Praha - Jen tři pětiny exekutorských úřadů reagují na elektronickou poštu dříve než za týden. U telefonického dotazování jich reagovalo 81 procent. Vyplývá to z průzkumu katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy mezi všemi 123 exekutorskými úřady v České republice.
Průzkum zároveň zjistil, že téměř polovina ze všech úřadů neprovádí takzvané mobiliární exekuce. Ty jsou nutné pro případ, kdy dlužník nemá ani dostatečný příjem, ani peníze na účtu či není majitelem nemovitosti.
"Možnosti poskytovaného servisu se úřad od úřadu výrazně lišily. Jen polovina je schopna zajistit věřiteli mobiliární exekuci, tj. zabavit dlužníkův majetek přímo v jeho bydlišti," říká vedoucí katedry Jiří Buriánek. "Někteří exekutoři tuto variantu připouštěli jako málo pravděpodobnou, komplikovanou a vlastně až poslední možnost," dodává.
Sněm rozhodne o omezení trhu
"Tato zjištění jsou varující především v souvislosti se snahou Exekutorské komory ČR omezit působnost exekutorů podle územního principu, takže věřitelé by už si mezi nimi nemohli vybírat tak jako dosud," říká vedoucí katedry Jiří Buriánek.
Výsledky průzkumu přicházejí dva dny před důležitým sněmem Exekutorské komory, který má rozhodnout o zavedení takzvaného principu teritoriality.
Zatímco nyní platí, že každý z téměř 130 exekutorů v Česku může vymáhat dluhy nezávisle na svém sídle, nově by měli být omezeni jen na dlužníky ze "svého" okresu.
Zavedením takzvaného principu teritoriality se menší exekutoři chtějí bránit postupné "monopolizaci trhu" několika největšími kancelářemi svých kolegů.
Viceprezident Exekutorské komory Jiří Prošek vzápětí vyjádřil "vážné pochybnosti o reálnosti prezentovaného průzkumu". Údajně mu není znám jediný úřad, který byl výzkumníky kontaktován.
"Pochybnosti vyvolává i okolnost, že katedra sociologie zkoumá oblast exekucí, tedy oblast jí oborově velmi vzdálenou, nebo v rámci exekucí takové marginální oblasti jako je kvalita webových stránek či odpověď na emailový dotaz blíže neurčeného obsahu. Rychlost reakce na mailovou zprávu je totiž odvislá od závažnosti jejího obsahu," dodává Prošek.
Ochrana méně schopných, nebo logický krok?
Pro omezení celostátní působnosti je i prezidentka Exekutorské komory Jana Tvrdková, která před rokem v čele stavovského sdružení vystřídala kontroverzního Juraje Podkonického. Věří, že drtivá většina exekutorů její návrh podporuje.
Mimochodem právě Podkonický údajně ovládá nejméně čtvrtinu českého "trhu", společně s dalšími čtyřmi největšími kancelářemi kolem poloviny. O zbytek zakázek se pak dělí kolem 120 dalších exekutorů. Podle neoficiálních informací odvolali Podkonického vloni z funkce i proto, že jim přetahoval zakázky.
Většina exekutorů má řádově tisíce zakázek ročně, největší pětka však desítky tisíc. A naopak ti nejmenší jen stovky ročně.
Podle Tvrdkové je princip teritoriality spravedlivější a úspornější. Mimo jiné má snížit náklady placené dlužníky. Pokud by exekutor nejezdil za dlužníkem přes celou republiku, nemohl by si mimo jiné účtovat tak vysoké cestovní výdaje. Dlužník by také snadněji než dosud mohl s exekutorem komunikovat, například využít práva nahlížení do spisů.
Další výhodou bude podle Tvrdkové také větší přehlednost. Dosud totiž může na jednoho dlužníka provádět exekuce neomezeně mnoho různých kanceláří, přičemž reálnou šanci na zpeněžení zabaveného majetku má mnohdy stejně jen jeden. Dlužníci přitom musí komunikovat se všemi. Projde-li omezení místní působnosti, sbíhaly by se všechny informace ohledně stejného dlužníka u jediného exekutora.
Tvrdková chce také narušit dosavadní "přátelské" vazby některých velkých věřitelů nebo jejich právních zástupců s několika velkými exekutorskými kancelářemi.
Banky a další velcí věřitelé jsou proti
Proti zavedení teritoriality jsou pochopitelně nejen největší exekutorské kanceláře, ale také velcí věřitelé, jako například banky.
Obávají se, že by jim výrazně vzrostly náklady. Zatímco nyní předávají své pohledávky jednomu nebo několika málo exekutorům, nově by velcí věřitelé museli spolupracovat se zhruba 130 kancelářemi. Navíc nezávisle na jejich kvalitě.
"Rapidně by nám narostla administrativa. Nyní spolupracujeme pouze se sedmi exekutorskými úřady, které se díky svojí kvalitě za roky spolupráce nejvíce osvědčily," říká například mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.
"Na návrhu teritoriality nenacházím nic pozitivního. Exekutoři by totiž měli své jisté a nemuseli by už klientům dokazovat, že dělají svoji práci dobře. Jediný, kdo by na tom vydělal, by byl nepoctivý dlužník. Většina exekutorských úřadů navíc nevykonává mobiliární exekuce, natož že by dokázaly ukrývajícího se dlužníka vypátrat," vysvětluje Jonas Hasselrot z GE Money Bank.
"Mezi jednotlivými exekutorskými úřady jsou jak kapacitní, tak výkonnostní rozdíly," souhlasí také Martin Malý, mluvčí "splátkové" společnosti Cetelem, a varuje před vytvořením regionálních monopolů.
Proti omezení působnosti exekutorů na jednotlivé okresy jsou třeba také Česká spořitelna či Komerční banka.
Rozhodne ministerstvo a poslanci
Prezidentka komory Jana Tvrdková reaguje na výhrady k omezování tržního prostředí názorem, že činnost exekutorů má být především službou, nikoliv neomezeným byznysem se snahou ovládnout většinu trhu.
I kdyby páteční celostátní sněm s návrhem teritoriality souhlasil, rozhodující slovo bude mít nové vedení ministerstva spravedlnosti. Pokud se totiž exekutoři neobrátí přímo na některého z vlivných poslanců, může prakticky jedině ministerstvo prosadit potřebnou změnu zákona.
