Mzdy rostou nejrychleji za posledních 15 let, polepšili si hlavně hůře placení lidé

Petr Kučera Petr Kučera
Aktualizováno 4. 6. 2018 10:10
Průměrná hrubá mzda v letošním prvním čtvrtletí stoupla na 30 265 korun, což je o 8,6 procenta více než ve stejném období předchozího roku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Praha - Průměrná hrubá mzda v letošním prvním čtvrtletí stoupla na 30 265 korun, což je o 2385 koruny (o 8,6 procenta) více než ve stejném období předchozího roku. Uvedl to Český statistický úřad.

Jde o nejrychlejší růst za první čtvrtletí od roku 2008. "Tehdy ovšem byla ve srovnání se současností výrazně vyšší inflace, která velkou část mzdového přírůstku pohltila," připomíná ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Spotřebitelské ceny (inflace) se během letošního prvního čtvrtletí zvýšily o 1,9 procenta. Reálně tak výdělky oproti loňskému lednu až březnu vzrostly o 6,6 procenta, což je nejvíce od roku 2003.

Medián mezd stoupl za leden až březen meziročně o 8,3 procenta na 25 674 korun. U mužů dosáhl 28 031 korun, u žen 23 084 korun.

Medián představuje hodnotu mzdy uprostřed pomyslné řady, pokud bychom je všechny seřadily za sebe od nejnižší od nejvyšší. To znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Tento ukazatel je tedy méně zkreslený případnými extrémně vysokými či nízkými hodnotami než průměr.

Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami si vydělala méně než 12 135 korun, opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 48 199 korun.

"Nárůst průměrné mzdy se nejvýrazněji projevil v Karlovarském kraji (o 10,1 %), který však nadále zůstává nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní," upřesňuje Dalibor Holý z ČSÚ. Druhý nejsilnější růst zaznamenaly Ústecký kraj a Vysočina (shodně 9,5 %).

Ve všech krajích stouply mzdy přinejmenším o osm procent - výjimkou je pouze Praha se sedmiprocentním růstem. Pražané však nadále mají nejvyšší výdělky - v prvním čtvrtletí průměrně 38 436 korun. Mzdové rozdíly mezi kraji se během posledních deseti let stírají, říká Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Vývoj průměrné mzdy podle krajů - rok 2007 a 2017.
Vývoj průměrné mzdy podle krajů - rok 2007 a 2017. | Foto: ČSÚ

Nejvíce si polepšili zaměstnanci v odvětvích, kde dominantně rozhodoval stát. Obor "kulturní, zábavní a rekreační činnosti" zaznamenal meziroční růst o 13,1 procenta, vzdělávání o 12,6 procenta, veřejná správa a obrana o 12,5 procenta, zdravotní a sociální péče o 11,8 procenta.

Mzdy podle odvětví - porovnání za rok 2007 a 2017.
Mzdy podle odvětví - porovnání za rok 2007 a 2017. | Foto: ČSÚ

V soukromé (podnikatelské) sféře zaznamenaly největší růst průměrné mzdy činnosti v oblasti nemovitostí (o 8,9 %) a v dopravě a skladování (o 8,6 %). "V obchodě a opravách vzrostla průměrná mzda již podprůměrně - o 8,4 %," dodává Holý. Průmysl si polepšil o 7,5 procenta.

Mediánové mzdy podle vzdělání - rok 2007 a 2017.
Mediánové mzdy podle vzdělání - rok 2007 a 2017. | Foto: ČSÚ

Vůbec nejnižší nárůst byl v peněžnictví a pojišťovnictví, kde však zaměstnanci s průměrnou mzdou 55 234 korun zůstávají z hlediska mzdové úrovně na druhém místě. Nejlépe jsou placení zaměstnanci v odvětví informačních a komunikačních činností s průměrnou mzdou 56 822 korun.

Vedle štědřejšího státu přispívá ke zvyšování mezd i silný růst ekonomiky a nedostatek zaměstnanců - nabízených volných míst už je více než registrovaných uchazečů o práci.

Za uplynulé desetiletí vzrostla průměrná mzda nominálně o 40,7 procenta, reálně - po odečtení inflace - však jen o 16,4 procenta. Nejlépe placení lidé si přitom polepšili méně než ti nejhůře placení, vliv mělo prudké zvyšování vládou určované minimální mzdy.

Graf ukazuje, jaký podíl zaměstnanců dosáhl na danou mzdu v roce 2007 a v roce 2017.
Graf ukazuje, jaký podíl zaměstnanců dosáhl na danou mzdu v roce 2007 a v roce 2017. | Foto: ČSÚ
 

Právě se děje

Další zprávy