nad trhem nemá podle vás dohlížet ČNB, tak kdo jiný?
Dohled nyní vykonává Česká obchodní inspekce a nemyslím si, že problém spočívá v tom, že by ho dělala špatně. Zásadní problém je, že zákon dnes umožňuje, aby úvěry nabízel takřka kdokoli. Neexistují žádné registry poskytovatelů, a podmínky pro kontrolu jsou tak velmi obtížné.
A.cz: Předpokládáte, že nakonec ČNB dohled nad spotřebitelskými úvěry dělat bude?
Vzhledem k tomu, že tento návrh podporuje ministerstvo financí a další zainteresované instituce, dá se předpokládat, že to tímto směrem míří. Kromě toho nový zákon upravuje také hypoteční úvěry, které poskytují víceméně jen banky. Nad nimi už dohled vykonáváme, takže u tohoto zákona bude ČNB určitě významným dohledovým orgánem.
