Při delší nemoci dostanete víc peněz než dosud. Vláda souhlasí s růstem dávek

Petr Kučera ČTK Petr Kučera, ČTK
Aktualizováno 27. 2. 2017 18:48
Od druhého měsíce nemoci se mají dávky zvýšit ze současných 60 na 66 procent vyměřovacího základu, od třetího měsíce pak na 72 procent. Výdaje státu tak stoupnou o 2,4 miliardy korun. Nic se zatím nezmění na tom, že v prvních třech dnech pracovní neschopnosti nedostávají lidé nic.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Dlouhodobě nemocní lidé by měli získat vyšší dávky z nemocenského pojištění než dosud. Shodla se na tom vláda, když kompromisně podpořila návrh ministerstva práce a sociálních věcí. Změnu chce prosadit ještě do voleb, platit by měla od roku 2018.

Od patnáctého dne pracovní neschopnosti by lidé dostávali - tak jako dosud - 60 procent z takzvaného vyměřovacího základu (zjednodušeně řečeno z hrubé mzdy, která je u vyšších hodnot omezena redukcí a stropem).

Od druhého měsíce nemoci (31. dne pracovní neschopnosti) by se ale dávky zvýšily na 66 procent a od třetího měsíce pak na 72 procent základu. Výdaje státu kvůli tomu stoupnou o 2,4 miliardy korun, spočítalo ministerstvo.

Procentní výše dávek se tak vrací do stavu, jaký fungoval do konce roku 2009. Následné škrty přinesl "úsporný balíček" navržený po příchodu ekonomické krize Eduardem Janotou, tehdejším ministrem financí v úřednické vládě Jana Fischera. Snížení dávek dlouhodobého nemocenského (na 60 procent základu) mělo tehdy platit dočasně pouze pro rok 2010.

Nic se zatím nezmění na tom, že v prvních třech dnech pracovní neschopnosti nedostávají lidé nic. Proti zrušení takzvané karenční doby, které prosazovala ČSSD, jsou totiž zástupci zaměstnavatelů. A vládní koalice se zavázala, že se k proplácení prvních tří dnů nemoci nevrátí, pokud nedojde ke shodě.

Zůstává také pravidlo, podle něhož čtvrtý až 14. den pracovní neschopnosti proplácí zaměstnavatel formou náhrady mzdy. Z nemocenského pojištění od státu dostávají lidé peníze až od 15. dne nemoci.

Maximální denní nemocenská letos dosahuje 933 korun denně. Člověk s průměrnou mzdou, tedy s výdělkem 27 000 korun, dostává 480 korun za den. Pokud by vládou navržené zvýšení platilo už letos, stoupla by denní dávka od druhého měsíce na maximálně 1026 korun, člověk s průměrnou mzdou by tak získal 528 korun. Od třetího měsíce by maximální dávka stoupla na 1119 korun, u průměrné mzdy by vycházela na 576 korun.

"Navrhované opatření může zlepšit sociální situaci velkého počtu českých domácností," říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). V roce 2015 bylo ukončeno celkem 1,5 milionů případů dočasné pracovní neschopnosti, z toho zhruba 800 tisíc případů trvalo alespoň 15 kalendářních dnů. Z toho déle než 30 kalendářních dnů trvalo kolek 460 tisíc případů, déle než 60 kalendářních dnů pak trvalo kolem 260 tisíc případů.

Vláda vybírala ze šesti variant zvýšení. Odboráři navrhovali vysoký růst - na 78 procent už od druhého měsíce neschopnosti, což by stát přišlo na 4,3 miliardy korun. Naopak ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem z ANO chtělo lidem přidat až od čtvrtého, či dokonce od sedmého měsíce stonání, a to na 66 procent základu. Stát by to vyšlo na 700 nebo 300 milionů korun.

Systém nemocenského pojištění je dlouhodobě v přebytku, který se ale v posledních letech snižuje. Za první tři čtvrtletí loňského roku byly příjmy systému vyšší než výdaje o 1,7 miliardy korun. O rok dříve dosahoval přebytek 2,2 miliardy a v roce 2014 za první tři čtvrtletí pak 2,8 miliardy korun.

 

Právě se děje

Další zprávy