Stát chce omezit půjčky. ČNB se chystá na úkol, který nechce

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
13. 3. 2015 7:14
Ministerstvo financí a centrální banka mají stejný cíl: pročistit trh nebankovních spotřebitelských úvěrů. Úvěrový byznys čekají velké změny.
Helena Kolmanová, vedoucí odboru ochrany spotřebitele v ČNB
Helena Kolmanová, vedoucí odboru ochrany spotřebitele v ČNB | Foto: HN - Matej Slávik

Praha – Trh spotřebitelských půjček zřejmě už brzy čekají velké změny. Ministerstvo financí chce výrazně ztížit podmínky pro poskytovatele a zprostředkovatele úvěrů, kterých je dnes více jak 50 tisíc. V návrhu zákona, který odeslalo do připomínkového řízení, počítá s tím, že dohled nad trhem už od příštího roku převezme Česká národní banka (ČNB). Dosud poskytovatele nebankovních úvěrů v zásadě kontroluje Česká obchodní inspekce.

Zástupci ČNB až dosud proti návrhu vystupovali velmi odmítavě, nyní ale dochází k prvnímu sbližování postojů. Pokud by ČNB tento dohled vykonávat měla, pak jen tehdy, když se trh pomocí nově nastavených pravidel výrazně pročistí, říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz Helena Kolmanová, vedoucí odboru ochrany spotřebitele v ČNB.

Podle ní například není možné, aby k budoucímu licencování úvěrových společností stačilo pojištění odpovědnosti za způsobené škody, jak o tom uvažuje ministerstvo financí. "Pojištění odpovědnosti za škodu nestačí, což se ukazuje třeba u cestovních kanceláří," říká Kolmanová. Vstup do odvětví by měl podle ní regulovat požadavek na vlastní kapitál, který by musela úvěrová společnost mít. Ministerstvo navrhuje pro vstup do odvětví dva miliony korun, ale například na Slovensku budou od dubna požadovat půl milionu eur, tedy v přepočtu asi sedmkrát více.

Aktuálně.cz: Proč dosud ČNB nechtěla převzít dohled nad poskytovateli nebankovních spotřebitelských úvěrů? 

Helena Kolmanová: V současné době dohlížíme na dodržování pravidel u bankovních spotřebitelských úvěrů a také u některých nebankovních poskytovatelů, pokud je úvěr spojený s platebním prostředkem, typicky s kreditní kartou. Tito poskytovatelé mají povolení ČNB k poskytování některých platebních služeb. Naším cílem však není převzít dohled nad celou skupinou nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Celá ta „masa“ nebankovních poskytovatelů není tak systémově významným trhem, aby zapadala do konceptu centrální banky. Na druhé straně rozumíme situaci, která na trhu je, a rozumíme i snaze ministerstva financí sjednotit dohled pod jeden orgán. Pokud však má být vykonáván efektivně, bude opravdu potřeba tento trh „pročistit“.

A.cz: To znamená, aby se počet poskytovatelů spotřebitelských úvěrů pohyboval v řádech desítek nebo stovek, a ne jako dnes v řádech desetitisíců?

Netroufám si tato čísla specifikovat. Nechceme omezit trh na jednotky firem, zachování konkurence dává smysl. Naším cílem je, aby v budoucnu registrované subjekty – kterým nebude stačit živnostenský list jako nyní – opravdu tyto služby poskytovaly a abychom skutečně dohlíželi na poskytovatele úvěrů, u kterých dnes ani nevíme, kolik jich ve skutečnosti z těch 50 tisíc subjektů na trhu je. Určitě se ale jedná o menšinu a většina připadá na zprostředkovatele. Požadujeme, aby za činnost zprostředkovatelů nesli odpovědnost přímo poskytovatelé půjček, tedy banky či úvěrové společnosti.

A.cz: Tím by se podle vás trh výrazně zkultivoval?

Domníváme se, že by se především výrazně vyčistil.

A.cz: Ministerstvo financí chce, aby poskytovatelé získali licenci kromě jiného buď tehdy, když splní požadavek na základní kapitál ve výši dvou milionů korun, nebo když budou mít pojištění odpovědnosti. Jsou to dostačující podmínky?

Součástí podmínek by měl být kapitálový požadavek. Pojištění odpovědnosti za škodu nestačí, což se ukazuje třeba u cestovních kanceláří. Nikdo nedokáže zkontrolovat, zda je cestovní kancelář dostatečně pojištěna ve vztahu k celkovému objemu prodaných zájezdů. Toto není správná cesta pro regulaci spotřebitelských úvěrů. Kapitálový požadavek tedy jednoznačně upřednostňujeme a jeho výše bude předmětem diskusí.

A.cz: Co dál by podle vás měli poskytovatelé úvěrů splňovat, aby dostali licenci?

Ministerstvo financí navrhuje například povinnost předkládat byznys plán a mít dobře nastavený vnitřní řídicí systém. To jsou rozumné požadavky, které zjednoduší výkon dohledu nad jejich činností, nad dodržováním zákonné povinnosti posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, ale třeba i sledování splácení.

A.cz: Byznys plán by měl jakou roli? K čemu by to bylo dobré?

Kromě toho, že rozumný byznys plán je jedním ze základních předpokladů při udělování licence pro jakékoli podnikání na finančních trzích, tak nám zároveň usnadňuje dohled, protože už předem víme, v jakém segmentu trhu a v jakém rozsahu chtějí žadatelé činnost vykonávat. Určitě by také bylo vhodné nastavit určité pravidelné reportování, například výroční zprávy, kde můžete výsledky porovnávat s původním byznys plánem.

A.cz: Věříte tomu, že kdyby se regulace nastavila tak, jak o tom nyní mluvíme, tak by výrazně pomohla? Nedělo by se pak na trhu tolik nekalých praktik jako nyní?

Trh by to každopádně vyčistilo; záleželo by i na tom, kolik poskytovatelů se stáhne do šedé zóny. Každopádně i tito poskytovatelé by se pak dali snáze postihovat, kdyby nabízeli úvěry bez licence. Úspěch by závisel také na výši kapacit, které by byla schopna nasadit policie. Pomohl by veřejný registr poskytovatelů a zprostředkovatelů. Na našem webu funguje podobný model u zprostředkovatelů a prodejců pojištění, se kterým lidé běžně pracují. Stejný registr u úvěrů by jim řekl minimálně to, že když hledaný subjekt registraci nemá, je automaticky nedůvěryhodný.

A.cz: Návrhy ministerstva tedy jdou dobrým směrem, nový zákon pomůže?

Myslíme si, že do určité míry ano, všechny problémy však určitě nevyřeší. Pokud spotřebitel bude v zoufalé situaci a registrované subjekty mu nepůjčí, nakonec stejně může skončit u lichváře.

A.cz: Pokud nad trhem nemá podle vás dohlížet ČNB, tak kdo jiný?

Dohled nyní vykonává Česká obchodní inspekce a nemyslím si, že problém spočívá v tom, že by ho dělala špatně. Zásadní problém je, že zákon dnes umožňuje, aby úvěry nabízel takřka kdokoli. Neexistují žádné registry poskytovatelů, a podmínky pro kontrolu jsou tak velmi obtížné.

A.cz: Předpokládáte, že nakonec ČNB dohled nad spotřebitelskými úvěry dělat bude?

Vzhledem k tomu, že tento návrh podporuje ministerstvo financí a další zainteresované instituce, dá se předpokládat, že to tímto směrem míří. Kromě toho nový zákon upravuje také hypoteční úvěry, které poskytují víceméně jen banky. Nad nimi už dohled vykonáváme, takže u tohoto zákona bude ČNB určitě významným dohledovým orgánem.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy