Brno - Požadovat úrok ve výši jednoho procenta denně z dlužné částky je nemravné a v rozporu s pravidly slušnosti a poctivého jednání. A to bez ohledu na to, že smlouva s takovým úrokem byla uzavřena dobrovolně a také bez ohledu na to, že placení tak vysokého úroku kupující svým chováním zavinil.
Nejvyšší soud o takové smlouvě rozhodoval ve sporu mezi firmou a nakupujícím z Karlových Varů. Firma na základě smlouvy předala muži digitální fotoaparát s tím, že jej buď do 21 dnů vrátí nebo zaplatí. Pokud by fotoaparát nevrátil ani nezaplatit, bylo ve smlouvě zakotveno, že firma může požadovat za každý den 1 procentní úrok.
Dobrovolná smlouva
Taková situace opravdu nastala. Kupující uvedl, že fotoaparát mu ukradli, a proto jej nevrátil ani nezaplatil. A Okresní soud v Karlových Varech i Krajský soud v Plzni rozhodly, že muž musí zaplatit úrok, který se vyšplhal na částku 614 tisíc korun, cena fotoaparátu byla vyčíslena na 33 tisíc korun.
Další soudničky
- Úrok ve výši 182 procent? Podle soudu není nemravný
- Pojišťovny nesmějí odírat klienta, řekl Ústavní soud
- Ústavní soud: Ručitelé se měli hůř než dlužníci
- Ukradli jí služební auto. Zaplatí jen půl škody
- Tržní nájem? Už není nemravný ani v dotovaném bytě
Podle soudů sjednaný smluvní úrok nebyl dohodnut v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a dobrými mravy. Podle soudů nesla firma riziko a to bylo právě vyváženo poměrně vysokým úrokem. A kdyby muž včas splnil své závazky a to i nahlášením odcizení fotoaparátu, úrok by platit nemusel.
"Soud přihlédl k tomu, že žalovaný (kupující) smlouvu podepsal dobrovolně a po odcizení fotoaparátu prodejce nekontaktoval, nereagoval na upomínky k zaplacení odebraného zboží a jen oznámil šetření policie v souvislosti s krádeží fotoaparátu," rozhodli soudci Krajského soudu v Plzni.
Muž se ale obrátil na Nejvyšší soud. Podle jeho dovolání je nemravné, že by měl zaplatit podle rozhodnutí odvolacího soudu úrok z prodlení ve výši 614 605,32 korun.
Slušné jednání to není
Senát Nejvyššího soudu pod vedením soudkyně Kateřiny Hornochové dovolání vyhověl a verdikty soudů zrušil. "Smluvní ujednání o úrocích z prodlení ve výši 1 procenta denně z dlužné částky je nutno považovat za právní úkon, který se příčí dobrým mravům, neboť je v rozporu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání," uvedli soudci.
A to bez ohledu na to, že obsah byl výsledkem svobodného ujednání mezi účastníky, jako v daném případě, a také bez ohledu na to, kdo případný rozpor s dobrými mravy zavinil, či zda některá ze stran byla při uzavírání smlouvy v dobré víře.
Ani to, že smlouva byla podepsána dobrovolně a že nereagoval na upomínky, nemůže podle Nejvyššího soudu odůvodnit oprávněnost jednoprocentního denního úroku.
"Úrok z prodlení ve výši 365 procent ročně, kdy kapitalizovaný úrok z prodlení představuje 18-ti násobek jistiny, nemůže být obecně akceptovatelný, a to ani s ohledem na okolnosti posuzovaného případu," uvedli soudci Nejvyššího soudu.
