V pandemii lidé skoro nejezdili. V cizině povinné ručení vrací, v Česku jen výjimečně

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
21. 5. 2020 10:57
Pojišťovny vykázaly v době nouzového stavu až třetinový pokles automobilových škod. Zlevňovat pojistky či vracet peníze klientům, tak jako to dělají například pojišťovny ve Spojených státech, ale podle vyjádření pro Aktuálně.cz nehodlají.
Foto: komerční obsah

Pojišťovny totiž tvrdí, že stále na škodách v rámci povinného ručení vyplácejí více, než přijmou na pojistném. "Pokles provozu na silnicích byl velmi krátkodobý a rychle se vrátil k normálu. Naopak lidé se nyní do práce budou dopravovat v zájmu bezpečnosti raději autem než hromadnou dopravou, což může vést k dalšímu nárůstu škod," řekl Aktuálně.cz ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek. 

Podle něj sice došlo k poklesu takzvaných malých plechových škod, ale v období nouzového stavu se zvýšila závažnost dopravních nehod s těžkými a dlouhodobými následky, u kterých jde o velmi nákladné škody.

"V Česku máme navíc dlouhodobě nepříznivou situaci na trhu povinného ručení, neboť výše pojistného u povinného ručení je výrazně podhodnocena a roste výrazně pomaleji než náklady na opravy," uvedl Matoušek. 

Na dotaz Aktuálně.cz, zda po vzoru některých pojišťoven v USA by přece jen nebylo dobré vrátit část z vybraných peněz na povinné ručení klientům, odpověděl: "Možnost vracení části pojistného u povinného ručení je v přímém rozporu s opatřeními evropských i národních regulátorů. Ta mají zabezpečit zvýšený objem disponibilních peněz v pojišťovnách, například prostřednictvím zákazu výplaty dividend nebo výzvy, aby pojišťovny nepřistupovaly zpětně ke krytí rizik, která nejsou obsahem pojištění." 

Navíc podle Matouška vracení pojistného ze své podstaty nedává smysl u žádného pojistného produktu. "Vychází to z principu pojištění samotného, kdy je klient zajištěn dlouhodobě pro případ nahodilé události. Nelze předpokládat vracení pojistného při nárazovém poklesu škod, protože touto logikou by potom pojišťovny po klientech mohly chtít navýšení pojistného v případě mimořádných vysokých škod, například při ničivých vichřicích," dodal Matoušek. 

Méně řízení, méně nehod, méně peněz

Americké pojišťovny Allstate a American Family Insurance nedávno oznámily, že klientům vrátí 800 milionů dolarů z pojištění automobilů, protože nehodovost se v době koronavirové krize výrazně snížila. "Vzhledem k zásadnímu poklesu dopravy je výplata peněz klientům namístě," řekl CNN generální ředitel Allstate Tom Wilson a dodal: "Je to spravedlivé, protože méně řízení znamená méně nehod."

Po podobném řešení volají i ve Velké Británii. "Vyzýváme tradiční poskytovatele pojištění aut, aby přepočítali své tarify a učinili pojištění spravedlivějším za těchto extrémně mimořádných okolností. Neboť lidé jezdí mnohem méně, musí-li se podrobit karanténě a mimořádným opatřením. Počet pojistných událostí zapříčiněných nehodami klesl a tyto úspory na pojistných plněních by měly být předány veřejnosti zpět," uvedl podle serveru Opojištění.cz James Blackham, zakladatel britské společnosti By Miles.

Podle něj je obzvláště pro mladé řidiče těžké platit na pojistném za auto 200 liber měsíčně a přitom sedět doma. Odhaduje, že pojišťovny v Británii díky zmírnění počtu škod získají až miliardu liber navíc.

Podle Jana Matouška ale české pojišťovny během krizového období nouzového stavu vycházely vstříc klientům jinými způsoby, například individuálním přizpůsobením pojistné ochrany podle potřeb klienta. "Někteří klienti dočasně vyřadili vozidla z provozu, a tím mohli placení povinného ručení a dalších poplatků spojených s provozem vozidla značně redukovat či zcela eliminovat," dodává šéf asociace pojišťoven. 

Výhodu mají klienti pojišťoven, které nabízejí pojistky podle najetých kilometrů, takže zaplatí za povinné ručení v budoucnu zřejmě méně.

"U Allianz pojišťovny platí klienti své autopojištění podle toho, kolik ujedou kilometrů. Kdo jezdí málo, platí málo. A kdo jezdí hodně a v rizikovém prostředí tráví denně dlouhé hodiny, ten za krytí většího rizika zaplatí o něco víc. To je férový přístup. Navíc s tím není spojené žádné sledovací zařízení ve voze, stačí pouze jednou ročně fotka tachometru," říká ředitelka autopojištění Allianz pojišťovny Veronika Hašplová.

Podle ní toto pojištění dvojnásob oceňují motoristé právě od doby, kdy kvůli karanténě nebo práci z domova jezdí s autem jenom minimálně, někteří dokonce vůbec. Zcela neplánovaná pauza se jim vrátí v uspořeném pojištění.

Motorista při sjednání pojistky nahlásí počáteční stav tachometru a odhadne počet kilometrů, který najezdí za celý rok. Podle toho se pak dostane do příslušného cenového pásma. Po roce pošle pojišťovně aktuální fotku tachometru, což je informace o skutečně najetých kilometrech, a dojde k vyúčtování.

"Pokud se klient trefí, v dalším roce se výše slevy nemění. Najede-li méně, než byl jeho odhad, v ceně na další rok se zohlední přeplatek i vyšší sleva za méně ujetých kilometrů. Když naopak najezdí více, uhradí doplatek," říká Hašplová.

Podobný systém má i Pillow pojišťovna. Vrací peníze za neprojeté kilometry nejen jednorázově z důvodu pandemie koronaviru, ale třeba i v době, kdy řidič například začal jezdit do práce veřejnou dopravou a již tolik nepoužívá své vozidlo.

"Pokud klient ujede méně kilometrů, než na počátku pojištění odhadl, na konci pojistného roku vrátíme peníze za neprojeté kilometry. Klient totiž hned od začátku má ve své smlouvě uvedenu cenu za neprojetý kilometr. Stačí pak po roce vynásobit tuto cenu a počet neprojetých kilometrů a tuto částku mu vrátíme," řekl Martin Podávka z vedení pojišťovny.

V Česku je v současné době pojištěno celkem 8,4 milionu vozidel. Ceny za povinné ručení poslední dva roky mírně rostou, a to hlavně kvůli zvyšování finanční náročnosti škod. Průměrná škoda na majetku vzrostla loni meziročně o 6,9 procenta na 45 tisíc korun a úhrada za újmy na zdraví v důsledku nehod téměř o osm procent na 420 tisíc korun. Průměrná cena pojistky činila v roce 2019 2969 korun. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 minutami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy