Přídavky na děti pro celou střední třídu. Vláda se pře o dávky pro statisíce rodin

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
24. 11. 2020 6:06
Z pětistovky na 630 korun. Přídavky na děti by se měly od ledna zvýšit. Navrhuje to novela o sociální podpoře ministerstva práce a sociálních věcí. "Každé zvýšení je dobré," hodnotí odborníci. Podporují zároveň návrh na rozšíření okruhu možných žadatelů. Peníze od státu by tak pomohly více lidem, na které dopadla koronavirová krize.
Foto: iStock

Pár stokorun na měsíc - to jsou přídavky, které pobírá přes sto tisíc českých rodin. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové se z přídavku stala "chudinská dávka" a řada rodin o podporu přišla po růstu výdělků v posledních letech.

V novele o sociální podpoře navrhuje nejenom zvýšení samotných přídavků, ale i rozšíření okruhu možných příjemců dávky. Chce, aby na ni dosáhly i rodiny ze střední vrstvy, nejenom ty nejchudší. Tvrdí, že je nutné podpořit ty, na které dopadla nařízená omezení kvůli epidemii, zavření škol a zdražování. Ve čtvrtek o tom bude jednat vládní kabinet. 

Vládní podporu má zvýšení přídavků na děti o 26 procent. To představuje k současným částkám navíc 130 až 180 korun měsíčně podle věku dítěte. 

Spor ovšem panuje v otázce, kolik rodin by mělo mít od ledna na dávku nárok. Zatímco ministerstvo práce navrhuje, aby dávka byla nově vyplácena až 600 tisícům dětí oproti dnešním zhruba 240 tisícům, resort financí je pro zachování současných pravidel. 

Změna limitu o tisíce

Nyní dávku získá například samotný rodič s dítětem do šesti let s příjmem pod 14 900 korun. Nově by na ní dosáhl i ten, který by měl měsíční čisté příjmy do zhruba 18 800 či 19 900 korun. Rodiče se dvěma školáky do 15 let nyní na dávku dosáhnou při příjmu domácnosti do 31 300 korun, nově by to bylo do 39 400 či 41 700 korun u varianty nejvyšší. 

Přídavky dostávají nyní rodiny s příjmem do 2,7násobku životního minima. Na děti do šesti let jim stát přispívá částkou 500 korun měsíčně, nově by dával 630 korun. Dětem od šesti do 15 let stát posílá 610 korun, nově slibuje 770 korun a k dětem od 15 do 26 let při studiu míří 700 korun, od ledna zřejmě 880 korun.

Věk dítěte

Základní výměra přídavku na dítě nyní / od ledna 2021

Zvýšená výměra přídavku na dítě nyní / od ledna 2021

0-6 let 500 / 630 800 / 930
6-15 let 610 / 770 910 / 1070
15-26 let 700 / 880 1000 / 1080

Rodiny, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, podniká, je na rodičovské, nemocenské, ošetřovném či v důchodu, mají částky o 300 korun vyšší. To by mělo od nového roku zůstat zachováno. 

Zacílenější a levnější než daňový balíček

Novela ministryně Maláčové plánuje hranici příjmu pro nárok na dávku zvýšit na 3,4násobek životního minima nebo na 3,6násobek. Jedná se o dvě různé varianty, resort by raději tu vyšší. Znamenalo by to, že by peníze od státu dostávalo o 350 tisíc dětí víc v případě vyšší procentuální výměry.

"Vyplácení podpory i domácnostem se středním příjmem by zmírnilo přesvědčení veřejnosti, že stát rodiny s dětmi nepodporuje. Daňové slevy jako podporu lidé příliš nevnímají," uvedlo ministerstvo práce.

Zda máte na dávku nárok podle současných pravidel a podle nové letošní výše životního minima, se přesvědčte v naší kalkulačce:

Klára Kalíšková z IDEA Cerge-EI připomíná, že základní výše přídavků na děti nebyla valorizována od roku 2008, zvýšení si tedy jistě zaslouží. "Ale navýšení o 26 procent je v tomto kontextu spíše nedostatečné, nominální mzdy od roku 2008 vzrostly o 54 procent, navýšení tedy nepokryje ani polovinu nárůstu mezd. Ale jistě je lepší nějaké navýšení než žádné," míní odbornice.  

Rozšíření okruhu příjemců je podle ní správným krokem, přídavky na děti se v Česku postupem času staly chudinskou dávkou, na kterou běžné nízko- a středněpříjmové rodiny nedosáhnou.

"V zahraničí je oproti tomu běžné, že přídavky na děti jsou dávkou pro široký okruh rodin a pomáhají jim s pokrytím nákladů na výchovu dětí. Ministerstvem navrhované rozšíření okruhu rodin je ale opět spíše mírné. Toto opatření je ale určitě lépe zacílené na boj se současnou pandemií a také podstatně méně nákladné než Poslaneckou sněmovnou schválený daňový balíček," uvádí Klára Kalíšková. 

Podobný názor má i Markéta Štěpánová ze společnosti Gender Studies. "Každé zvýšení je dobré, stejně jako rozšíření okruhu žadatelů. Krize dopadla na velkou část rodin a stát by jim mohl trochu pomoci," říká socioložka.

Také podle sociologa Daniela Prokopa je to rozšíření na místě. "I po reformách ministra Janoty přídavek pobíralo takřka 700 tisíc dětí. Dnes je to jen 240 tisíc. Podle mne by tento přídavek mohl mířit na 25 až 30 procent dětí z nízkopříjmových rodin. Tedy aby šel i chudším pracujícím. Nejvíce je zasáhla krize. Je u nich největší šance, že to převedou do spotřeby. Redukuje to jejich sociální problémy, které se promítají do vzdělávání. Může omezit exekvovanost rodin. Výhodou přídavku totiž je, že se v exekucích zabavuje, jen pokud je v exekuci dítě," vysvětluje Prokop. 

Podle něj by bylo nejlepší přídavek pravidelně valorizovat a zavést mechanismy, které valorizují životní minima či tuto valorizaci navrhují.

Zvýšení životního minima od ledna příštího roku je přitom dalším bodem novely ministerstva práce. Pokud by prošel, na pomoc od státu by dosáhlo podstatně více rodin. Právě z životního minima se totiž vypočítává, kdo na přídavky na děti dosáhne. Ministerstvo práce navrhuje zvýšení životního minima buď o 30 procent, nebo o 15 procent. Pro samotného dospělého by se tak zvedlo z 3860 na 4990 korun nebo na 4430 korun. Ani tento návrh ale nemá podporu ministryně financí Aleny Schillerové. 

Loni stát na přídavcích vyplatil 2,3 miliardy korun. Navýšení dávky o 26 procent by stálo ročně 0,4 miliardy navíc. Při posunutí příjmové hranice na 3,4 či 3,6násobek životního minima by k této částce bylo potřeba přidat ještě 3,2 či 4,5 miliardy ročně.

Při zvažovaném navýšení životního minima by to pak mohlo stát 12,7 či 15,2 miliardy ročně navíc. S těmito výdaji projednávaný rozpočet nepočítá. Ministerstvo financí žádá, aby resort práce sdělil, v jaké své položce sumu vezme.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 53 minutami

Opozice chce kvůli Bečvě vyšetřovací komisi. Je to politická kauza, tvrdí Hamáček

Opoziční ODS, KDU-ČSL a TOP 09 budou usilovat o zřízení sněmovní vyšetřovací komise k havárii na Bečvě. Pokud neuspějí, založí expertní tým. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že podle jeho názoru se z vyšetřování kolem Bečvy stává politická kauza.

Zdroj: ČTK
Další zprávy