Problém s neplatnými životními pojistkami se měl řešit dávno, říká expert. Trh se už čistí

Filip Sýkora
Aktualizováno 20. 3. 2018 13:04
V kauze neplatných smluv investičního životního pojištění bude mít hlavní slovo soud a na jeho rozhodnutí si ještě počkáme, domnívá se Petr Fejtek, šéfredaktor odborného časopisu Profi Poradenství & Finance. Varianta, že by soud označil za neplatné velké množství smluv, podle něj není příliš pravděpodobná. "Podivná" však podle něj byla celá řada pojistek od různých společností, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Aktuálně.cz: Je správné chápat situaci tak, že zatím nejsou žádné smlouvy plošně neplatné, tedy že je rozhodnutí finančního arbitra pouze takový - v uvozovkách - precedent?

Petr Fejtek.
Petr Fejtek. | Foto: Profi Poradenství & Finance

Petr Fejtek: Je to tak, ale ty uvozovky by měly být dvojité nebo rovnou trojité. Je to jen názor finančního arbitra, který je velmi zajímavý a velmi zajímavě právně podepřený, ale platí jen v konkrétním případě. Teď jde o to, co s tím udělá soud. Ten to může z nějakých důvodů sestřelit nebo to potvrdit, ale zase zřejmě jen u tohoto jednoho případu. To znamená, že z toho nelze vyvozovat žádné příliš velké konsekvence. Ale počítat s tím, že by soud z jakéhokoliv důvodu rozhodl, že neplatí milion smluv? To v podstatě téměř není možné.

Není to možné ani hypoteticky, nebo je to jen extrémně nepravděpodobné?

Je to extrémně nepravděpodobné. Naše soudy ale jinak mohou rozhodovat zcela nezávisle o neuvěřitelných věcech.

Problém také je, že tam běží promlčecí lhůty, takže každý se musí podívat do té smlouvy a uvědomit si, jestli to má smysl za sebe podávat.

Podle mě je nejdůležitější signál z rozhodnutí arbitra v tom, že smlouvy mají být transparentní, čitelné, férové a srozumitelné. A tu minulost? Co s ní bude, to ví pánbůh.

Je rozhodnutí arbitra u České pojišťovny - ohledně poplatků - to podstatnější z těch dvou případů?

Je, protože jenom Česká pojišťovna to měla takhle několik let nastavené. Zcela netransparentně, zcela tajuplně. Neměla definované, jak se dělá odkupné. Tam je to opravdu systémový malér.

U té Axy jde jen o smlouvy s nulovou rizikovou složkou a uvidíme, co bude u dalších pojišťoven. Je ještě několik rozhodnutí, která teprve běží.

Z pohledu spotřebitele by nastavení u Axy nemuselo být až tak velký problém - dovedu si představit, že řada klientů uzavřela smlouvy s nulovou rizikovou složkou zcela vědomě a dobrovolně, protože jim na to prostě zaměstnavatel přispěl. Smlouva v takovém případě v podstatě funguje jen jako spoření, i když je formálně pojištěním…

To máte pravdu. Rozhodnutí finančního arbitra v tomto případě vycházelo z toho, že bez pojištění to není pojistná smlouva. Tedy že se to mělo dělat jinak a ne formou pojistné smlouvy. Každý se musí podívat na svou smlouvu a s někým se poradit, jestli má smysl do něčeho jít. Spousta lidí může být se smlouvou spokojená. To je bohužel případ od případu jiné.

Je tu riziko i pro další pojišťovny, že se na ně klienti začnou obracet a žádat reklamaci smlouvy?

Nikdy to nemůžete vyloučit. Ty smlouvy byly dělané podivně - peníze tam přitékaly nikoliv do fondů, ale do nějakého, řekněme, mezifondu a z něj se teprve peníze rozdělovaly. Ty smlouvy byly psané velmi podivně. Kdo ví, jak se tohle bude posouvat.

Ty důvody nebo komplikace by byly u všech smluv podobné?

Spíš jde o to, jakým způsobem potom pojišťovna spravovala peníze. Měla by totiž z příspěvků oddělovat něco na rizikovou složku a ostatní mělo jít do fondů, podle toho, co si klient nadefinoval. Ale mnohé to tak zkrátka nedělaly. Otázkou je, jestli to považujeme jen za technikálii, nebo za neférovou záležitost.

Ale ten problém, který měla Česká pojišťovna, že tam nebylo vůbec nic o poplatcích, ten v takhle čistě krystalické formě u ostatních pojišťoven není. Jinde je to alespoň nějak zafintěné na počáteční poplatky, jednotky, alokace nebo alokační procento, které se postupně měnilo, aby se na začátku vytáhlo víc peněz na distribuci. Uvidíme, tohle je velmi komplikované - jako každý produkt sám o sobě.

Co si myslíte o částce a množství smluv, kterými argumentují lidé ze sdružení poškozených klientů? Mluví o milionu smluv a desítkách miliard škody. Opravdu může jít o problém tak závažného rozsahu?

To je jen násobilka. Ano, v těch smlouvách leží desítky miliard, ale nikdo zatím neřekl, že by se k tomu nějakým způsobem mělo přistoupit systémově. Ale jen smluv z České pojišťovny je kolem milionu. Nelze vyloučit, že pojišťovny samy přijdou s nějakou vstřícnou akcí, že začnou s těmi klienty nějak komunikovat. Zatím to ale vypadá, že všichni budou dělat mrtvé brouky a budou se to snažit takzvaně vysedět.

Jak to může dopadnout na trh životního pojištění? Změní tato kauza podmínky pro mě jako pro spotřebitele, kdybych si za rok chtěl uzavřít pojištění?

Ten trend je dneska už jasný - tohle všechno mělo spadnout před nějakými šesti, sedmi, osmi či devíti lety. V posledních letech už je trend evidentní: pojišťovny jedou jasně rizikové pojistky, tedy ne tuhle komplikaci. A když zároveň chcete vedle pojištění investovat, tak - podobně jako třeba v případě pojištění od Allianz - budete investovat bokem, v úplně jiném režimu v pravidelných investicích. A je to čistá, férová hra.

Lze tedy říci, že se trh už dnes čistí a rozhodnutí finančního arbitra tento trend jen posílí?

Ano, trh už se čistí a jenom mu to pomůže.

 

Právě se děje

Další zprávy