Nový zákoník práce budí odpor na všech stranách. Na chystané změny, poprvé po čtyřiceti letech, už firmy i odbory reagovaly více než osmi sty připomínkami na ministerstvo práce a sociálních věcí. Změny se dotknou každého z nás, proto přinášíme přehled největších novinek.

Nový zákoník práce měl způsobit velký třesk na pracovním trhu. Firmy měly dostat možnost snadněji - výměnou za úplatu - propustit zaměstnance, když nemají práci. Zaměstnanci zase měli mít možnost lépe si se zaměstnavatelem dohodnout rozvržení práce nebo si vymoci snadněji delší dovolenou.

Představená podoba se však nelíbí firmám ani odborům. Odbory se bojí, že budou zaměstnanci málo chráněni, a firmy se zase bojí, že budou zaměstnanci naopak chráněni až moc. Jaké jsou tedy největší změny?

Konta pracovní doby

Jednou z největších změn z pohledu firem, ale i z hlediska dopadu na zaměstnance, jsou nově zaváděná konta pracovní doby. Ta znamenají, že firmy budou moci využívat pracovníky podle toho, jak budou mít zakázky. Když méně, budou pracovat méně, a naopak. Podnikatelé však považují za problém, že to bude možné jen tam, kde mají odbory kolektivní smlouvu.

Vyšší odstupné

Ve výpovědích a jejich důvodech se mění jedna věc. V případě, že firma zkrachuje, zruší část výroby nebo prostě už nebude zaměstnance potřebovat, bude mu vyplácet větší odstupné.

Zatímco dnes je odstupné dvouměsíční a výpovědní doba trvá měsíce tři, nově to má být přesně naopak, tedy odstupné tříměsíční a výpovědní lhůta jen dva měsíce. Zaměstnanec tedy bude volný o měsíc dříve a finančně na tom bude lépe.

Souhlas s přesčasy

Další změnou, která se firmám nelíbí, je to, že zaměstnanci budou muset souhlasit s prací přesčas. Dnes je to tak, že zaměstnavatel může práci přesčas do výše osmi hodin v týdnu nařídit.

Škody způsobené zaměstnanci

Zaměstnavatel bude více platit za škody způsobené zaměstnanci v práci. Například při ztrátě věci v práci dnes platí společnost 5000 korun jako náhradu škody, nově to bude 10 tisíc korun.

Povinnost hledat práci zdravotně postiženým

Velký problém vidí odbory i v tom, že pokud firma propustí zaměstnance se zdravotním postižením, nemusí mu už shánět nové zaměstnání. Stačí jen, když to nahlásí na úřad práce. Zvýšit by se měly i příplatky za práci v rizikových prostředích jako jsou doly, stavby apod., a to minimálně o polovinu.

Výčet změn je veliký, ale jak je vidět i z výše uvedených novinek, v některých oblastech dochází ke změnám vcelku výrazným. Problém je ovšem v tom, že budoucnost zákoníku a jeho platnost už od příštího roku jsou nejisté: existuje velké množství připomínek i názory, že lepší je zákoník celý přepracovat, než jen upravovat. Jisté je však to, že podnikatelé si již připravují půdu v Senátu, aby mohli zákon po schválení sněmovnou vrátit zpět.