Jen půlka mladých tvrdí, že se mají lépe než rodiče. Ve střední Evropě Češi vyčnívají

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
30. 9. 2019 6:43
Průzkum agentury Ipsos, který má Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici, zkoumal názory mladých lidí v zemích V4 na finance a plány do budoucna. Lidé ve věku 18 až 25 let odpovídali na otázky, jak se jim daří po finanční stránce nebo za co nejvíc utrácejí. Z průzkumu hned v několika otázkách vyčnívají čeští respondenti: jsou největší optimisté a v zaměstnání nepovažují za nejdůležitější peníze.
Mladí lidé, sociální sítě
Mladí lidé, sociální sítě | Foto: Shutterstock

Třetina mladých lidí v Česku, Polsku a Maďarsku se má po finanční stránce lépe než loni. Alespoň to tvrdí v aktuálním průzkumu společnosti Ipsos. Další třetina dotázaných se má stejně, zbývající třetina hůře.

Budoucnost se ale zdá být růžová i pro část z těch lidí, kteří si podle svých slov pohoršili. Češi jsou přitom ze zmíněných středoevropských národů nejoptimističtější, zlepšení očekává 68 procent z nich. 

Podle mluvčího České spořitelny Filipa Hrubého je Česko aktuálně v nejlepší ekonomické kondici ze všech států středoevropského regionu a optimismus mladých Čechů je v tomto smyslu pochopitelný.

"Pozitivní ekonomickou náladu potvrzuje také nadprůměrně vysoký zájem mladých lidí o investiční produkty, které využívá či chce využívat pětina respektive čtvrtina z nich. Z dat přitom víme, že v obecné populaci nějakým způsobem investiční produkty využívá jen zhruba desetina bankovních klientů," uvádí Hrubý.

Máme se lépe než naši rodiče

Polovina Čechů a Poláků ale jen třetina Maďarů uvádí, že jejich finanční situace je lepší než rodičů, když byli v jejich věku. "Je to dáno především dobou, ve které vyrůstali rodiče mladých. Většina z nich zažila komunismus, který byl u nás a v Polsku nastaven jinak než v Maďarsku. To bylo více otevřené Západu a umožňovalo za určitých podmínek soukromé podnikání. Vnímání mezigeneračního rozdílu u Čechů a Poláku a na druhé straně Maďarů, je tak pochopitelné," říká Ondřej Hák z Equa bank. 

Zároveň to podle něj z části vysvětluje, že skoro 60 procent Čechů je přesvědčeno, že jejich generace má větší smysl pro podnikání než ta předchozí. V Maďarsku je stejného názoru jen 45 % dotázaných.

Z Čechů plánuje rozjezd podnikání 24 % mladých, dalších 41 % nad tím uvažuje. Zároveň je však polovina dotázaných přesvědčena, že je dnes více překážek pro podnikání, než tomu bylo v minulosti.

To, co nejvíce lidem v rozjezdu podnikání brání jsou však nepřekvapivě peníze. Postrádá je polovina mladých. "Uvažovat o podnikání a opravdu se do něj pustit jsou dvě rozdílné věci. Podle dat Českého statistického úřadu podnikatelů ubývá," doplňuje Hák a viní byrokracii i EET.  

Našetřené peníze by mladí Češi nejraději utratili za dovolenou, stejně jako Maďaři, Poláci by peníze rádi utráceli spíše za oblečení a za výlety. Často zmiňovali také vklad do pořízení bydlení, či nákup auta nebo věcí do domácnosti. 

Podle údajů Raiffeisen stavební spořitelny si a Češi na vlastní bydlení začínají spořit většinou hned po maturitě. "A není divu, jejich ideální představou je totiž bydlení v novostavbě, přičemž ceny jsou velmi vysoké," říká k tomu Lenka Molnárová, mluvčí spořitelny. 

Úvěry si žádají finanční gramotnost

Mladí lidé se také podle průzkumu nebojí zadlužení. "O pořízení úvěru, na cokoliv, by uvažovalo osm z deseti," říká ředitel Ipsosu pro výzkum a komunikaci Tomáš Macků. Doplňuje, že pokud by se už pro úvěr rozhodli, byla by pro ně nejdůležitější celková zaplacená částka a doba splácení úvěru.

"Tahle generace už zná výhody utracených peněz dopředu. Je to fenomén a přelomová možnost, jak mít přístup ke kapitálu, k pořízení bydlení, auta, nebo jiným věcem, které zvyšují kvalitu života okamžitě. O to víc je však potřeba dbát na finanční gramotnost spotřebitelů, aby dokázali tuto příležitost správně využít," říká ekonom Hák z Equa bank. 

Ve finančním vzdělávání je na tom Česko v porovnání s ostatními zeměmi také lépe. Polovina mladých Čechů má zkušenost s nějakou formou finančního vzdělávání, nejčastěji na škole. V Polsku a Maďarsku je to asi 40 % mladých. Ti, kteří nějaké finanční vzdělání absolvovali, ho hodnotí jako přínosné. Proto také 70 procent Čechů tvrdí, že si se správou osobních financí dokáže poradit. Stejně sebejistých je 63 % Poláků a jen 51 % Maďarů. 

Není překvapením, že nejvyužívanějším finančním produktem mezi mladými lidmi je běžný účet. V Česku ho dokonce má 95 % mladých lidí. Dále pak mladí využívají hodně kreditní kartu (59 %) a spořící účet (48 %). Spořící účet je také produktem, jehož pořízení by lidé u nás a v Polsku zvažovali nejčastěji.

"Je tu velká tradice spoření. Jednoznačně tomu napomohl systém stavebního spoření, který u nás funguje už od roku 1993 a v době svého největšího úspěchu mělo stavebko uzavřeno přes šest milionů Čechů. Možnost spořit se státní podporou spoustu lidí motivovala k odkládání přebytečných peněz a je možné, že mladí tento model přejali od svých rodičů," komentuje výsledky Lenka Molnárová z Raiffeisen stavební spořitelny. 

Peníze souvisejí se zaměstnáním. Průzkum proto zjišťoval důležité atributy při výběru zaměstnání. Češi nejvíc chtějí, aby je práce naplňovala, měli vysoký plat a práce byla flexibilní. Pro Poláky i Maďary je na prvním místě vysoký plat a až s odstupem flexibilita a kariéra.

 

Právě se děje

před 27 minutami

USA podpořily Hongkong, Peking to označil za vměšování

Americká Sněmovna reprezentantů schválila tři zákony, jimiž podpořila demonstranty v Hongkongu, kteří ve velkoměstě bojují za posílení demokracie.

Přijatá opatření se nelíbí Pekingu, který Washington vyzval, aby se nevměšoval do záležitostí Číny. Hongkongští prodemokratičtí zákonodárci zároveň přerušili výroční proslov Čínou podporované správkyně města Carrie Lamové.

Jeden z návrhů zákona přijatých v úterý dolní komorou amerického Kongresu odsuzuje kroky Číny při řešení situace v Hongkongu. Demonstranti zde už několik měsíců protestují proti plíživému omezování svobod ze strany Pekingu a dožadují se demokratických reforem.

před 37 minutami

V Katalánsku policie zadržela 25 demonstrantů, zraněných je nejméně 74

Pětadvacet osob zadržela policie při úterních demonstracích v Barceloně a dalších katalánských městech, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky.

Potyčky s policií, v něž úterní demonstrace mnohdy přerostly, si vyžádaly nejméně 74 zraněných, informoval dnes list La Vanguardia. Španělská vláda násilí odsoudila a uvedla, že jejím cílem je zachovat v Katalánsku bezpečnost.

Nejvíce lidí místní policie podle listu La Vanguardia zadržela během střetů ve městě Tarragona (13), dalších osm ve městě Lleida, tři v Barceloně a jednoho ve městě Sabadell.

Další zprávy