Jen půlka mladých tvrdí, že se mají lépe než rodiče. Ve střední Evropě Češi vyčnívají

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
30. 9. 2019 6:43
Průzkum agentury Ipsos, který má Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici, zkoumal názory mladých lidí v zemích V4 na finance a plány do budoucna. Lidé ve věku 18 až 25 let odpovídali na otázky, jak se jim daří po finanční stránce nebo za co nejvíc utrácejí. Z průzkumu hned v několika otázkách vyčnívají čeští respondenti: jsou největší optimisté a v zaměstnání nepovažují za nejdůležitější peníze.
Mladí lidé, sociální sítě
Mladí lidé, sociální sítě | Foto: Shutterstock

Třetina mladých lidí v Česku, Polsku a Maďarsku se má po finanční stránce lépe než loni. Alespoň to tvrdí v aktuálním průzkumu společnosti Ipsos. Další třetina dotázaných se má stejně, zbývající třetina hůře.

Budoucnost se ale zdá být růžová i pro část z těch lidí, kteří si podle svých slov pohoršili. Češi jsou přitom ze zmíněných středoevropských národů nejoptimističtější, zlepšení očekává 68 procent z nich. 

Podle mluvčího České spořitelny Filipa Hrubého je Česko aktuálně v nejlepší ekonomické kondici ze všech států středoevropského regionu a optimismus mladých Čechů je v tomto smyslu pochopitelný.

"Pozitivní ekonomickou náladu potvrzuje také nadprůměrně vysoký zájem mladých lidí o investiční produkty, které využívá či chce využívat pětina respektive čtvrtina z nich. Z dat přitom víme, že v obecné populaci nějakým způsobem investiční produkty využívá jen zhruba desetina bankovních klientů," uvádí Hrubý.

Máme se lépe než naši rodiče

Polovina Čechů a Poláků ale jen třetina Maďarů uvádí, že jejich finanční situace je lepší než rodičů, když byli v jejich věku. "Je to dáno především dobou, ve které vyrůstali rodiče mladých. Většina z nich zažila komunismus, který byl u nás a v Polsku nastaven jinak než v Maďarsku. To bylo více otevřené Západu a umožňovalo za určitých podmínek soukromé podnikání. Vnímání mezigeneračního rozdílu u Čechů a Poláku a na druhé straně Maďarů, je tak pochopitelné," říká Ondřej Hák z Equa bank. 

Zároveň to podle něj z části vysvětluje, že skoro 60 procent Čechů je přesvědčeno, že jejich generace má větší smysl pro podnikání než ta předchozí. V Maďarsku je stejného názoru jen 45 % dotázaných.

Z Čechů plánuje rozjezd podnikání 24 % mladých, dalších 41 % nad tím uvažuje. Zároveň je však polovina dotázaných přesvědčena, že je dnes více překážek pro podnikání, než tomu bylo v minulosti.

To, co nejvíce lidem v rozjezdu podnikání brání jsou však nepřekvapivě peníze. Postrádá je polovina mladých. "Uvažovat o podnikání a opravdu se do něj pustit jsou dvě rozdílné věci. Podle dat Českého statistického úřadu podnikatelů ubývá," doplňuje Hák a viní byrokracii i EET.  

Našetřené peníze by mladí Češi nejraději utratili za dovolenou, stejně jako Maďaři, Poláci by peníze rádi utráceli spíše za oblečení a za výlety. Často zmiňovali také vklad do pořízení bydlení, či nákup auta nebo věcí do domácnosti. 

Podle údajů Raiffeisen stavební spořitelny si a Češi na vlastní bydlení začínají spořit většinou hned po maturitě. "A není divu, jejich ideální představou je totiž bydlení v novostavbě, přičemž ceny jsou velmi vysoké," říká k tomu Lenka Molnárová, mluvčí spořitelny. 

Úvěry si žádají finanční gramotnost

Mladí lidé se také podle průzkumu nebojí zadlužení. "O pořízení úvěru, na cokoliv, by uvažovalo osm z deseti," říká ředitel Ipsosu pro výzkum a komunikaci Tomáš Macků. Doplňuje, že pokud by se už pro úvěr rozhodli, byla by pro ně nejdůležitější celková zaplacená částka a doba splácení úvěru.

"Tahle generace už zná výhody utracených peněz dopředu. Je to fenomén a přelomová možnost, jak mít přístup ke kapitálu, k pořízení bydlení, auta, nebo jiným věcem, které zvyšují kvalitu života okamžitě. O to víc je však potřeba dbát na finanční gramotnost spotřebitelů, aby dokázali tuto příležitost správně využít," říká ekonom Hák z Equa bank. 

Ve finančním vzdělávání je na tom Česko v porovnání s ostatními zeměmi také lépe. Polovina mladých Čechů má zkušenost s nějakou formou finančního vzdělávání, nejčastěji na škole. V Polsku a Maďarsku je to asi 40 % mladých. Ti, kteří nějaké finanční vzdělání absolvovali, ho hodnotí jako přínosné. Proto také 70 procent Čechů tvrdí, že si se správou osobních financí dokáže poradit. Stejně sebejistých je 63 % Poláků a jen 51 % Maďarů. 

Není překvapením, že nejvyužívanějším finančním produktem mezi mladými lidmi je běžný účet. V Česku ho dokonce má 95 % mladých lidí. Dále pak mladí využívají hodně kreditní kartu (59 %) a spořící účet (48 %). Spořící účet je také produktem, jehož pořízení by lidé u nás a v Polsku zvažovali nejčastěji.

"Je tu velká tradice spoření. Jednoznačně tomu napomohl systém stavebního spoření, který u nás funguje už od roku 1993 a v době svého největšího úspěchu mělo stavebko uzavřeno přes šest milionů Čechů. Možnost spořit se státní podporou spoustu lidí motivovala k odkládání přebytečných peněz a je možné, že mladí tento model přejali od svých rodičů," komentuje výsledky Lenka Molnárová z Raiffeisen stavební spořitelny. 

Peníze souvisejí se zaměstnáním. Průzkum proto zjišťoval důležité atributy při výběru zaměstnání. Češi nejvíc chtějí, aby je práce naplňovala, měli vysoký plat a práce byla flexibilní. Pro Poláky i Maďary je na prvním místě vysoký plat a až s odstupem flexibilita a kariéra.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy