Senát vrátil poslancům novelu exekucí. Odborníci upravenou verzi chválí, exekutoři ne

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
10. 6. 2021 16:55
Novelu exekučního řádu horní komora vrátila s některými podstatnými změnami k opětovnému projednání poslancům. Sporné zavedení místní příslušnosti exekutorů podle krajů s principem, aby měl jeden dlužník jednoho exekutora, se mezi ně ovšem nedostalo.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

O nutnosti změn v exekučním řádu se mluví už dlouho, první čtení novely bylo ve sněmovně 6. listopadu 2019. V půlce dubna poslanci novelu, která mezitím doznala různých změn, schválili. Řada z nich ale po skončení hlasování uvedla, že je zděšena výsledkem. Ve čtvrtek řešil novelu Senát a vrátil ji zpět do sněmovny s pozměňovacími návrhy.

Přijatá senátní verze novely exekučního řádu představuje oproti té poslanecké čtyři klíčové úpravy.

  • Předloha zavádí šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor zastavil bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, mohla by trvat nejdéle 12 let. Bezvýsledné exekuce by se měly zastavovat, a to s účinností už od 1. ledna 2023 místo původně poslanci schváleného roku 2028.
  • Dále senátoři opravili omyl, ke kterému při hlasování ve sněmovně došlo, a sice navrácení "správného" znění návrhu, které bude dlužníkovi umožňovat přednostní splácení jistiny před úroky a penále z dluhu. Z vymožených peněz by se měla nově splácet vedle nákladů soudu na výkon rozhodnutí a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení a nakonec náklady věřitele. 
  • Opravili také takzvané milostivé léto týkající se veřejnoprávních dluhů. V případě jednorázového zaplacení dlužné jistiny veřejnoprávnímu věřiteli, nejčastěji u zdravotních pojišťoven a u obcí, odpustí dlužníkovi penále a úroky. 
  • Úpravy se dočkaly i mobiliární exekuce - došlo k dopracování úpravy pravidel provádění mobiliárních exekucí. Ty by se měly týkat jen fyzických, nikoli právnických osob. Zpeněženy by mohly být luxusní věci, například šperky nebo sbírky obrazů. Podle sněmovní verze by dlužník mohl odvrátit prodej movitých věcí v případě, že by nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradil aspoň 1500 korun.

"Díky Senátu jsme napravili jednu z největších absurdit exekučního systému. Tedy že lidé nejdříve splácí stále rostoucí úroky a penále a až poté původní dluh. Zároveň je příslibem odbřemenění systému od statisíců historických nevymahatelných exekucí. Budeme se tak konečně moci po dvaceti letech vypořádat s dopady temných praktik, které byly běžné ještě v nedávné minulosti. Za tuto změnu jsme nesmírně rádi," komentuje Radek Hábl, šéf Institutu prevence a řešení předlužení.

Kritizuje naopak to, že došlo k vypuštění povinné zálohy při zahájení exekučního řízení, jejímž smyslem bylo zabránit zahajování zbytečných exekucí, u kterých je dopředu jasná mizivá šance na vymožení dluhu.

"Zavedení teritoriality s principem jeden dlužník, jeden exekutor, na nátlak klubů ANO a ODS neprošlo. Spolu s regulačními mechanismy tak zavedení místní příslušnosti, aby se zabránilo monopolizaci exekučního trhu velkými exekutorskými úřady, zůstává úkolem pro budoucí vládu. Teritorialita je sice klíčovou změnou pro změnu exekučního systému, ale když se na to ale podíváme pragmaticky a započteme to, že nemá podporu ve sněmovně, trvání na ní by ohrozilo ty pozitivní změny Senátu," doplnil Hábl. 

Spokojený s novou podobou novely je i Daniel Hůle z Člověka v tísni. "Senát vrací novelu s úpravami, které mají velkou šanci na přijetí a zároveň představují významné zlepšení. Klíčové je, že budou peníze sráženy dlužníkovi přednostně na jistinu před příslušenstvím, což sníží riziko excesivního růstu dluhů, které dlužník splácí. Další zásadní změnou je, že budou od ledna 2023 zastavovány exekuce, na které se šest let nic nevymohlo a věřitel odmítne složit zálohu. A pak také takzvané milostivé léto a řada technických zlepšení, jako zasílání exekučních spisů na cloud," říká Hůle. 

Podobně reaguje také Josef Karlický, vedoucí organizace Rekonstrukce státu. "Schválení novely exekučního řádu v Senátu s důležitými pozměňovacími návrhy vnímáme jako významný úspěch. Teď bude zásadní, aby tyto změny potvrdila i sněmovna. Shoda na řešení systému exekucí do budoucna v podobě teritoriality a koncentrace exekučních řízení se bohužel nenašla. Zaznělo však alespoň mnoho příslibů, že se o to senátoři budou dále pokoušet," uvedl Karlický.

Zavedení teritoriality dlouhodobě podporuje i Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů s teritorialitou nesouhlasí.

Velký problém mají ale exekutoři s tím, že by za bezvýsledné exekuce nedostali zaplaceno. Komora exekutorů dokonce hodlá podat žalobu k Ústavnímu soudu, pokud by byla novela v tomto bodě schválena.

"Jeden z návrhů, které na poslední chvíli vzešly z jednání senátních výborů, se týká zániku nároku soudních exekutorů na úhradu nákladů exekuce, bude-li exekuce zastavena pro nemajetnost povinného. Šokuje nás, že myšlenka, že by exekutor po šesti letech práce neměl nárok ani na úhradu minimálních nákladů exekuce, vůbec někoho napadne," říká prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík a dodává: "Zkuste si představit, že odvádíte několik let řádně svou práci a následně zákonodárci rozhodnou, že nedostanete zaplaceno takřka nic, respektive pouze desetinu původní odměny."

Poslanci budou o senátní verzi hlasovat v půlce července. 

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 4 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy