Zlomový rok pro zaměstnance: reálná mzda klesla kvůli inflaci o víc než 7 procent

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
6. 3. 2023 9:26
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak páté čtvrtletí za sebou, za celý loňský reálně o 7,5 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Foto: Shutterstock

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve 4. čtvrtletí meziročně o devět procent na 37 463 korun. U mužů činil 40 232 korun, u žen 34 554 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 666 korunami a 70 514 korunami měsíčně.

Nominálně se mzda v meziročním srovnání zvýšila v každém kvartálu loňského roku. V prvním čtvrtletí to bylo o 7,3 procenta, ve druhém o 4,4 procenta a ve třetím o 6,2 procenta. Reálně ale v každém čtvrtletí loňského roku klesla. Bylo to postupně o 3,5 procenta v prvním čtvrtletí, 9,8 procenta ve druhém a 9,7 procenta ve třetím.

Podle analytika Komerční banky (KB) Jaromíra Gece přispívá k pokračujícímu vzestupu nominálních mezd v podnikatelské sféře napětí na trhu práce. V nepodnikatelské sféře byl pak růst platů ve čtvrtém čtvrtletí podpořen 10procentním navýšením tabulek pro část pracovníků veřejné správy od září.

"Vzhledem k tomu, že inflace s přispěním vlivu takzvaného úsporného tarifu na energie zpomalila z průměrných 17,6 procenta ve třetím čtvrtletí na 15,7 procenta ve čtvrtém čtvrtletí, meziroční pokles reálných mezd se zmírnil na 6,7 procenta po předchozích -9,7 procenta, a to při meziročním snížení (reálné) produktivity práce o 1,1 procento. V mezičtvrtletním vyjádření se však reálné mzdy po pěti poklesech v řadě v závěru loňského roku již dále nesnižovaly," uvádí Jaromír Gec.

Kupní síla průměrné mzdy po sezonním očištění podle odhadů KB vzrostla o 1,1 procento. "Firmy tak pravděpodobně v prostředí stále solidní ziskovosti kompenzovaly svým zaměstnancům část předchozího nárůstu životních nákladů," doplnil analytik. 

Podle Víta Hradila, hlavního ekonoma společnosti Cyrrus, čeští zaměstnanci prožili z pohledu mzdového vývoje vpravdě hororový rok. "Ačkoliv česká ekonomika jako celek reálně narostla o 2,4 procenta, zaměstnanci z tohoto výkonu mnoho neměli, když jejich příjem reálně poklesl o 6,7 procenta," říká Hradil.

Připomíná, že výsledek byl nakonec ale přece jen mírně lepší, než očekávala Česká národní banka, která počítala s propadem o 8,5 procenta. 

"Právě případným rychlejším růstem českých mezd totiž ČNB dosud podmiňovala další zvýšení úrokových sazeb. Nepřepokládáme ovšem, že by aktuální data byla sama o sobě dostatečně pádným argumentem pro reakci bankovní rady hned na březnovém měnověpolitickém zasedání. Více směrodatným bude patrně začátek roku 2023, kdy do mzdových vyjednávání zaměstnanci vstoupili již s vědomím dvouciferné inflace," míní Hradil. 

Dosavadní vývoj na trhu práce podle něj nepotvrzuje předchozí obavy z výrazného růstu míry nezaměstnanosti, což může zaměstnancům dodat na asertivitě. "Předpokládáme tedy, že rok 2023 již výrazný pokles reálných mezd nepřinese. Případné propouštění se bude týkat spíše nízkopříjmových pracovníků, což průměrnou mzdu naopak navýší. Ti ostatní se osmělí ve svých požadavcích a nominální růst mezd tak podle nás přibližně pokryje inflaci, pročež reálná mzda bude zhruba stagnovat," odhaduje expert. 

Ve výrobě a energetických firmách si lidé polepšili nejvíce

Nejvyšší průměrná mzda je dlouhodobě v Praze, ve čtvrtém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta na 52 213 korun. Na druhém místě v regionálním srovnání byl Středočeský kraj, kde průměrná mzda meziročně vzrostla o 8,5 procenta na 43 730 korun.

Nejnižší průměrná mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí v Karlovarském kraji, po meziročním růstu o 6,5 procenta dosáhla 38 019 korun. Následoval Pardubický kraj, kde se průměrná mzda meziročně zvýšila o 6,7 procenta na 39 345 korun. V žádném z krajů nepřekonal růst mezd inflaci, reálně se tedy mzdy snížily v celé republice.

Nejvíce v posledním čtvrtletí loňského roku rostly mzdy ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Bylo to téměř o 15 procent. Naopak o 0,3 procenta klesly mzdy ve vzdělávání. "Ve zdravotní a sociální péči byl nárůst pouze 4,5 procenta," uvedli statistici.

Za celý loňský rok dosáhla průměrná mzda 40 353 korun. V meziročním srovnání to bylo o 2450 korun více, tedy o 6,5 procenta. Spotřebitelské ceny se ale loni zvýšily o 15,1 procenta, reálně se proto mzda snížila o 7,5 procenta.

Období  Nominálním mzda v Kč Meziroční změna v % Vývoj v % po započtení inflace
1. čtvrtletí 2022 37 979 + 7,3 -3,5 
2. čtvrtletí 2022 40 093 + 4,4 -9,8
3. čtvrtletí 2022 39 880 + 6,2 -9,7
4. čtvrtletí 2022 43 412 + 7,9 -6,7
 

Právě se děje

Další zprávy