reklama
 
 

Proč účtovat poplatek za úvěr? Právníci bank promluvili

14. 5. 2013 17:19
Foto: Vojtěch Marek
Zástupci bank představili své argumenty na podporu sporného poplatku

Praha - Právníci České bankovní asociace a Hypoteční banky poprvé zveřejnili své podrobnější argumenty ve sporu o účtování sporného poplatku za vedení či správu úvěrového účtu.

"Soudy by vůbec neměly o tomto poplatku rozhodovat, protože podle našeho názoru jde o součást ceny za úvěr. A cenové ujednání je podle unijní i české legislativy vyloučeno ze soudního přezkumu, je jen záležitostí dohody mezi podnikatelem a spotřebitelem," říká Karel Cvachovec, ředitel právního oddělení Hypoteční banky.

Právě Hypoteční banka v polovině dubna prohrála první přímý spor o účtování paušálního poplatku za správu úvěru. Obvodní soud v Praze 5 rozhodl, že musí klientovi poplatky vrátit. O neoprávněnosti poplatku pak rozhodl také Finanční arbitr České republiky, státem zřízený orgán pro mimosoudní řešení sporů. Ten zatím rozhodl v konkrétním případě v neprospěch Komerční banky.

Právníci bank dále namítají, že klienti ve smlouvách s účtováním poplatku souhlasili, což podle nich soud nevzal v úvahu. Postupně se rozšiřují také alternativní možnosti, takže lidé si mohli vybrat i hypotéku bez poplatku.

"Soud se nevypořádal ani s tím, proč klient namítá údajnou nesrozumitelnost poplatku až nyní, tedy po letech smluvního vztahu. Je zřejmé, že nejde o impuls ze strany klientů, ale o součást profesionálního tažení, podnikatelského záměru společností organizujících hromadnou iniciativu proti poplatku," domnívá se Cvachovec.

Zástupci bank však ani tentokrát neuvedli konkrétní služby, které klient za tento paušální poplatek pravidelně dostává. Právě nepřiměřenost a nekonkrétnost poplatku jsou podle předloňského rozhodnutí německého spolkového soudu i letošního verdiktu Obvodního soudu pro Prahu 5 hlavním problémem.

Cenové ujednání k soudu nepatří

Podle dubnového rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 není poplatek za správu úvěru cenovým ujednáním, protože cenou u úvěru může být jen úrok.

S tímto tvrzením nesouhlasí ani ředitel právního oddělení Hypoteční banky Karel Cvachovec, ani hlavní právník České bankovní asociace Filip Hanzlík.

"Český právní řád se sjednáním poplatku počítá. Poplatek za vedení účtu je v zákoně o spotřebitelském úvěru uveden jako běžná součást výpočtu ukazatele RPSN, tedy průměrné sazby nákladů," říká Hanzlík. Se zahrnutím těchto nákladů do výpočtu RPSN počítá i chystaná unijní směrnice o hypotékách.

Cenová ujednání by měla být jen záležitostí dohody mezi podnikateli a spotřebiteli. "Evropské právo i jeho česká úprava zapovídá soudům, aby v obdobných vztazích materiálně hodnotily obecně jakákoliv cenová ujednání," upozorňuje Hanzlík. Přezkum je možný především ohledně toho, zda spotřebitel porozuměl, jaké má platební povinnosti a zda byl adekvátně informován.

Podle advokáta Petra Tomana, zastupujícího klienty v projektu PoplatkyZpět.cz, však český soud neřeší přiměřenost ceny ve vztahu k protiplnění, ale přiměřenost ujednání, na jehož základě klient za poplatek nedostává protiplnění žádné. "V takovém případě je možný plný přezkum přiměřenosti takového ujednání," domnívá se Toman.

Za co se vlastně platí paušál?

Unijní i tuzemská úprava sice připouštějí, aby si banky účtovaly i náklady za správu úvěru, nicméně základní otázkou je, zda je paušální poplatek v českém prostředí přiměřený, srozumitelný a dostatečně konkrétní.

Čtěte také:
Průlom: Banka musí vrátit poplatky, rozhodl první soud
Objev: Poplatek za úvěr bance odmítl i druhý český soud
Vraťte poplatek za úvěr, říká bance i finanční arbitr

Banky v České republice požadují od běžných spotřebitelů za "vedení úvěrového účtu" či "správu úvěru" obvykle 50 až 100 korun v případě spotřebitelských úvěrů a 150 korun v případě hypoték, které jsou speciálním druhem úvěru.

Jejich výše vynikne zvláště ve srovnání s běžným účtem. Za běžný účet platí lidé bance většinou desítky korun měsíčně - tato cena však zahrnuje nejen vedení účtu či přístup do internetového bankovnictví, ale také příchozí a odchozí platby, výběry z bankomatů, paušál za platební kartu či jiné základní služby.

Naopak poplatek za "vedení úvěrového účtu" takovou protislužbu klientům nenabízí, i když je zejména u hypoték často vyšší než u běžného účtu. Prakticky jedinou konkrétní službou, kterou většina klientů pravidelně potřebuje, je roční potvrzení o výši zaplacených úroků pro potřeby odpočtu z daní.

Podle předloňského rozsudku německého nejvyššího soudu, který odkazuje na unijní legislativu, je vedení speciálního "úvěrového účtu" výhradně v zájmu banky, která jej používá pro technicko-organizační záležitosti související se zaúčtováním jednotlivých splátek.

Na rozdíl od banky přitom klient (dlužník) takový speciální účet nepotřebuje a nic mu nepřináší, proto by za něj podle soudu neměl platit zvláštní poplatek. Případné náklady související se správou úvěru by měla banka započítat do samotné výše splátek, tedy do úrokové sazby. Naopak oprávněný je podle soudu případný poplatek za roční potvrzení o zaplacených splátkách, pokud jej klient vyžaduje.

Podobně letos rozhodl i Obvodní soud pro Prahu 5. Soudce Martin Šalamoun mimo jiné uvedl, že nebylo jasné, za co si banka poplatek účtuje. A i když pak zrovna Hypoteční banka svůj sazebník v reakci na mediální tlak doplnila, neznamená to, že by už poplatek vybírala oprávněně.

„I po tomto vysvětlení jsou to činnosti banky, které souvisejí s jejím podnikáním, kryjí její vnitřní náklady a klientovi nic nepřináší," uvedl Šalamoun. "Klient nesmí být významně znevýhodněn oproti poskytovateli úvěru, přičemž tímto znevýhodněním je takové ujednání ve smlouvě, které je neurčité, není individuálně sjednáno a způsobuje významnou nerovnováhu práv a povinností obou stran," dodal Šalamoun.

Platíte za rezervaci, i když nic nechcete

Od doby, kdy online deník Aktuálně.cz poprvé informoval o rozhodnutí německého soudu, poskytla redakce mnohokrát bankám prostor pro uvedení konkrétních služeb, které v rámci paušálu za úvěrový účet klientům nabízejí. Dočkala se jen obecných odpovědí.

"Ke spravování úvěru je nutný samostatný účet, na kterém jsou zaznamenávány veškeré platby (splátky) a úroky. V žádném případě není možné slučovat běžný účet a úvěrový účet," řekla předloni Klára Pačesová z tiskového oddělení České spořitelny.

"Naší politikou je, že klienti platí pouze za produkty a služby, které opravdu využívají," tvrdí zástupkyně České spořitelny. "Tak jako má běžný účet své náklady na správu, má je i účet úvěrový. Navíc ne každý klient s běžným účtem má sjednaný úvěr," upřesňuje Pačesová.

Podobně argumentovala také Komerční banka. "Bylo by nespravedlivé přenášet náklady na ty majitele běžných účtů, kteří úvěrový produkt nevyužívají. Proto jsou ceny za vedení běžného účtu a vedení úvěrového účtu stanoveny zvlášť," uvedla její mluvčí Monika Klucová.

"Na úvěrovém účtu se účtují všechny související transakce - čerpání, splácení, účtování splátek úroků a jistiny a podobně. Není možné, aby tyto transakce byly účtovány na běžném účtu klienta, ten slouží k jiným účelům," říká mluvčí ČSOB Pavla Hávová.

Obvykle pak banky tvrdí, že - vedle ročního potvrzení pro daňové účely - paušál obsahuje zejména poradenství a další služby pro klienta, například případnou změnu smlouvy (za tu si přitom některé banky účtují samostatný poplatek v řádu stovek až tisíců korun).

Zajímavý argument nyní přidal ředitel právního oddělení Hypoteční banky Karel Cvachovec. Podle něj není podstatné, že klient prakticky žádnou službu zahrnutou do poplatku ve skutečnosti nečerpá. Platí poplatek za její rezervaci pro případ, že by ji během splatnosti hypotéky využil. Jde například o poradenství na pobočkách či formou telefonních call center, změnu smlouvy či jiné služby nezahrnuté do samostatných poplatků.

S námitkou, že většina klientů obvykle "poradenství" během splácení hypotečního úvěru využívá jen ojediněle nebo vůbec, Cvachovec nesouhlasí. "Řešíme spoustu atypických záležitostí klientů týkajících se například dědictví, stěhování, rozvodu manželství. Po dobu trvání klientů je velmi mnoho takových příležitostí, pro jejichž řešení musí banka rezervovat kapacitu," obhajuje poplatek.

"Je to transparentní, klient o tom věděl a souhlasil s tím. Praxe také ukazuje, že pokud mají lidé na výběr mezi hypotékou s poplatkem a bez poplatku (s vyšší úrokovou sazbou), mnoho z nich dá přednost té s poplatkem," říká mluvčí České bankovní asociace Jan Matoušek.

Proč by ale konkrétní poplatky za skutečně využité služby nemohli platit jen ti klienti, kteří je chtějí nebo potřebují? "Třeba auto dostanete ve standardní výbavě také s řadou funkcí, které vlastně nepotřebujete. Ten balíček není možné individualizovat do nějakého velkého detailu," domnívá se Cvachovec.

Podle hlavního právníka České bankovní asociace Filipa Hanzlíka sáhl Obvodní soud pro Prahu 5 k excesivní ochraně spotřebitele nad rámec zákona. Hanzlík se domnívá, že poplatek v řádu desítek korun měsíčně je v poměru k celkové výši úvěru (statisíce až miliony korun) prakticky nepodstatný.

Banky se v praxi nemohou odvolat

Hanzlík také namítá, že si český soud selektivně vybral pouze ty judikáty (předchozí rozhodnutí jiných soudů), které podporovaly argumenty bojovníků proti poplatkům.

"Z předchozích let přitom existují tisíce rozhodnutí, kdy české soudy uznaly poplatky jako součást ceny v situaci, kdy banka vymáhala dluh," říká Hanzlík. Přestože se tyto spory netýkaly přímo oprávněnosti poplatku, soudy podle Hanzlíka musely jeho legálnost posoudit jako předběžnou otázku. Jediným, kdo tento poplatek jako součást dluhu odmítl, byl až Okresní soud v Mostě.

Zástupci bank na začátku tisíciletí přivítali novelu občanského soudního řádu, která zrušila možnost odvolání v takzvaných bagatelních sporech (v současnosti jde o spory ohledně částek do výše 10 tisíc korun). Podle nich to prospělo rychlosti řízení a snížilo náklady pro banky i jejich klienty.

Zmíněné pravidlo se však nyní obrací proti bankám. Hrozí, že kvůli němu přijdou o stamiliony korun. Před lety totiž nikdo nepočítal s tím, že se spustí vlna desítek tisíc hromadných žalob, které se přitom každá sama o sobě vejdou do "bagatelní" hranice a nebude proti nim odvolání.

Čtěte také:
Šéf Raiffeisenbank: Za bojem o poplatky nestojí klienti
Nový nepřítel bank: Jsem rozčilený, nechci lidi obrat
Na vrácení poplatků od bank mohou firmy vydělat miliony

České právo není postaveno na principu precedenčních rozhodnutí, zjednodušeně řečeno tak různí soudci mohou posoudit stejnou situaci zcela odlišně, případné "sjednocující stanovisko" by vydal až odvolací soud. Je však reálné, že velká část žalob bude směřovat právě proti Hypoteční bance, která je jedničkou na trhu. Podle jejího sídla by o ní opět rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 5, byť nemusí jít o stejného soudce.

K soudu vyšší instance by se banka mohla odvolat až tehdy, pokud klientem nárokovaná částka v konkrétním sporu přesáhne 10 tisíc korun. V jiných případech se lze sice obrátit na Ústavní soud, podle Cvachovce z Hypoteční banky jde však spíše o teoretickou možnost.

Pomůže odkaz na odlišné verdikty?

Právníci bank argumentují také rozhodnutím Soudního dvora EU z roku 2012. Ten posuzoval rumunský zákon, který výslovně umožňuje vybírat poplatek za správu úvěru i v hypotečních smlouvách, a konstatoval, že není v rozporu s uvedenou směrnicí. "Jde o jednoznačné potvrzení výlučnosti národní právní úpravy v této spotřebitelské otázce," říká Hanzlík.

Advokát Petr Toman, zastupující klienty bank, však nepovažuje toto rozhodnutí za relevantní. "Členský stát na základě tohoto rozsudku může omezit počet poplatků jen na několik vyjmenovaných. Vzhledem k tomu, že ČR nemá takovou právní úpravu, nemůže být řeč o tom, že by český zákonodárce úvěrové poplatky výslovně schválil, nebo vyloučil," upřesňuje Toman.

"Je proto třeba ujednání o těchto poplatcích posuzovat podle obecných požadavků na právní úkony (určitost a srozumitelnost) a na spotřebitelské smlouvy. Tedy: pokud by byly poplatky v zákoně, pak by nebylo co řešit a banky by je mohly požadovat. Pokud v zákoně nejsou, tak nemůžou," dodává Toman.

Právníci bank odkazují také na rozhodnutí britského Nejvyššího soudu z roku 2009, který prohlásil bankovní poplatky (nikoliv tedy jen úrok) týkající se rovněž úvěrových vztahů za cenové ujednání, které je v případě vztahů mezi podnikateli a spotřebiteli z materiálního přezkumu přiměřenosti vyloučeno.

Podle Tomana však toto rozhodnutí neřeší stejnou věc jako v ČR a také jeho použitelnost při výkladu unijních předpisů je omezená. "Anglický soud řešil velmi úzkou otázku technického charakteru, týkající se pravomoci veřejnoprávní instituce vycházející z norem britského práva. Šlo o to, zda tamní Office of Fair Trading může posuzovat přiměřenost poplatku za neschválené využití kontokorentu ve vztahu ke službám, které jsou spotřebitelům za tento poplatek ve skutečnosti poskytovány," vysvětluje.

Toman také upozorňuje, že britský soud se rozhodl nepoložit Soudnímu dvoru EU předběžnou otázku především z toho důvodu, že chtěl zabránit zbytečným průtahům řízení. Nevyloučil nicméně, že by Soudní dvůr EU mohl dospět k jinému výkladu příslušných ustanovení směrnice, než k jakým dospěli angličtí soudci.

Situace na britském bankovním trhu je podle Tomana naprosto odlišná od Česka. "Žádná z tamních bank neúčtuje poplatek za správu a vedení úvěru," podotýká.

Poplatek chce vrátit přes 310 tisíc lidí

O vrácení poplatků za vedení hypotéky nebo spotřebitelského úvěru žádá 310 tisíc klientů bank, které zastupuje iniciativa PoplatkyZpět.cz. V těchto dnech v postupných vlnách doručuje jednotlivým bankám výzvy klientů, kteří požadují vrácení údajně nezákonně účtovaných úvěrových poplatků zpět.

"Jakmile obdržíme reakci banky na naši výzvu, které jsou zatím zamítavé, zkontaktujeme naše klienty s tím, aby nám udělili souhlas s podáním žaloby k soudu a zároveň uhradili soudní poplatek na k tomu zvláště zřízený účet. První vlnu žalob k soudu plánujeme v první polovině června a další budou navazovat, jakmile nám klienti udělí souhlas se žalobou a uhradí soudní poplatek," říká Daniel Paľko ze společnosti BSP Lawyer Partners, která službu PoplatkyZpět.cz provozuje.

Některé banky postupně zrušily poplatky za vedení úvěrového účtu alespoň u nově sjednávaných půjček (Raiffeisenbank, Axa bank, Komerční banka, Sberbank či Equa bank). Dodejme, že některé banky tento poplatek nikdy neúčtovaly - u hypoték Fio banka a mBank, u spotřebitelských úvěrů vedle mBank ještě další nováčci Air Bank, Equa a Zuno.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady!

autor: Petr Kučera | 14. 5. 2013 17:19

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama