Nové penzijní připojištění? Nezájem, říkají čísla

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
13. 6. 2013 7:26
Praha - Zabezpečení na důchod rozhodně není pro obyvatele Česka tématem první poloviny roku 2013. Kromě notoricky známého nezájmu o nově vybudovaný druhý pilíř to potvrzují i čísla o třetím pilíři.
Vláda šachuje s důchody. Snímek je ilustrační.
Vláda šachuje s důchody. Snímek je ilustrační. | Foto: Reuters

Pozměněné penzijní připojištění, které již například nenabízí garanci nezáporného zhodnocení, si v prvním čtvrtletí roku 2013 sjednalo jen 8727 lidí.

Lidé navíc zatím ani nepřestupují ze starého penzijního připojištění do nového doplňkového penzijního spoření. Z celkových více než pěti milionů účastníků starého systému se pro změnu v prvním čtvrtletí rozhodlo pouhých 45 lidí.

Trh se loni vyčerpal

Počet nově uzavřených smluv je tak o dva řády níže oproti minulým letům, kdy počet nových smluv o penzijním připojištění neklesal v prvním čtvrtletí pod 120 tisíc. Příčina masivního poklesu je přitom zřejmá. Lidé minulý rok využili poslední možnosti sjednat si penzijní připojištění podle starých podmínek, takže "trh se zabezpečením na stáří" se tak naprosto vyčerpal.

Jen během října a listopadu 2012, kdy penzijní společnosti naposledy prodávaly staré penzijní připojištění, přibylo podle ministerské statistiky téměř 617 tisíc nových smluv. To je více, než kolik kdy bylo podepsáno nových smluv za celý rok - s výjimkou roku 1995, kdy počet účastníků vzrostl zhruba o milion.

Za celý minulý rok pak počet nových smluv o penzijním připojištění překonal hranici 1,1 milionu. Celkový počet lidí, kteří před účinkem hlavní části vládní důchodové reformy od roku 2013 měli staré penzijní připojištění, pak vystoupal na 5,134 milionu. Každý druhý občan Česka tak má penzijní připojištění.

Většina lidí v Česku tak zřejmě již má pocit, že má zabezpečení na důchod zajištěné. I to může být jeden z důvodů, proč se nedaří ani nově vybudovanému druhému pilíři, který si za pět měsíců sjednalo 47 tisíc lidí. Penzijní společnosti přitom plánovaly mít v tomto systému za prvního půl roku alespoň půl milionu smluv.

Penzijní spoření v druhém pilíři nabízí šest velkých finančních skupin, které zároveň působí i ve třetím pilíři. To, že se ve své obchodní strategii na začátku roku 2013 zaměřily právě na prodej druhého pilíře, je pak dalším podstatným důvodem, proč zájem o nový třetí pilíř je tak malý.

"Trh se nasytil. Kdo třetí pilíř chtěl, vstoupil do něj, a teď nastává více méně období klidu, kdy je i pro lidi zajímavější řešit, jestli se jim vyplatí důchodové spoření, tedy druhý pilíř. Čekáme, že druhé čtvrtletí bude v případě třetího pilíře velmi podobné jako to první," shrnuje Ondřej Kubala, mluvčí Asociace penzijních fondů.

Počty nových smluv ve třetím pilíři

Čtrvtletí Počet nových smluv
1q 2013 8 727
4q 2012 616 663
3q 2012 127 994
2q 2012 220 617
1q 2012 162 746
1q 2011 120 642
1q 2010 122 225
1q 2009 134 040
1q 2008 157 516

Zdroj: Ministerstvo financí

Nová pravidla ve třetím pilíři

Hlavní novinkou změny pravidel ve třetím pilíři od roku 2013 jsou nová pravidla investování. U původního penzijního připojištění musí fondy i nadále každý rok garantovat, že úspory nominálně neznehodnotí - někdy se tomu říká garance nezáporného zhodnocení.

Zní to sice dobře, a pokud vám do důchodu chybí pár let, můžete ji ocenit. Jinak je to ale právě tato garance, kdo je hlavním viníkem malých výnosů penzijních fondů, které - z dlouhodobého pohledu - jen těsně porážejí alespoň inflaci.

Garance z nově nastaveného třetího pilíře - tedy z doplňkového penzijního spoření - zmizela (stejně jako není v druhém pilíři). Vedle povinného konzervativního fondu, nabízí penzijní společnosti nově i fondy, které s vyšším rizikem nesou i vyšší výnosy.

Nové doplňkové penzijní spoření nenabízí také výsluhovou penzi, tedy možnost vybrat si po patnácti letech spoření polovinu naspořených peněz.

Změnil se i státní příspěvek

S rokem 2013 se dále změnila i pravidla pro připisování státního příspěvku. Tyto změny se ovšem dotkly i takzvaných transformovaných fondů, tedy starých smluv o penzijním připojištění. Zatímco ještě v minulém roce bylo možné získat minimální příspěvek ve výši 50 korun už za 100 korun měsíčně, od roku 2013 se hranice pro získání minima zvýšila na 300 korun.

Zároveň s tím ale vzrostla také výše maximálního státního příspěvku. Při měsíční úložce v rozmezí od 300 do 999 korun státní podpora nově činí 90 korun plus 20 procent z částky přesahující 300 korun. Za tisíc a více korun pak od státu získáte 230 korun. Dříve bylo maximum sice možné získat už při úložce ve výši 500 korun, ale jeho výše činila 150 korun (více zde).

Nezměnila se možnost odečíst až 12 tisíc korun zaplacených do třetího pilíře od daňového základu. Došlo ale k posunutí hranice. Zatímco ještě v přiznání za rok 2012 šlo odečíst příspěvky nad šest tisíc korun ročně, od roku 2013 to budou příspěvky nad 12 tisíc korun ročně. Změna souvisí s posunem pravidel pro vyplácení státního příspěvku.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Po střelbě v Liberci zemřela žena, muže lékaři převezli do nemocnice

Po střelbě v Liberci podlehla žena na místě zraněním, muže lékaři resuscitovali a přepravili do nemocnice. Uvedl to mluvčí zdravotnické záchranné služby Michael Georgiev. Případ si převzali krajští kriminalisté.

"Mohu potvrdit, že na místě byly dvě osoby. Žena byla několik desítek minut resuscitována, ale resuscitace byla bohužel neúspěšná, utrpěla zranění neslučitelná se životem," uvedl Georgiev. "Druhým pacientem byl muž, který byl také několik desítek minut resuscitován, tato resuscitace byla úspěšná a pacient byl transportován do liberecké nemocnice na traumacentrum," řekl mluvčí záchranky.

Událost se stala v Rudolfovské ulici v neděli odpoledne. Policie informovala o zásahu s tím, že nebezpečí osobám v okolí nehrozí. Kriminalisté příčiny a okolnosti střelby na místě vyšetřují.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Neštěstí v synagoze u Jeruzaléma si vyžádalo desítky zraněných

 Šest desítek zraněných si vyžádalo zhroucení ochozu v synagoze u Jeruzaléma, uvedla dnes agentura AFP. Deset zraněných je podle lékařů ve vážném či kritickém stavu, další padesátka zraněných je mimo ohrožení života, uvedl list The Times of Israel na svém webu.

Uvnitř synagogy charedimů, nejkonzervativnějších vyznavačů ortodoxního judaismu, bylo podle policie více než 600 lidí. Na místo přijíždějí sanitky, záběry na internetu zachytily chaos panující v davu před budovou, poznamenal deník.

Minulý měsíc v tlačenici na poutní hoře Meron zahynulo 45 lidí. Na místě se každoročně scházejí tisíce především ultraortodoxních židů k oslavám svátku Lag ba-omer. V osudovou noc jich tam bylo zřejmě až 100 tisíc a u kluzkého, zúženého východu nastala tlačenice.

Zdroj: ČTK
Další zprávy