První test nového zákona: Sníh z chodníků uklízejí obce

Petr Kučera Petr Kučera
16. 10. 2009 22:00
Letos poprvé platí nová pravidla, majitelé domů si odpočinou
Foto: Reuters

Praha - Obce a města se letos poprvé musejí vypořádat se zásadní změnou. Sníh z chodníků už totiž kvůli pozměněnému zákonu nemusejí uklízet majitelé přilehlých nemovitostí, ale skuteční vlastníci. V 90 procentech případů jsou to právě obce.

Sněhová kalamita, která už druhý den sužuje Česko, je tak první ostrou zkouškou novinky, proti které se obce často bouří.

Brzký příchod zimy také některé radnice zaskočil. O tom, jak budou uklízet sníh z chodníků, totiž často ani nerozhodly. Například liberečtí radní se budou příslušným návrhem zabývat až 20. října. Liberecko a Jablonecko patří k regionům nejvíce zasaženým kalamitou.

Obce si především stěžují, že na úklid nemají peníze. A používají proto metody, které dosud vyčítaly majitelům domů, pokud sníh neuklidili dostatečně rychle.

Konec "otrocké práce"

Několikaletá snaha majitelů domů zbavit se povinnosti uklízet za obec vyvrcholila na začátku letošního roku, kdy parlament schválil návrh senátora a teplického primátora Jaroslava Kubery (ODS).

"Původní stav byl v rozporu se zásadou, že za svůj majetek zodpovídá vlastník," vysvětlil Kubera. Parlament podle něj jen vše vrátil do normálního stavu. Předchozí praxi, kdy vlastník domu odpovídal za škody vzniklé na chodníku, ačkoliv mu nepatřil, označil Kubera za absurdní.

Hlavně pro vlastníky domů s regulovaným nájemným znamenal úklid sněhu další povinnost, na kterou museli doplácet ze svého. Jejich příjmy z nájemného totiž mnohdy nestačí ani na nejnutnější opravy domu.

Za plnění sporné povinnosti navíc většinou nedostávali od měst a obcí žádnou kompenzaci. Naopak. Vlastník nemovitosti musí městu platit například za zábor chodníku - paradoxně i když třeba jen na pár dnů postaví lešení k opravě fasády. "Takže zatímco v zimě se obec k zasněženému chodníku nehlásí, po zbytek roku zase ano. Přitom třeba oprava fasády je v zájmu obce," rozčiluje se Jiří Němec, vlastník menšího domu v západních Čechách.

"Počítám každou korunu, za kterou můžu v domě s regulovaným nájemným vymalovat chodbu, koupit nové světlo nebo opravit dveře," říká Václav Rouček, majitel domu se šesti byty na předměstí Karlových Varů. „Pokud mám zaplatit další tisíce korun za zimní úklid, dům mi spadne na hlavu," stěžuje si.

Pokud majitelé nechtěli za úklid tisíce korun ročně platit najaté firmě, musejí sníh uklízet sami - někdy i desítky hodin ročně. "Jak má ale schůdnost chodníku zajistit třeba seniorka ve věku 85 let s důchodem 7500 korun, která nemůže dobře chodit?" upozorňuje Kubera na nelogičnost dřívější úpravy.

Také podle senátora ODS a starosty Trutnova Ivana Adamce by obce mohly úklidovou práci majitelů kompenzovat alespoň odpuštěním poplatků za zábor veřejného prostranství.

Miliony korun navíc

Proti změně byli především starostové mnoha měst a obcí. Podle nich byl dosavadní stav praktický, osvědčený a v zemích bývalého Rakouska-Uherska tradiční. "Změna přinese značné nároky na rozpočty obcí, zejména těch menších, které mají dlouhé úseky ulic a málo obyvatel," varoval starosta města Chýnov Pavel Eybert, jinak též Kuberův stranický kolega v Senátu.

Další senátor ODS, Jiří Pospíšil, k tomu ale ironicky namítá: "Přibližně stejný problém měli vlastníci feudálních pozemků, zvláště pokud byly rozsáhlé. Jak to ti chudáci měli dělat při zrušení nevolnictví? Kde na to měli vzít prostředky, aby všechna ta pole obdělali?"

"Udržování schůdnosti chodníků je v zájmu všech obyvatel dané obce. Proto se na nákladech musí podílet všichni," míní místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Libor Dellin. Připomíná, že náklady na úklid chodníku nemohl majitel domu v Česku rozúčtovat nájemníkům, jak je to běžné například v Německu.

Odhady nárůstu nákladů se různí, záležet bude hlavně na sněžení v každém roce. Ne vždy ale rostou úměrně nadmořské výšce. Například v obci Lipová-lázně v podhůří Jeseníků nebo ve Vrchlabí totiž obec uklízela většinu chodníků i v minulosti.

"Očekáváme, že nám náklady vzrostou dvojnásobně. I tak ale budeme udržovat zhruba jen polovinu všech chodníků," říká Nataša Hradní z pardubického magistrátu. V Olomouci se chystají udržovat 310 místo dosavadních 120 kilometrů chodníků, náklady vzrostou z 13 na 30 milionů. Naopak třeba v horském městě Jeseník očekávají jen zhruba pětinový nárůst nákladů.

Pošta zatím v Jablonci funguje
Pošta zatím v Jablonci funguje | Foto: Jindřich Berounský
Čtěte také:
Hlasujte, kdo ze čtenářů vyfotil nejlépe první kalamitu
Na pojišťovny prší hlášení o škodách při kalamitě
Jablonec zablokován. 10 tisíc domácností netopí

Radnice v Českém Těšíně plánuje, že náklady vzrostou o osm milionů korun ročně, i tak ale nebude uklízet úplně všechny chodníky. Zlínu či Uherskému Hradišti se úklid podle odhadů prodraží o téměř dva miliony, Kroměříži o 2,7 milionu, Vsetínu o dvanáct. Podle mluvčí uherskohradišťské radnice Petry Vaďurové-Zemčíkové se délka udržovaných chodníků oproti loňskému roku téměř zdvojnásobí - vloni město pečovalo o 42 kilometrů.

Praha volá o pomoc

Některé radnice se tak nyní musí vypořádat s povinností, kterou předtím vymáhaly po soukromnících. A přebírají i jejich argumenty - například že ne vždy lze sníh uklidit okamžitě tak, aby hned po svítání byly chodníky schůdné. Nebo že místo úklidu stačí jen umístit cedulku, že chodník se v zimě neudržuje.

"Cedulka nikoho neomlouvá, může hrát roli maximálně při rozhodování o výši kompenzace při případném zranění chodce. Měla by navíc existovat přinejmenším jiná bezpečná varianta, typicky když je chodník uklizený alespoň na jedné straně ulice," potvrzuje právník Jan Beneš.

Tak jako soukromí majitelé se ale také obce mohou pojistit. Pokud se pak na chodníku někdo zraní, vyplácí se škoda včetně ušlého zisku z této pojistky.

Zákon zná jen jedinou polehčující okolnost - případ, kdy skutečně není objektivně v mezích možností vlastníka včas odstranit či alespoň zmírnit "závadu ve schůdnosti". Případný spor by pak podle konkrétních souvislostí rozhodoval soud.

"Přednostně se zaměříme na nejvíce frekventovaná místa okolo zastávek MHD, centrum města, prostor před vlakovými nádražími a vchody do škol a úřadů. Poté na ostatní chodníky," říká mluvčí olomoucké radnice Ivan Rašták. "Vůbec nebudeme udržovat jen okolo 25 kilometrů v zimním období málo užívaných chodníků a cyklostezek, které budou označeny cedulemi. Přístup pojišťovny k řešení konkrétních pojistných událostí se však ukáže až v praxi," dodává.

Vstřícnost k soukromým majitelům domů proto začínají ukazovat i další radnice. Například sedm pražských městských částí vyzvalo před pár dny občany, aby při zimní údržbě pomohli. Kromě městských částí se o některé chodníky stará i magistrát - ten podle dřívějších odhadů vydá za zimní údržbu o 350 milionů víc než dříve.

O podobné žádosti směrem k majitelům nemovitostí uvažuje například i jičínský starosta Martin Puš, kompenzací by mohlo být „nezvyšování některých poplatků, například z daně z nemovitostí". Právě jejich zvýšení je totiž podle řady radnic jedním z mála způsobů, jak vyšší výdaje získat zpět do rozpočtu.

Foto: Reuters
Čtěte také:
Česku hrozí další dluhy, města ztrácejí desítky miliard
Na Valachy si kalamita nepřijde, jdou na ni s humorem
Sněhový úder napříč zemí na fotkách čtenářů Aktuálně.cz
 

Právě se děje

Další zprávy