Stále více lidí bude v práci trpět alergií, říká expert

Tereza Holanová Tereza Holanová
30. 10. 2013 21:22
Rozhovor s předsedou Společnosti pracovního lékařství o nemocech z povolání.
Předseda Společnosti pracovního lékařství.
Předseda Společnosti pracovního lékařství. | Foto: Milan Tuček

Praha - Práce u počítače je snazší než těžká fyzická činnost, protože u ní hrozí lidem méně zdravotních rizik. Navíc ji lze dělat i po sedmdesátce, nebo když má zaměstnanec některé z vážných onemocnění, říká předseda Společnosti pracovního lékařství Milan Tuček.

Za nejčastější nemoc z povolání, kterou je v Česku syndrom karpálního tunelu, podle něj může mimo jiné dělba práce a jednostranná zátěž. "Je nutné vybrat vhodné osoby pro tuto práci, dále zajistit odpovídající pracovní podmínky. Nepřekračování norem, vyloučení nárazové práce a zajistit střídání pracovníků na operacích, které nepřetěžují," vyjmenovává v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Nemoci z povolání v ČR

Česko využívá tzv. uzavřený systém nemocí. Jako nemoc z povolání lze tedy přiznat pouze takovou, která se vyskytuje na seznamu.

Zde zatím úplně chybí například onemocnění páteře nebo psychické choroby.

V dalších letech se podle něj budou lidé na pracovišti stále častěji setkávat s různými typy alergií, stejně tak upozorňuje na umělou výrobu nanočástic.

Stále méně je v Česku naopak otrav chemikáliemi a onemocnění plic. Ta byla spojena hlavně s těžkým průmyslem. "Tato onemocnění u populace, která jim dříve byla vystavena, pochopitelně dobíhají, ale nepředpokládáme, že by nějak významně narůstala do budoucnosti," dodává.

Aktuálně.cz: V čem je náročnější profese horníka ve srovnání s člověkem, který denně prosedí třeba devět hodin u počítače?

Milan Tuček: Činnost úředníků se prozatím nepovažovala za významně rizikovou, že by u nich byly častější nějaké nemoci z povolání. U fyzicky náročných prací, což nejsou jen horníci, ale třeba i zedníci nebo zaměstnanci ve stavebnictví, si je velmi náročné představit, že by lidé mohli efektivně a se stejným nasazením dělat i v sedmdesáti. Což duševně pracující člověk může. U populace s vyšším věkem se navíc mohou vyskytovat různá kardiovaskulární nebo nádorová onemocnění, stejně tak onemocnění pohybového aparátu a opět, s tim mohou obtížně vykonávat těžkou fyzickou práci.

A.cz: Hrozí tedy lidem, kteří sedí celý den v kanceláři, nějaká konkrétní rizika?

V souvislosti s těmito pracemi nijak zvlášť mnoho onemocnění nepozorujeme. Má se za to, že pokud lidé dodržují základní pravidla pro práci s počítačem, tím mám na mysli uspořádání pracoviště, stejně tak přestávky, aby si takříkajíc ulevili, tak nikomu žádné poškození nehrozí.

Bude přibývat alergiků

A.cz: Přibývají v Česku nové nemoci z povolání?

Jejich seznam se obnovuje co dva roky, doplňujeme zhruba jedno, dvě onemocnění. Například duševní problémy zatím mezi nemoci z povolání nejsou zařazené - uvažuje se, zda by se tam nemohl objevit například syndrom vyhoření jako psychiatrické onemocnění.

A.cz: Víte o nějakém onemocnění z povolání, které se v Česku objevuje teprve krátce a které se v dalších letech teprve projeví?

Velké množství obyvatel je alergických na nějakou látku, takže si myslíme, že bude vzrůstat počet onemocnění, jako je třeba alergická rinitida (senná rýma, pozn. red.), průduškové astma nebo alergická dermatitida (zánětlivá reakce kůže, pozn. red.). Zhruba třicet procent obyvatel Česka je na něco alergických a nechat je pracovat s takzvanými ofenzivními alergeny, například s izokyanáty, představuje prostě velké riziko. Zrovna tak si myslíme, že špičkou ledovce jsou onemocnění způsobená azbestem, ta budou podle mne také přibývat.

A.cz: Ve kterých odvětvích toto riziko zaměstnancům hrozí?

V úvahu by se měla brát zejména práce ve stavebnictví - jestliže se dnes třeba rekonstruují nebo bourají staré objekty, ve kterých se tento materiál může vyskytovat, tak by se to mělo brát v úvahu. Dalším neprozkoumaným tématem jsou nanotechnologie, používání nanočástic.

A.cz: Jaké nemoci s nimi souvisí?

Neblahé vlivy se začínají teprve studovat, jestli jsou tu rizika dlouhodobá  - například zvýšení výskytu nějakých nádorových onemocnění - ukáže čas.

Dělba práce neprospívá

A.cz: V České republice je nejčastější nemocí z povolání syndrom karpálního tunelu. Je tomu tak dlouhodobě, nebo se jedná o novinku?

Ten trend nastupuje s postupem času, přičítá se to tomu, že u převážné části průmyslových prací u nás dochází k přetěžování lidí - třeba v důsledku špatně nebo problémově nastavených norem nebo v souvislosti s nárazovou prací. Myslím si, že uspořádání pracovišť nemusí vždy odpovídat ergonomickým požadavkům.

A.cz: Jak se tato nemoc léčí?

Řada onemocnění tohoto druhu se řeší obstřiky, což většinou dělají ortopedi, řada nemocí se vyřeší operačně protětím vazivového pruhu v zápěstí, což se někdy nemusí zdařit.

A.cz: Jak podle vás firmy této nemoci z povolání mohou zabránit? OKD například uvedla, že investovala na sedm set miliard do ochranných pomůcek.

Mluvíme-li o syndromu karpálního tunelu jako o nejčastější nemoci z povolání, tak se obávám, že žádné zvláštní opatření - vyjma toho organizačního - záležitost nevyřeší. Na jedné straně je nutné vybrat vhodné osoby pro tuto práci, dále zajistit odpovídající pracovní podmínky. Nepřekračování norem, vyloučení nárazové práce a zajistit střídání pracovníků na operacích, které nepřetěžují. Někdy se tomu říká režim práce a odpočinku.

A.cz: To znamená, že dělba práce, podle které by se každý měl soustředit jen na jednu věc, spíše škodí?

Je to velmi nevýhodné řešení.

A.cz: K nejrizikovějším skupinám pracovníků v Česku patří také zaměstnanci ve zdravotnických a sociálních službách, kteří trpí zvláště svrabem. Jak se mohou nakazit?

Je to onemocnění, u něhož hraje významnou roli zejména přenos prostřednictvím prádla, je spojené především s ošetřováním osob, které svrabem trpí. To mohou být lidé bez domova, osoby, které jsou sociálně problémové. Jde o malé epidemie tohoto onemocnění, které je jistě velmi nepříjemné a obtěžuje, ale na druhou stranu zase nepřináší nějaké závažné důsledky.

A.cz: Vzpomenete si na nějaké onemocnění z povolání, se kterým se Češi třeba před dvaceti lety potýkali a které se již podařilo vymýtit?

Myslím si, že velmi málo v současné době dochází k akutním otravám chemickými látkami, například rozpouštědly nebo podobnými substancemi. Do pozadí se samozřejmě také dostávají onemocnění, která byla spojená s takzvaným těžkým průmyslem, to znamená zejména nemoci plic, dýchacích cest v hornictví. Tato onemocnění u populace, která jim dříve byla vystavena, pochopitelně dobíhají, ale nepředpokládáme, že by nějak významně narůstala do budoucnosti.

 

Právě se děje

před 56 minutami

Bývalý šéf Interpolu dostal 13,5 roku vězení, Čína ho viní z braní úplatků

Bývalý šéf mezinárodní policejní organizace Interpol Meng Chung-wej byl v Číně odsouzen k trestu 13,5 roku vězení za úplatkářství a zneužití moci. Verdikt vynesl soud v severočínském městě Tchien-ťin, který Mengovi rovněž udělil pokutu ve výši dvou milionů jüanů (6,55 milionu korun), informovala agentura Reuters.

Podle vyjádření soudu přijal Meng na úplatcích více než 14,46 milionu jüanů (47,4 milionu korun) a zneužíval svého postavení, když mezi roky 2005 a 2017 působil jako náměstek čínského ministra pro vnitřní bezpečnost a šéf námořní policie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy