Senát vrátil poslancům novelu exekucí. Odborníci upravenou verzi chválí, exekutoři ne

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
10. 6. 2021 16:55
Novelu exekučního řádu horní komora vrátila s některými podstatnými změnami k opětovnému projednání poslancům. Sporné zavedení místní příslušnosti exekutorů podle krajů s principem, aby měl jeden dlužník jednoho exekutora, se mezi ně ovšem nedostalo.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

O nutnosti změn v exekučním řádu se mluví už dlouho, první čtení novely bylo ve sněmovně 6. listopadu 2019. V půlce dubna poslanci novelu, která mezitím doznala různých změn, schválili. Řada z nich ale po skončení hlasování uvedla, že je zděšena výsledkem. Ve čtvrtek řešil novelu Senát a vrátil ji zpět do sněmovny s pozměňovacími návrhy.

Přijatá senátní verze novely exekučního řádu představuje oproti té poslanecké čtyři klíčové úpravy.

  • Předloha zavádí šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor zastavil bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, mohla by trvat nejdéle 12 let. Bezvýsledné exekuce by se měly zastavovat, a to s účinností už od 1. ledna 2023 místo původně poslanci schváleného roku 2028.
  • Dále senátoři opravili omyl, ke kterému při hlasování ve sněmovně došlo, a sice navrácení "správného" znění návrhu, které bude dlužníkovi umožňovat přednostní splácení jistiny před úroky a penále z dluhu. Z vymožených peněz by se měla nově splácet vedle nákladů soudu na výkon rozhodnutí a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení a nakonec náklady věřitele. 
  • Opravili také takzvané milostivé léto týkající se veřejnoprávních dluhů. V případě jednorázového zaplacení dlužné jistiny veřejnoprávnímu věřiteli, nejčastěji u zdravotních pojišťoven a u obcí, odpustí dlužníkovi penále a úroky. 
  • Úpravy se dočkaly i mobiliární exekuce - došlo k dopracování úpravy pravidel provádění mobiliárních exekucí. Ty by se měly týkat jen fyzických, nikoli právnických osob. Zpeněženy by mohly být luxusní věci, například šperky nebo sbírky obrazů. Podle sněmovní verze by dlužník mohl odvrátit prodej movitých věcí v případě, že by nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradil aspoň 1500 korun.

"Díky Senátu jsme napravili jednu z největších absurdit exekučního systému. Tedy že lidé nejdříve splácí stále rostoucí úroky a penále a až poté původní dluh. Zároveň je příslibem odbřemenění systému od statisíců historických nevymahatelných exekucí. Budeme se tak konečně moci po dvaceti letech vypořádat s dopady temných praktik, které byly běžné ještě v nedávné minulosti. Za tuto změnu jsme nesmírně rádi," komentuje Radek Hábl, šéf Institutu prevence a řešení předlužení.

Kritizuje naopak to, že došlo k vypuštění povinné zálohy při zahájení exekučního řízení, jejímž smyslem bylo zabránit zahajování zbytečných exekucí, u kterých je dopředu jasná mizivá šance na vymožení dluhu.

"Zavedení teritoriality s principem jeden dlužník, jeden exekutor, na nátlak klubů ANO a ODS neprošlo. Spolu s regulačními mechanismy tak zavedení místní příslušnosti, aby se zabránilo monopolizaci exekučního trhu velkými exekutorskými úřady, zůstává úkolem pro budoucí vládu. Teritorialita je sice klíčovou změnou pro změnu exekučního systému, ale když se na to ale podíváme pragmaticky a započteme to, že nemá podporu ve sněmovně, trvání na ní by ohrozilo ty pozitivní změny Senátu," doplnil Hábl. 

Spokojený s novou podobou novely je i Daniel Hůle z Člověka v tísni. "Senát vrací novelu s úpravami, které mají velkou šanci na přijetí a zároveň představují významné zlepšení. Klíčové je, že budou peníze sráženy dlužníkovi přednostně na jistinu před příslušenstvím, což sníží riziko excesivního růstu dluhů, které dlužník splácí. Další zásadní změnou je, že budou od ledna 2023 zastavovány exekuce, na které se šest let nic nevymohlo a věřitel odmítne složit zálohu. A pak také takzvané milostivé léto a řada technických zlepšení, jako zasílání exekučních spisů na cloud," říká Hůle. 

Podobně reaguje také Josef Karlický, vedoucí organizace Rekonstrukce státu. "Schválení novely exekučního řádu v Senátu s důležitými pozměňovacími návrhy vnímáme jako významný úspěch. Teď bude zásadní, aby tyto změny potvrdila i sněmovna. Shoda na řešení systému exekucí do budoucna v podobě teritoriality a koncentrace exekučních řízení se bohužel nenašla. Zaznělo však alespoň mnoho příslibů, že se o to senátoři budou dále pokoušet," uvedl Karlický.

Zavedení teritoriality dlouhodobě podporuje i Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů s teritorialitou nesouhlasí.

Velký problém mají ale exekutoři s tím, že by za bezvýsledné exekuce nedostali zaplaceno. Komora exekutorů dokonce hodlá podat žalobu k Ústavnímu soudu, pokud by byla novela v tomto bodě schválena.

"Jeden z návrhů, které na poslední chvíli vzešly z jednání senátních výborů, se týká zániku nároku soudních exekutorů na úhradu nákladů exekuce, bude-li exekuce zastavena pro nemajetnost povinného. Šokuje nás, že myšlenka, že by exekutor po šesti letech práce neměl nárok ani na úhradu minimálních nákladů exekuce, vůbec někoho napadne," říká prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík a dodává: "Zkuste si představit, že odvádíte několik let řádně svou práci a následně zákonodárci rozhodnou, že nedostanete zaplaceno takřka nic, respektive pouze desetinu původní odměny."

Poslanci budou o senátní verzi hlasovat v půlce července. 

 

Právě se děje

před 5 minutami

Slavná sopranistka tvrdí, že s ní francouzská policie jednala jako se zločincem

Jihoafrická sopranistka Pretty Yende tvrdí, že s ní francouzští policisté při kontrole na letišti Charlese de Gaulla v Paříži zacházeli jako se zločincem. "Svlékli mě a prohledali, jako bych byla zločinec, a umístili mě do cely," tvrdí zpěvačka.

Ta podle policistů přicestovala v pondělí z Milána na jihoafrický pas, v němž neměla vízum. "Nebyl tam ani v jedné chvíli žádný incident," tvrdí policejní zdroj a popírá, že by se sopranistka kvůli letištní kontrole musela svléknout. Z místnosti, kde čekala na vyřízení případu, vyšla po hodině a půl s vízem, které jí povolovalo vstup na francouzské území, a barva její kůže nehrála žádnou roli, řekl zdroj z letiště agentuře AFP. "Pro lidi, jako jsem já, je policejní násilí skutečné," tvrdí naopak pěvkyně. Do Francie přiletěla proto, že zpívá Belliniho operu Náměsíčná v Théâtre des Champs-Élysées.

Zdroj: ČTK/AFP
před 8 minutami

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce trati za 2,6 miliardy Kč

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce železniční trati, díky níž tudy vlaky budou moci projíždět až stošedesátikilometrovou rychlostí. Zrychlí se tak cestování mezi Prahou a Plzní. Součástí akce byla i obnova berounského nádraží a stanice Králův Dvůr a modernizace zabezpečovacího zařízení. Náklady jsou přes 2,6 miliardy bez DPH, tři čtvrtiny pokryla dotace z Evropské unie.

Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody se zlepšil komfort pro cestující a vznikl i bezbariérový přístup na nástupiště v Berouně i Králově Dvoře. "Zvýšila se traťová rychlost na 160 kilometrů v hodině a zkrátily se jízdní doby. Myslím si, že se už skutečně jedná o koridorovou trať se vším všudy," řekl Svoboda při dnešním slavnostním ukončení prací. Poukázal na to, že nyní je hotová rekonstrukce celého třetího koridoru z Berouna až do Chebu, včetně průjezdu plzeňským uzlem.

Práce na 5,7 kilometru dlouhém úseku mezi Berounem a Královým Dvorem začaly v roce 2016. V první etapě stavbaři opravili osobní nádraží v Berouně. Součástí byla obnova kolejiště, vznikl nový podchod, nástupiště a přístřešky. Přístup na nástupiště pro handicapované zajišťují výtahy. Železniční stanice byla také vybavena informačním systémem pro slabozraké a nevidomé. Dělníci vyměnili technologická zařízení a obnovili kolejiště na seřaďovacím nádraží.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Průměrný obrat regionálních obchodních center loni klesl o 25,5 procenta

Průměrný roční obrat regionálních obchodních center (OC), vyjma Prahy, loni po šesti letech růstu podle analýzy společnosti CBRE meziročně klesl o 25,5 procenta. Nejvíce byly v centrech zasažené gastronomické provozy, u kterých propad proti roku 2019 činil 36 procent. Návštěvnost regionálních OC se v uplynulém roce meziročně snížila o 29 procent, lidé ale v centrech více utráceli. Hodnota průměrného nákupního koše vzrostla o 5,7 procenta na 233 korun za jednu návštěvu. Vyplývá to z analýzy Shopping Centre Index, kterou letos podeváté připravila společnost CBRE.

Gastronomie byla v nákupních centrech podle CBRE nejdynamičtějším odvětvím posledních tří let, jež v minulosti zaznamenávalo dvouciferný růst. Prostor pro stravovací provozy se v centrech rozšiřoval. Podle vedoucího maloobchodního sektoru a oddělení správy OC v CBRE Tomáše Míčka byla gastronomie v minulém roce v důsledku protiepidemických opatření uzavřená zhruba 130 dní.

"Vloni sehrál rozhodující roli podíl, jaký měly na celkové ploše obchodních center ty obchody a služby, které mohly být i přes vládní omezení v provozu. Právě tito nájemci nakonec ovlivňovali celkovou návštěvnost centra i jeho ekonomické výsledky," řekl Míček.

Móda, která je na nákupní ploše typického regionálního centra (bez započítání Prahy) zastoupená nejvíce, když zaujímá 37 procent plochy, loni zaznamenala propad obratu o 34 procent, hned za ní byly doplňky s poklesem zhruba 32 procent. U těchto kategorií podle CBRE sehrála roli sezonnost. Prodejci kvůli zásobám neprodaných kolekcí neměli dostatek peněz na nákup nového zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy