Dobrý den, pracuji jako řídící pracovník jedné mezinárodní firmě a myslím si, že problém s prací na homeoffice je do značné míry způsoben námi, tedy samotnými zaměstnavateli. Málokterá společnost umí své zaměstnance správně motivovat, dát jim prostor zapracovat se do firemních struktur a správně je úkolovat. Lidé pak nejsou sladěni se zbytkem týmu, jsou dlouhodobě přetížení a proto se zaměstnavatel zdráhá dávat homeoffice, nicméně často si za tento stav může sám. Dokud se toto nezmění, dokud nebudou zaměstnanci harmonicky fungující součástí firmy, pak si myslím, že se bude homeoffice obtížně prosazovat. Jak tento aspekt vidíte vy?

Dobrý den,

rozšiřování možností práce z domova, či na dálku obecně, stejně jako větši pružnost v době a rozvržení práce jednoznačně souvisejí s tím, jak ta která společnost funguje, jak je řízena a jak je nastavena spolupráce v rámci týmů. Nejde podle mě ani tak o "benefity", jako spíše o firemní kulturu, organizaci práce a přístup k lidem jako takový. Takže ano, máte pravdu - do značné míry si často za malou flexibilitu ve firmě či instituci může vedení samo. I když některé ze zákonných povinností bohužel v tomto ohledu obavy manažerů zvyšují (např. zodpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, kteří pracují z domova...).

Větší svoboda v tom, kdy, kde a co přesně lidé dělají s sebou nese větší zodpovědnost - a to na obou stranách. Dokud manažeři nebudou lidem ve svých týmech věřit a spoléhat na jejich samostatnost, těžko se něco zásadně změní. Přesměrování pozornosti od konkrétních krátkodobých úkolů a neustálé kontroly jejich plnění k dlouhodobějším výsledkům práce může dost pomoci. Vyžaduje to však změnu přístupu k lidem.

Dobrý den, mám dojem, že řada firem nabízí home office neoficiálně (záleží hlavně na dohodě konkrétních lidí), takže ho ani nemá uvedený v inzerátu. Je to takto časté i podle vaši zkušenosti?

Ano, máte pravdu, část firem se možností práce na dálku v inzerátech nechlubí - ke své škodě. Lidé to vyhledávají a hlásí se na pozice s home office častěji.

Většinou je to dáno obavami... neformální nastavení home office za tichého souhlasu top managementu prochází, jakmile dojde na oficiální pravidla na celofiremní úrovni, je to kostrbatější. I kvůli výše uvedené regulaci.

Home office je nyní k dispozici (oficiálně) u cca 9 % z nově obsazovaných pozic, využívá jej však občas přes 15 % zaměstnanců. V obou případech je velký prostor pro zlepšení :)

Dobry den,
nebude diky tomuto navrhu home office nabizen jeste mene? Diky starostem s kontrolou bezpecnosti prace, proplacenim moznych nakladu a dokazovanim, ze by takove naklady jinak nemohly vzniknout atd. Uz ted je home office pouze pro hrstku vyvolenych a s takovym pristupem se prece firma rozhodne, ze radeji home office nebude nabizet vubec.

Dobrý den,

to opatření opravdu může být kontraproduktivní, viz jedna z předchozích odpovědí. Ovšem věřím, že si firmy, které cítí silnou potřebu a zájem lidí pracovat pružněji, rozumnou cestu - ve shodě se svými zaměstnanci - najdou.

Myslím, že je celkem pravděpodobné, že častěji mezi lidmi a firmami dojde ke slušné, oboustranně výhodné domluvě, aniž by přitom muselo být plněno kdejaké formální nařízení ze strany státu. V lepším případě tak navržené ustanovení v praxi nebude příliš živé. Snad nedojde k nejhoršímu - tedy k omezování svobodnějšího rozvržení práce.

Hezký den,

jste Vy osobně zastáncem práce z domova? A proč?

Kateřina

Dobrý den - jednoznačně jsem zastáncem :) Sám v takovém nastavení už dlouhá léta pracuji. V týmu, o který se starám, je to už taky hodně dlouho dobře zažité a máme s tím vesměs skvělé zkušenosti. I naší firmě jako celku, pokud vím, takový přístup svědčí. Je to dobře vidět na tom, jací lidé se k nám hlásí - a jak se těm, kteří už u nás jsou, daří překonávat i nejrůznější mimopracovní potíže, aniž by to znamenalo jejich odchod/ztrátu. Samozřejmě nejde jen o samotnou možnost pracovat občas z domova - ale o svobodnější prostředí a důvěru v lidi především.

Naše společnost home office svým zaměstnancům poskytuje na základě individuální dohody. Pokud ovšem začnou platit navrhované podmínky, přestaneme tento benefit uplatňovat (a myslím, že nebudeme sami), protože by přinesl jen vyšší výdaje a větší administrativu, o nesmyslných požadavcích na kontrolu BOZP v domově zaměstnanců nemluvě. Myslíte, že to paní ministryně je schopná pochopit ? Pokud ano, dělá to schválně ?

Dobrý den, díky za dotaz.

To, co popisujete, je docela častý případ. Home office je leckde na celofiremní úrovni nastaven jen ve velmi hrubých obrysech, s několika společnými pravidly a je na šéfech jednotlivých týmů, jak přesně si to se svými lidmi nastaví. V této podobě je to zdaleka nejběžnější.

Nová opatření a další regulace možností práce na dálku opravdu mohou být kontraproduktivní, bohužel.

Část firem to nejspíše odradí, stejně jako je pro některé už dlouho strašákem zodpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnanců, kteří pracují občas z domova. Drtivá většina firem, které home office nabízejí, domácí prostředí, v němž jejich lidé pracují, nekontroluje. Není to zkrátka v jejich silách, o nákladnosti nemluvě. Takže prostě spoléhají na to, že k žádnému úrazu při práci z domova nedojde.

Podobné to podle mne bude i s onou povinností přispívat na připojení atd. Ty firmy, které u svých lidí silnou potřebu mít možnost občas na dálku pracovat, se s nimi zkrátka slušně domluví a najdou společně rozumnou cestu.

Soudit motivy paní ministryně si netroufám. V případě tohoto konkrétního návrhu však mám pocit, že není seznámena se všemi důležitými fakty. Potřeba občas pracovat z domova/na dálku je jednoznačně výrazně silnější na straně zaměstnanců, nikoli firem. Ty se svým lidem snaží vycházet vstříc, legislativa to však příliš nepodporuje, spíše naopak.

Co si myslíte o pracovní morálce zaměstnanců, kteří využívají home office? Je nějaký průzkum na to, jestli jsou výkonnější? Nebo naopak?

Když má firma dobré vedení, jsou výsledky lidí využívajících možnosti práce na dálku obvykle přinejmenším stejné, v řadě případů i mnohem lepší. Když má vedení špatné, nezachrání ji obvykle ani rozšíření home office - spíš naopak. Důsledky špatné komunikace v týmech a napříč firmou se při využívání práce na dálku jen vyostří.

Ad průzkum - před čtyřmi lety jsme se firem, které možnosti práce na dálku nabízejí, v jednom rozsáhlém průzkumu ptali, jaká je zkušenost. Potíže většinou pramenily se změnou organizace práce, sladěním cílů/komunikace mezi lidmi i celými týmy, potažmo s technickým vybavením (zabezpečení přístupu ke klíčovým firemním systémům atd). Snížení výkonu z jiných důvodů bylo zmíněno v zanedbatelném počtu případů. Vyloženě negativní zkušenost s nižší výkonností lidí, kteří pracují občas z domova, uvedly jen 4 % firem. Pozitivní zkušenosti převažovaly. Nehledě na přínosy, popsané v jiných odpovědích (schopnost získat lepší posily atp.)

Dobrý den,

myslíte si, že home working je benefitem zaměstnance, není to náhodou i benefit zaměstnavatele, který ušetří např. na nákladech na nájem kanceláří a s tím spojeným servisem a získá spokojenějšího a loajálnějšího zaměstance? Souhlasíte, že nevůle zaměstnavatelů zřizovat možnost home workingem může mít příčinu i v nedostatečných schopnostech managementu, kdy mnoho manažerů nedokáže efektivně řídit zaměstnance, který je "doma" zatímco uhlídat, že sedí 8 v kanceláři a buzerovat ho na místě naopak žádné zvláštní manažerské dovednosti nevyžaduje.

Děkuji za Vaše odpovědi, hezký den.
Richard Kába

Dobrý den, o tom, jak zásadní roli má lepší přístup k lidem a k organizaci práce, jsem psal v jiné odpovědi. Je to o oboustranné důvěře, soustředění se na to podstatné - tedy na výsledky atd.

Co se týče práce z domova jako oboustranného benefitu: předně je možná zavádějící říkat tomu benefit, je to mnohem více o fungování firmy jako takové. A ano, když je to nastaveno dobře, má to i pro zaměstnavatele nesporné výhody. Ovšem nevidím je v úsporách za prostory atd. - k tomu většinou v takové míře nedochází, většina lidí, kteří občas pracují z domova, dost často pracuje i ve firemních prostorách - potřebují tam své vybavení atd. Přínosy jsou jinde - ve schopnosti mít lepší výsledky, spokojenější zaměstnance, možnosti oslovit a často i získat do firmy lepší posily...

U nas v urade se home office stal ciste jakymsi benefietem pro jistou sortu lidi, kteri to maji u sefa "dobre". Ti ostatni i presto, ze v rade situaci splnuji veskera kriteria, maji proste smulu, soukrome se flakat doma a tvarit se ze pracuji, jim nebylo umozneno ani v naprosto okatych pripadech.
Naopak ti vyvoleni si v teto dobe zarizovali praci remeslniku v byte a ani se s tim prilis netajili, protoze se proste radi chlubi ze jsou neco vic. No kdyz to mate o stupinek vis dobre, projde vsechno a i ten sef je ochoten nalhat, ze jste radne splnili zadane ukoly. Myslite si, ze je to tak v poradku?

Dobrý den, je to vždy o přístupu k lidem a práci jako takové. To, že někdo sedí v kanceláři, neznamená, že na něčem užitečném opravdu pracuje. To obvykle ukazují teprve výsledky. Pokud vašeho šéfa nezajímají, nebo s nimi žongluje tak, jak se mu zrovna hodí, máte docela potíž. Být komerční firma, nejspíše byste s takovým vedením nebyli příliš úspěšní.

Dobrý den, jak je to s tou bezpečností na pracovišti při home office? Co když mi začne v bytě hořet, zakopnu, spálím se při ohřívání oběda? Stát se může cokoliv.
Jedná se tedy o zodpovědnost firmy?
Jak se to bude prokazovat? Zaměstnavatel mi přece nemusí věřit, že ke zranění došlo omylem, v pracovní době...

Zdravím Vás,

v současném nastavení je zodpovědnost za ochranu zdraví zaměstnanců při výkonu práce vždy na straně zaměstnavatele - i když jeho lidé zrovna pracují ve svém domácím prostředí (nejčastěji proto, že sami z nějakého důvodu potřebují). Plynou z toho nejrůznější potíže a část firem právě kvůli tomu má poměrně velké obavy z rozšiřování home office. Změna by zde velmi prospěla.

Dobrý den, dokázal byste definovat, v čem je největší překážka - proč je v některých západních zemích (např. Holandsko) zcela běžné, že ženy s dětmi i další skupiny pracují z domu, případně na částečné a jiné flexibilní úvazky, existuje tam sdílení pracovních míst... Logika mi říká, že kdyby to bylo výhodné pro firmy, přeci se to za posledních 27 let muselo uchytit i v ČR. Nebo je snad problém v české mentalitě?

Zdravím Vás,

podle mne je největší překážka v nastavení lidí samotných - přístup vedení do značné míry odráží to, nač jsou lidé zvyklí. A my zatím na větší svobodu (spolu se zodpovědností) tolik zvyklí nejsme, i když se to konečně mění. Určitě je v tom velmi důležitá i role státu - měl by odbourávat překážky, které větší svobodě při práci dosud poněkud brání, ovšem většina opatření z poslední doby je koncipována jinak - vidím za nimi snahu ochránit zaměstnance za každou cenu, byť i proti jejich vůli. S nevyrčeným předpokladem, že každý zaměstnavatel chce své lidi sedřít z kůže. Myslím, že je to mylný přístup.

Firmy, které neřeší potřeby svých zaměstnanců a nevěnují jim dostatečnou péči, mají čím dál tím větší potíž získat do svých řad zajímavé, schopné lidi. A udržet si ty, které už mají. Pokud to zanedbávají, jsou dlouhodobě méně úspěšné. Bez lidí ochotných pracovat pro ně neuspějí. Čím dál tím více manažerů firem si to začíná připouštět a mění přístup. Bylo by fajn, kdyby to i stát podpořil - a nevymýšlel další, nejspíš zcela zbytečnou - regulaci.

Dobrý den, mám pár dotazů z pohledu zaměstnavatele.
- Při souběhu několika prací na homework bude zaměstnanec inkasovat i několik plateb za jeden internet?
- Zajistím-li mu mé vlastní připojení, mohu kontrolovat zaměstnancem přenášená data a firemní využívání tohoto připojení bez toho, aby mne nějaký úředník peskoval za to, že narušuji soukromí zaměstnance, když toto připojení zneužívá pro soukromé účely?
- Jak k této formě zaměstnání motivovat zaměstnance, když na "pracoviště" musí vpustit kdejakého úředníka, nebo nedej bože inspektora práce?
- Mám zkušenosti, že tito zaměstnanci po několika týdnech, někdy už po pár dnech, začnou ztrácet sebekázeň, tím jim klesne produktivita a finance. Proto také tvrdím, že tato forma práce není pro každého. Ten, kdo má dostatečnou sebekázeň, se brzy postaví na vlastní nohy. Jaké osobní zkušenosti s touto formou práce máte Vy?
Děkuji za odpovědi.

Dobrý den,

jak jsem psal již v jiných odpovědích, práce na dálku a obecně svobodnější přístup k práci není pro každého - ani pro každého člověka, ani pro každou firmu. Dokud je to jen proces a kontrola jeho plnění především (včetně obav z jakéhokoli zneužívání), nebude vám to příliš fungovat.

Motivace zaměstnanců je téma na mnohem delší diskusi. Stará metoda cukru a biče, nebo dokonce přístupu ve stylu "dohlížet a trestat" se v dost rychle měnících se podmínkách na trhu (ve světě) osvědčuje čím dál tím méně.

Chcete-li, pošlete mi mail, přizvu vás na některý z dalších seminářů pro zaměstnavatele, při nichž sdílíme naše data a výsledky průzkumů o měnících se potřebách lidí ve vztahu k práci. Pro firmy z toho plyne především to, nač se připravit a jak změnit své prostředí/fungování, aby obstály i v delším horizontu, nejen do splnění cílů pro příští čtvrtletí nebo do příštího jednání akcionářů.

Home office je možná krásná věc, ale co ta dost velká část ČR pracující ve výrobě, strojírenství apod. ? nemyslím jen práci "na dílně" ale thp, výzkum/vývoj - i tam je přece často nutné specifické vybavení, velmi drahý software běžící jen na úzkém množství velmi výkoných pc, je tam úzká provázanost výkonu práce s místem kde výroba probíhá apod. Takhle mají jiné obory (IT, práva, obecně kancelářská práce) velkou výhodu že u nich z povahy věci lze zavést home office, takže snaha studentů a lidí bude spíše věnovat se této oblasti než u nás dost rozšířené výrobě a strojírenství tvořící 40% HDP.... co stím ? máte nějaký nápad kterým můžou zaměstnavatelé "vykompenzovat" nemožnost poskytnutí takovéhoto benefitu v těchto oblastech a nenutit lidi věnovat se jiným oborům kde je home office možný?

Dobrý den,

ano, máte pravdu, že v některých zaměřeních a profesích jde pracovat na dálku snadněji, jinde je to - zatím - stěží představitelné. Směnný provoz ve výrobě je jasným příkladem, ovšem týká se to také všech oblastí, v nichž je pro práci zapotřebí nákladné a/nebo zcela specifické, těžko dostupné vybavení. Pokud práce na dálku zatím u některých lidí vůbec nepřipadá v úvahu, jde to vyvážit v oblasti pružné úpravy a rozvržení pracovní doby. I to je mezi lidmi velmi žádané a mnoha z nich by to pro sladění práce a soukromí výrazně pomohlo. typicky směnné výrobní provozy v tomto ohledu bohužel zatím nemají tolik prostoru. Ovšem příklad z oblasti zákaznické péče / call center ukazuje, že i zde se to může díky rozvoji technologií postupně posunout. V době pevných linek museli všichni operátoři většinou sedět v kanceláři od/do, dnes je díky mobilních technologiím možné i zákaznickou péči uspořádat tak, aby ji část lidí mohla vykonávat podle potřeby na dálku.

Dobry den,

pisete o "zodpovědnosti za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, kteří pracují z domova". Exituje k tomu nejaky soudni precedent? Tezko si dovedu predstavit postizeni zamestnavatele za podminky u zamestnance v jeho vlastnim byte, ale necham se radeji poucit.

Zdravím Vás, nevybavuji si, že by v poslední době byl u českých soudů řešen podobný případ. Ovšem při diskusi s lidmi z personálních oddělení řady firem zazněly zkušenosti s pracovními úrazy při home office - v horším případě je to od dalšího poskytování této možnosti odradilo, v lepších případech našli řešení. Ovšem většinou nezpochybňovali, že tuto zodpovědnost nyní mají (jednoznačně to vyplývá z vyhlášky o BOZP). I když kromě osvěty mezi zaměstnanci většinou nejsou schopni zajistit žádná konkrétní opatření, která by ochranu zdraví při práci doma zvýšila. Představa, že zaměstnavatel např. pravidelně kontroluje elektroinstalaci a spotřebiče u každého ze svých zaměstnanců, kteří pracují z domova, je zcestná.

Jsem mladý člověk do 30ti let, s VŠ vzděláním i profesními úspěchy. Když napíšu na inzerát, jsem většinou pozván, takže bych řekl, že moje profesní i interpersonální kompetence jsou na dobré úrovni. Posledních deset let pracuji - nejprve na různé dohody, poté jako OSVČ v grafice a marketingu, nyní na plný úvazek v jedné menší firmě. Práce na plný úvazek mi ale nevyhovuje. Nechci trávit 8,5 hodiny denně + 1 h dojížděním prací a "žít pouze o víkendu". Navíc zaměstnavatel si myslí, že je mojí povinností brát telefon a odpovídat na mejly kdykoliv, i na dovolené.

Moje otázka tedy zní: Jak by člověk v mé situaci měl postupovat, když si přeje pracovat pouze na částečný úvazek? Jsem přesvědčený, že má práce má takovou hodnotu, avšak přijde mi nemožné vůbec zavadit o dobré místo (pro kvalifikovaného člověka) na částečný úvazek. Možná jsem takové ještě za 10 let co sleduji pracovní inzeráty ani neviděl...

Díky za dotaz - máte pravdu, že příležitostí pracovat ve svobodnějším nastavení není zdaleka tolik, aby uspokojily velmi silný zájem části lidí.

Co se částečných úvazků týče, je to z mého pohledu dlouhodobě v ČR doslova tragédie. U nově obsazovaných pozic jich je letos jen cca 7 % (před roke 6,3 % - to je minimální posun). Ovšem hlásí se na ně až o polovinu více lidí, než na běžné pozice na plný úvazek. Mnohdy i ti, kteří nyní zůstávají ekonomicky neaktivní, protože si zkrátka práci na plný úvazek nemohou z časových důvodů dovolit (péče o děti či někoho jiného v rodině, studium atd.). V ČR máme fenomén tzv. "vynuceného podnikání" - část lidí, kteří dlouho nenašli vhodné podmínky ve firmách, zkrátka nemají jinou možnost než začít "na sebe".

Ad řešení vaší konkrétní situace - nezbývá než hledat, dokud nenajdete. Firem, které takové nastavení nabízejí, je na trhu bohužel zatím jen málo, ale - jsou tady. Rád vás s některými z nich propojím. Pošlete mi na sebe kontakt mailem, prosím.

Dobrý den,
jak působí práce z domova na psychiku a odbornost? Tedy v extrémním případě u člověka, co nevyleze ze svého brlohu a veškerou komunikace vede jen přes e-mail a s nikým se nesetkává?
Práce z domova je jistě lákavá, ale z dlouhodobého hlediska nevidím jen samá pozitiva.

Zdravím vás - práce trvale z domova vyhovuje jen malému počtu lidí, ukazují to i naše průzkumy. Mnohem větší zájem je o možnost pracovat z domova občas, podle aktuálních potřeb (např. pro sladění péče o dítě, se školou atd.). Zkušenosti ze zemí, ve kterých firmy zkoušely zavádět stálý home office coby preferovanou varinatu pro většinu zaměstnanců, jsou celkem jednoznačné - příliš se to neosvědčilo. Lidé se potřebují potkávat a řešit spolu věci osobně, leckdy je to nejefektivnější. Ovšem to neznamená, že v určité době (někde párkrát za měsíc, někde klidně část každého týdne) nemohou být výkonnější a spokojenější pří práci na dálku. Je to o tom, dát lidem možnost výběru a sladit to s fungováním celého týmu/firmy... nikoli o vynucování.

Dobrý den, už jste mi tu odpovídal, ohledně bezpečnosti práce.
Jaká změna (která by prospěla) by tedy měla nastat?

Myslím, že v tomto ohledu nepomůže žádná další regulace - spíše naopak. Je třeba trochu uvolnit podmínky a odstranit bariéry, které nyní existují. V případě BOZP by mohlo pomoci přenesení části zodpovědnosti na zaměstnance, kteří z domova pracují - samozřejmě s jejich souhlasem. Potřeba větší flexibility vychází především ze zájmu zaměstnanců, větší svoboda v tom, co, kdy a jak dělají by tedy měla být spojena s jejich o něco větší zodpovědností.

Neformálně se to už leckde děje. V zákonech však celkem často přibývají opatření, která spíše přidávají další bariéry, nikoli odbourávají ty již přežité.

Dobrý den, co když má zaměstnavatel obavy, že jeho zaměstnanci se budou doma tak říkajíc flákat? A existují nějaké programy, které dokáží pomoci i samotným zaměstnancům v home office - jak si doma vybudovat "prostor" pro práci (nemyslím technicky), jak mít sebekázeň a opravdu pracovat a podobně? Není zde zakopán ten pes, proč na to zaměstnavatelé nechtějí přistupovat? Protože prostě na své lidi nevidí, nemají zapsaný příchod a odchod, nemohou je kontrolovat?

Pokud manažeři svým lidem nevěří, neměli by se do toho zatím pouštět. A "flákat" se jejich lidé obvykle mohou, i když sedí zrovna v kanceláři - pokud nemají schopného šéfa a/nebo nepracují ve společnosti, pro kterou jsou důležité především výsledky činnosti, nikoli lpění na neustálé konktrole toho, jak k nim zaměstnanci docházejí.

Ovšem je fakt, že práce na dálku není vždy výhodnější pro každého - někteří lidé jsou zkrátka mnohem efektivnější, když jsou v centru dění ve firmě, řeší věci ad hoc s lidmi kolem sebe atd. Je třeba si uvědomit, že home office by nikdy neměl být vynucovaný, ale vždy vycházet především z potřeby lidí, kteří pro společnost pracují. A jde o možnost, nikoli neustálou nutnost.

Manažeři a lidé z personálních oddělení mohou zaměstnancům hodně v dobrém nastavení práce na dálku pomoci - počínaje tím, že je nebudou a priori považovat za potenciální flákače. Týmy, které využívají častěji home office, vyžadují mnohem lepší komunikaci, sladění na společných dlouhodobějších cílech, musejí dobře vědět, jak ad hoc řešit komplikace, které se týkají práce více lidí v různém prostředí a podmíkách... To je velký prostor pro lepší vedení i HR. A vše z toho, pokud se to firmě povede dobře nastavit, příspívá k jejímu lepšímu fungování na trhu.