Průměrný důchod stoupne jen o 40 korun, pomoci má mimořádný příspěvek

Petr Kučera Petr Kučera
29. 12. 2015 13:19
Inflace byla v roce 2015 velmi nízká, proto i důchody podle zákonem stanovených pravidel porostou jen minimálně – přestože ekonomika výrazně roste. Jako kompenzaci proto vláda prosadila mimořádný příspěvek ve výši 1200 korun, který důchodci dostanou k únorové penzi.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: ČTK

Praha – V průměru jen o 40 korun měsíčně se od ledna 2016 zvýší důchody v Česku. Valorizace podle zákonem stanovených pravidel probíhá automaticky vždy na začátku roku a odpovídá růstu cen (inflaci) a třetině růstu reálných mezd. Inflace ale byla v roce 2015 velmi nízká, proto i důchody porostou jen minimálně – přestože ekonomika výrazně roste.

Jako kompenzaci proto vláda prosadila mimořádný příspěvek ve výši 1200 korun, který důchodci dostanou k únorové penzi. Tento krok vzácně podpořili i poslanci opoziční ODS a TOP 09. Státní pokladnu to vyjde na 3,5 miliardy korun.

"Zvýšení důchodů o pár korun bych považovala za výsměch zejména seniorům, kteří celý život poctivě pracovali," obhajovala svůj návrh na jednorázový příspěvek ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Podle ní současná koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL musí narovnat, co způsobila vláda vedená Petrem Nečasem, když v letech 2013 a 2014 omezila zvyšování důchodů jen na třetinu růstu cen a třetinu růstu reálných mezd (původně bylo ve hře dokonce úplné zmrazení růstu důchodů na tři roky). Důchodcům tehdy podle Marksové klesla životní úroveň.

Ministerstvo práce a sociálních věcí původně navrhovalo valorizovat od roku 2016 více, než nařizuje zákon. Od ledna si měli důchodci podle tohoto plánu přilepšit v průměru o 205 korun. Stejně rostly důchody – díky mimořádné valorizaci – i od začátku roku 2015. Pro opakování mimořádné valorizace ale hlasovali jen ministři ČSSD, výrazně proti byl hlavně ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Koalice se pak shodla na jednorázovém příspěvku 600 korun, který by důchodci dostali ještě před Vánocemi. Pravicová opozice ale zablokovala zrychlené schválení předlohy, takže prosincový termín padl. Koalice potom přišla s návrhem na příspěvek 900 korun v únoru. Marksová nakonec prosadila 1200 korun, což původně navrhli komunističtí poslanci.

Schválený jednorázový příspěvek znamená, že důchody se zvýší pouze v jediném měsíci (únor) a pak opět klesnou na standardní úroveň. Pokud by místo toho prošla mimořádná valorizace, zvýšily by se důchody „od teď do budoucna“ – tedy pro všechny následující měsíce.

ČSSD chce prosadit, aby vláda opět získala možnost valorizovat důchody podle vlastního uvážení i jinak, než to určuje zákon. Příště by tak pro změny na jednotlivé roky nebylo nutné získat podporu v Parlamentu, tak jako před rokem u mimořádné valorizace nebo nyní u jednorázového příspěvku.

Průměrný starobní důchod v polovině roku 2015 dosahoval 11 316 korun. V penzi stráví Češi v průměru 23,6 roku, zatímco v roce 1990 to bylo jen 16 let.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy