reklama
 
 

Poradna: Kde vám stát vezme peníze a co o tom nevíte

10. 1. 2011 8:00
Vaše nejčastější otázky na daňové změny, stavební spoření, porodné či nemocenskou.

PORADNA - Lze si za rok 2010 ještě odečíst z daní zaplacené úroky u hypotéky? Jak se změní mateřská? Zdaní vláda také vklady v bankách?  To jsou jen některé z mnoha otázek, které do redakce přišly ohledně novoročních změn v oblasti osobních financí.

Odpovědi na řadu častých otázek našli čtenáři v podrobném přehledu změn, jehož součástí jsou i odkazy na články týkající se jednotlivých novinek.

V následujícím textu se zaměříme jen na dva typy otázek. Prvním jsou ty, které doplňují nebo upřesňují předchozí, byť podrobné přehledy. Druhým typem pak jsou otázky, které do redakce přicházejí velice často, ačkoliv odpovědi na ně lze nalézt v už zveřejněných článcích.

Daňové změny

Od kdy se bude platit takzvaná povodňová daň? Jak ji zaplatí ti, kteří si sami nepodávají přiznání za rok 2010?

Takzvaná povodňová daň se začíná platit až od ledna 2011, nikoliv tedy za rok 2010. Stane se tak formou snížení daňové slevy na poplatníka (z dosavadních 24 840 na 23 640 korun ročně). Zaměstnanci to poprvé poznají ve výplatě za leden 2011, tedy v únoru - dostanou o 100 korun méně.

Od kdy končí daňové výhody na hypotéky? Můžu si ještě odečíst z daní úroky, zaplacené na úvěru ze stavebního spoření v roce 2010? Od kdy končí daňové zvýhodnění stravenek a jak se to projeví?

Většina dosavadních výjimek zatím zůstává, má je omezit až (zatím chystaný) zcela nový zákon o daních z příjmů, účinný zřejmě od roku 2012.

Za zdaňovací období roku 2010 (tj. v daňovém přiznání podávaném v prvních měsících roku 2011) si tedy lze odečíst od základu daně úroky z hypoték či úvěru ze stavebního spoření podle dosavadních pravidel. Nekončí ani zvýhodnění stravenek či podobných benefitů.

Už od roku 2011 nicméně končí některé méně využívané výjimky, týkající se například životního pojištění, zdaňování připsaných úroků (u stavebního spoření či kampeliček) nebo fotovoltaických elektráren - podrobněji v tomto přehledu.

Slyšela jsem o nové pokutě za opožděné placení daní. Do kdy tedy musím daň zaplatit? Týká se to i lidí, nebo jen firem?

Kdo podá daňové přiznání pozdě, dostane od letošního roku pokutu minimálně 500 korun. A to i v případě, že mu vychází nulová daň, pokud měl povinnost podat přiznání a neučinil tak. Dosud záleželo na úředníkovi, zda mu podobnou sankci udělí.

Tato nová automatická sankce se týká lidí i firem, tedy také nepodnikatelů. Podrobnosti v tomto článku

Na druhou stranu skončí loňské pravidlo, podle něhož bylo nutné v praxi zaplatit daň při převodu z účtu o dva až tři dny dříve, než skončil termín pro podání samotného přiznání. Na samotném termínu se nic nemění (tj. u daně z příjmů fyzických osob je nutné podat přiznání a zaplatit daň nejpozději 31. března, při využití daňového poradce 30. června).

Čtěte podrobněji:
Daňové změny roku 2011: Povodňová daň i nová pokuta
Daňová složenka končí. Plaťte jinak, nebo s poplatkem
Nový daňový řád: Tvrdší pokuta, ale jinak dobré zprávy

Stavební spoření

Jakou formou a do kdy musím zaplatit speciální daň ze státní podpory ke stavebnímu spoření? Bude na to speciální kolonka v daňovém přiznání? A co když daňové přiznání jinak nepodávám?

Státní příspěvek za rok 2010, připisovaný v roce 2011, klesne na polovinu oproti předchozímu stavu. Stane se tak formou jednorázové srážkové daně ve výši 50 procent (původní státní podpory), kterou budou muset odvádět stavební spořitelny. Klienti tedy v tomto smyslu nemají žádnou povinnost, „jen" dostanou o polovinu peněz méně.

Chystá se vláda zdanit také vklady v bankách stejně, jako to učinila u stavebního spoření?

Vláda nezdanila vklady ani úspory v systému stavebního spoření, ale jen zisk z těchto vkladů, tedy připsané úroky. Končí dosavadní osvobození připsaných úroků od 15% daně z příjmu, která stavební spoření zvýhodňovala oproti vkladům v bankách. Zdaněny budou jen úroky připsané po 1. lednu 2011.

Omezení podpory stavebního spoření a zdanění úroků znamená, že končí také možnost odečíst si z daní zaplacené úroky při čerpání úvěru ze stavebního spoření?

Ne, na této výhodě se zatím nic nemění. Zaplacené úroky lze i nadále odečítat od základu daně podle dosavadních podmínek.
Schválené „zdanění úroků" se týká jen připsaných úroků při spoření, tedy zhodnocení vkladů. Končí dosavadní osvobození od 15% daně z příjmu.

Čtěte podrobněji:
Stavební spoření: Podpora klesne, pak se zase zvýší
Škrty jdou k Ústavnímu soudu. Co řekne k retroaktivitě?

Porodné a rodičovský příspěvek

Porodné od ledna dostanou jen rodiny s příjmy do 2,4 násobku životního minima. Kolik peněz to v praxi je?

Na 13 tisíc korun se při prvním narozeném dítěti mohou těšit páry žijící ve společné domácnosti, pokud jejich čistý měsíční příjem nepřesáhne 16 992 korun. Pro rodiče-samoživitele platí hranice 10 752 korun. Podrobněji v tomto článku.

Dostanou rodiče dvojčat vyšší porodné, nebo pro ně platí stejná pravidla jako pro ostatní?

Těmto rodičům se jednak zvyšuje hranice příjmů, do níž mají na porodné nárok. Pokud se tedy narodí dvojčata, zvyšuje se limit čistých příjmů na 20 832 korun měsíčně, u samoživitelů na 14 592 korun. U trojčat je to už 24 672 korun (u samoživitelů 18 432 korun).

Vyšší je i samotné porodné. Zatímco běžně činí 13 tisíc, pro dvojčata se zvyšuje na (celkem) 19 500 korun. Na rozdíl od hranice příjmů (životního minima) už ale s každým dalším dítětem neroste - i rodiče čtyřčat tedy na porodném dostanou 19 500 korun, ne více.

První dítě se mi narodilo v roce 2009, druhé se má narodit v únoru 2011. Zákon platí od 1. ledna 2011 - počítá se "první dítě" tedy až po tomto datu?

Nikoliv, počítají se i děti narozené před účinností zákona. Porodné tedy dostane jen matka, které se po 1. lednu 2011 narodí skutečně první dítě.

Mám novou manželku. S předchozí máme jedno dítě, s nynější se nám má narodit v lednu 2011. Bude to považováno za první dítě a máme tedy nárok na porodné?

První dítě se počítá vždy podle matky, nikoliv podle otce nebo podle rodiny. Rozhodující tedy je, zda u vaší nynější manželky půjde o první porod.

I v případě, že jde o první dítě, musíte splnit také druhou podmínku - příjem rodiny menší než 2,4 násobek životního minima, tedy až na výjimky do 16 992 korun měsíčně.

Čtěte podrobněji:
Klesne rodičovská, končí porodné. Mohlo být ještě hůř
Škrty v rodičovské a porodném: 13 nejčastějších otázek
O vyšší rodičovskou můžete přijít dříve, než čekáte

Čerpám tříletou variantu rodičovského příspěvku. Bude se mi od ledna snižovat? Musím něco hlásit na úřadě?

Rodičovský příspěvek klesne jen ve čtyřleté variantě. Dvou- a tříletá varianta se nemění.

Na úřadě nic hlásit nemusíte, pokud jste si už tříletou variantu výslovně zvolila.

Lhůta pro volbu tříleté varianty rodičovského příspěvku se zkrátí z dosavadního 21. měsíce věku dítěte na 9. měsíc. Zkrácení se týká i lidí, kteří už příspěvek čerpají a volbu dosud neprovedli.

Lze se nějak vyhnout snížení čtyřleté varianty a zvolit nejvyšší, tedy tříletou?

Pokud máte nárok na tříletou variantu, zvolte si ji. Pozor, lhůta pro volbu tříleté varianty rodičovského příspěvku se zkrátí z dosavadního 21. měsíce věku dítěte na 9. měsíc (volbu je nutné provést do konce kalendářního měsíce, v němž dítě dosáhlo devíti měsíců věku).

Jestliže nárok nemáte (jste nezaměstnaná nebo jste termín volby zmeškala nebo jste si výslovně zvolila čtyřletou), bohužel vám zůstane čtyřletá a klesne vám podle schválených škrtů - podrobněji zde.

Jak klesla peněžitá podpora v mateřství?

V zásadě nijak, zůstává na loňské úrovni. Skončí však dosavadní možnost, díky níž si OSVČ mohly účelově „doplatit" nemocenské pojištění a tím získat nejvyšší možnou výši peněžité podpory v mateřství.

Nižší nemocenská

Vloni jsem byl na operaci a pak dva měsíce v pracovní neschopnosti, letos mne bohužel čeká totéž. O kolik méně dostanu po škrtech? Můj základní plat je 18 tisíc.

Oproti roku 2010 se při delší nemoci nic nezmění. Vláda totiž "jen" prodloužila škrty, které zavedl už takzvaný Janotův úsporný balíček a které měly původně platit jen pro rok 2010.

Nicméně v porovnání s rokem 2009 dostanou zaměstnanci méně peněz při nemoci delší než jeden měsíc. Až do konce roku 2009 platilo, že nemocenská se zvyšuje úměrně délce pracovní neschopnosti. Za první měsíc dostával zaměstnanec jen 60 procent vyměřovacího základu (redukované průměrné mzdy z předchozích měsíců), za druhý měsíc už 66 procent a od třetího měsíce pak 72 procent.

Úsporný balíček předchozího ministra financí Eduarda Janoty tuto odstupňování zrušil a sjednotil sazbu na 60 procentech - původně jen pro rok 2010.

Čtěte podrobněji:
Uzdravte se rychle. Při delší nemoci dostanete méně
Co všechno se mění od Nového roku: Podrobný přehled

Jak se na výši nemocenské projeví, že třetí týden bude platit zaměstnavatel formou náhrady mzdy a nikoliv stát jako dosud? Při náhradě mzdy se totiž neproplácí víkendy...

Při běžné pracovní době se nic zásadního nezmění. Kvůli odlišnému výpočtu je denní částka náhrady mzdy vyšší než denní dávka nemocenské. Ve výsledku tak lidé dostanou zhruba stejně, i když jim zaměstnavatel nezaplatí víkendy.

Méně než dosud ale dostanou lidé pracující na směny, pokud měli na třetí týden nemoci plánováno málo pracovních hodin. Podrobněji v tomto článku.

Další změny

Odpovědi na další čtenářské otázky - týkají se podpory v nezaměstnanosti, zákoníku práce, deregulace nájemného či výměny řidičáků - najdete ve druhé části článku.

autor: Petr Kučera | 10. 1. 2011 8:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama