Pohledem analytika - Řekové se podle řady náznaků domluvili nebo domluví se soukromými věřiteli na odpisu dluhů. Evropská centrální banka navíc vymění své pohledávky za nové, což bude vodítkem pro další instituce.
Celý trh řeší řecký default, respektive neřízený bankrot. Art Cashin, zkušený obchodník na burze z UBS, ovšem upozorňuje na to, že se stále více hráčů právem obává něčeho jiného, co s nesplácením řeckých závazků úzce souvisí.
Podle Cashina a jeho kolegů na trhu je totiž řecký bankrot v jakékoli podobě jen špičkou ledovce. Větší starosti jim dělá trh s CDS (corporate default swap), tedy s pojistkami pro případ nesplácení závazků.
Nikdo přesně neví, jak velký trh s CDS je, kdo je protistranou v obchodu s těmito pojistkami, a hlavně zda a jak budou fungovat právě v případě Řecka, který se kvůli různým politickým a dalším vlivům zcela vymkl tržním pravidlům.
"Většina diskusí v médiích i mezi politiky je věnována tomu, jak odvrátit bankrot Řecka," vysvětluje Cashin. Řecko ovšem své závazky bez dalších půjček není schopno splácet už hodně dlouho.
Takzvaný řízený bankrot má ochránit Evropu před dominovým efektem, tedy zasažením dalších zemí (Portugalsko je horký kandidát), a také udržet nad vodu evropské banky, které musejí houfně škrtat problémová aktiva v čele s řeckými dluhopisy.
"Tradeři se ovšem nejvíce bojí o vývoj na trhu s CDS," varuje Cashin. "Tyto pojistky jsou vypisovány jednotlivě a ve zkratce znamenají: pokud emitent - v tomto případě Řecko - zbankrotuje, vyplatíme vám jím dluženou částku. Za kolik? Právě za cenu CDS."
| Čtěte také: Řecko v březnu zkrachuje, těšme se na Lehman Brothers II Řecko jako ekonomický Vietnam Evropy Kdo je na řadě? Zřejmě Španělsko |
Hrozba jménem CDS
Trh s CDS rostl v posledních deseti letech geometrickou řadou. Nikdo ovšem neví, kolik jich celkem je vypsaných a kdo všechno se na trhu s nimi pohybuje.
Domluvit si podobnou pojistku může kdokoli s kýmkoli, kontrakt pouze přenáší riziko z emitenta samotného podkladového aktiva (dluhopisu) na toho, kdo si za kontrakt nechává zaplatit. Z toho vyplývá, že je jakákoli regulace tohoto trhu velice složitá.
Nikdo neví přesně, kolik CDS je navázaných na řecké dluhopisy, ale všichni předpokládají, že hodně," pokračuje Cashin. Vysoké riziko bankrotu totiž lákalo spekulanty, kteří byli ochotni brát na sebe riziko krachu Řecka (a dalších) za čím dál vyšší odměny.
Dobrovolné odpisy dluhopisů
Když se před několika měsíci poprvé začalo veřejně mluvit o "dobrovolném" seškrtání dluhů Řecka (a další země mohou následovat), vyvolalo to na trhu s CDS zděšení.
Vše se schovalo za zástěrku slova "dobrovolný" - pokud majitel dluhopisu dobrovolně odepíše polovinu jeho hodnoty, nic se přece z pohledu CDS neděje, nic se vyplácet nemusí, protože nešlo o nesplacení závazku, ale o jeho "dobrovolné odpuštění".
Řada lidí (nejspíše majitelů CDS) tehdy volala po zásahu ISDA (Mezinárodní asociace pro swapy a deriváty). Pokud přijímáte podmínky "s pistolí u hlavy", je to ještě dobrovolné rozhodnutí?
A tak se nyní tradeři právem obávají toho, co se stane ve chvíli, kdy se opravdu odpis řeckých dluhů nebude rovnat "nesplácení", které je podmínkou pro zrealizování pojistky zvané CDS. K čemu je taková pojistka, když není vyplacena?
Může to vést k pocitu, že veškeré zajištění na trhu nefunguje a neplatí. To může vést k převratu na trhu s dluhopisy.
Největší a nejmocnější země pak nebudou mít problém s financováním na "trhu", ovšem všichni ostatní odejdou s prázdnou, protože jejich půjčky nikdo nepojistí.
"Mocní budou mít vše, ostatní nic. Vítejte zpátky ve středověku!" uzavírá Cashin.
| Čtěte také: Řecko v březnu zkrachuje, těšme se na Lehman Brothers II Řecko jako ekonomický Vietnam Evropy Kdo je na řadě? Zřejmě Španělsko |
