Praha - Český penzijní systém je nepřehledný. Na levici tvrdí, že do něj jde málo peněz a zapomíná na chudé. Majetní naopak poukazují, že je příliš solidární a důchody nejsou vypočítány na základě jejich vysokých odvodů. Co s tím? Do tří let to má vyřešit další reforma, kterou pro koaliční vládu začíná připravovat penzijní komise pod vedením sociologa Martina Potůčka.
S předstihem přichází s ucelenou vizí ekonom Jaroslav Vostatek, jeden z přizvaných expertů. Tvrdí, že se celý systém nejprve musí zjednodušit, což ostatně požadoval i Ústavní soud. Proto po liberálně-skandinávském vzoru navrhuje solidární rovný důchod pro všechny. Ten by se doplnil důchodem hrazeným ze sociálního pojištění a jeho výše by už stoprocentně závisela na výši odvedených příspěvků.
V první fázi by většina penzistů zůstala na svém. Přidalo by se jen lidem s nejnižšími důchody. Ale i tak by se na tuto operaci muselo, protože byly odstraněny duplicity, k současným 380 miliardám přidat pár dalších. Později, na zcela nových základech, by politici mohli konečně dát zelenou vyšší zásluhovosti, což by se však neobešlo bez zvýšení odvodů.
Základ 7770 korun měsíčně
O co konkrétně jde? "Základem by byl rovný starobní důchod pro všechny rezidenty ve výši 7770 korun měsíčně, tedy 30 procent průměrné celostátní mzdy. Ten by se financoval ze státního rozpočtu bez asistence dnešního pojistného důchodového pojištění," řekl týdeníku Ekonom Jaroslav Vostatek, který problematiku penzí vyučuje na pražské Vysoké škole finanční a správní.
Po "jeho" reformě by stát vydával na rovný důchod přes 60 procent dnešních výdajů na důchody. Pojistné by se ale snížilo o 11 procentních bodů; z technického hlediska by je nahradila vyšší daň z příjmů. Šlo by jen o účetní operaci, celkové daňové zatížení lidí ani firem by nevzrostlo.
Solidární rovný důchod by se doplnil pojistnou starobní penzí. Ta by dosahovala 18 až 20 procent z celoživotní průměrné měsíční mzdy pojištěnců; tomu dnes odpovídá penze zhruba 4660 až 5180 korun měsíčně. Na ni by se platilo devět až deset procent ze mzdy jako standardní pojistné.
Kdo by na reformě vydělal? Vyšší důchod by zprvu měli jen sociálně slabí staří lidé s celoživotním výdělkem pod 11 400 korun měsíčně. Výdaje na jejich důchody by se zvýšily o 15 miliard korun, současně by se ale ušetřilo na vdovských a vdoveckých důchodech a jiných sociálních dávkách.
Ostatní nemají důvod k obavám. Celková penze by pro 85 procent pojištěnců zůstala stejná, protože důchody převyšující dnes 7770 korun by se fakticky nijak neměnily.
Lépe situovaní pojištěnci by si museli počkat. Nový systém by jim sám o sobě vyšší důchody nezajistil, to by se ale v případě dohody politiků časem mohlo změnit. Za předpokladu, že by se pro nesolidární pilíř zvýšilo pojistné postupně až na 16 procent ze mzdy.
Inspirace ze světa
Rovný důchod mají v řadě zemí světa, ve výši 30 procent průměrné celostátní mzdy například v Nizozemsku. Rovné penze také bývají doplněny druhým pilířem. Buď univerzálním sociálním pojištěním, například v Norsku či Švédsku, nebo podnikovými penzemi.
Návrh na rovný důchod v kombinaci s pojistným penzijním pilířem už jednou byl v Česku předložen, a to v roce 2003 expertkou Světové banky Agnieszkou Chlon-Dominczak. Jenomže dřívější penzijní komise se jím nezabývaly.
V komisi připravující změny penzí ale podle Vostatka může uspět i jiný pohled na penzijní systém. Méně náročný na zdroje by byl například systém zaručující všem důchodcům "solidární" důchod pouze ve výši životního minima, v současnosti 3410 korun. Byl by hrazený z daní s tím, že zbývající část důchodu by byla kryta z příspěvků na sociální pojištění s uplatněním kritéria zásluhovosti.
Jak se má státní pilíř změnit od roku 2017? Jaké další úkoly stojí před nově vzniklou komisí? Jak vyřešit současné znevýhodnění žen? A co věk odchodu do penze? Čtěte více v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
K dostání na obvyklých místech. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu nebo na zařízeních se systémem Android.
