Nová vláda ve vaší peněžence. Jak změní daně či důchody

Petr Kučera Petr Kučera
29. 1. 2014 6:00
Prezident dnes jmenuje koaliční vládu ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Projděte si její program.
Foto: Vojtěch Marek

Praha - Po třech měsících od předčasných voleb se Česko dočká nové vlády. Prezident republiky Miloš Zeman ve středu jmenuje kabinet složený ze zástupců ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Co čekat od nové vlády v běžném životě? Vybrali jsme nejdůležitější nebo nejzajímavější body z pohledu osobních či firemních financí a pokusili se je zařadit do souvislostí.

Vycházíme především z prosincové koaliční smlouvy a z novějších vyjádření budoucích ministrů nebo dalších zástupců stran. Drobné změny, doplnění či zpřesnění koaliční smlouvy ještě může přinést další materiál, kterým bude programové prohlášení vlády. S ním pak kabinet požádá poslance o důvěru.

Daňové změny od roku 2015

Rodící se koalice už vloni na podzim slíbila, že nejméně rok nebude měnit daně - nejdříve zkusí šetřit na výdajích. Jenže: Dřív by to nová vláda stejně nestihla.

Především u daní z příjmů je totiž potřeba, aby nová pravidla platila vždy od ledna, takzvaná retroaktivita je nepřípustná (pokud by snad nešlo o snížení daní). Jestliže koalice prosadí během roku 2014 zvýšení daní, bude se týkat až příjmů za rok 2015 (projeví se tedy ve výplatě za leden 2015 nebo v přiznání podávaném na začátku roku 2016). Rychleji to teoreticky mohlo jít jen u DPH, ale koalice ujišťuje, že i tyto změny budou účinné až od roku 2015.

ČSSD, ANO a KDU-ČSL tedy každopádně prosadí vlastní daně namísto už dříve schválené „daňové reformy" z dílny Miroslava Kalouska, která měla platit také od roku 2015.

Pro úplnost: Už od ledna 2014 začaly platit některé relativně drobnější změny, s nimiž rodící se vláda ještě nemá příliš společného. Týkají se hlavně daně z převodu nemovitostí, vyššího limitu pro příležitostné příjmy, osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nebo změn v dědické a darovací dani.

Vyšší zdanění bohatých

Koalice sice zruší takzvaný solidární příspěvek, který pro lidi s vyššími příjmy dočasně zavedla Nečasova vláda, nahradí jej však klasickou progresivní daní (respektive zavedením druhé sazby). Podle zatím neoficiálních informací by hranice příjmů zůstala stejná, takže vyšší sazba by se týkala lidí s příjmy nad čtyřnásobek průměrné mzdy, tedy zhruba nad 100 tisíc korun měsíčně.

Současně skončí výpočet daně z takzvané superhrubé mzdy.

Koalice se zatím neshodla, jak vysoká tato druhá sazba daně z příjmů fyzických osob bude. Obecně však uvádí, že sazba má být stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální - tedy nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob oproti současnému stavu, pokud do něj počítáme právě i nynější „solidární zvýšení daně".

Podpora rodin

Lidovci do koaliční smlouvy prosadili, že se od roku 2015 postupně zvýší daňová sleva na druhé a další dítě. Na podrobnostech se zatím koalice neshodla.

Sleva na každé dítě nyní činí 13 404 korun ročně. Podle neoficiálních informací lidovci chtějí, aby se sleva na druhé a další dítě zvýšila do konce volebního období na úroveň základní slevy na poplatníka, tedy 24 840 korun ročně.

Koalice chce také obnovit porodné i na druhé dítě. Zatím se však neshodla, zda na první i druhé dítě zachová omezující podmínky prosazené Jaromírem Drábkem - tedy že nárok mají jen rodiny, jejichž čistý příjem je menší než 2,4násobek životního minima.

Daň z přidané hodnoty

Koalice chce od roku 2015 zavést třetí sazbu daně z přidané hodnoty. Bude nižší než dosavadní „snížená" a má se platit z léků, knih, dětských plen a nenahraditelné dětské výživy.

Praktické rady

Na vaše otázky
z osobních financí odpoví Poradna Aktuálně.cz

Smlouva neuvádí výši sazby, hovoří se však o pěti procentech. Další dosud existující sazby - tedy 15 procent a 21 procent - zřejmě zůstanou beze změny.

Tři sazby DPH nejsou v Evropě výjimkou, naopak jsou poměrně rozšířené a některé státy jich mají ještě víc (včetně nulové).

 

Prokázání původu majetku

ČSSD sice do koaliční smlouvy neprosadila přímo zavedení takzvaných majetkových přiznání, která by museli lidé (nad určitý limit) podávat automaticky.

Koalice však plánuje povinné prokázání původu majetku. V odůvodněných a zákonem přesně stanovených případech umožní zákon finančnímu úřadu požadovat, aby fyzická osoba prokázala, že její majetek odpovídá příjmům vykázaným v minulosti ke zdanění ("přenesení důkazního břemene"). Mělo by jít zejména o lidi obviněné z korupce, porušení daňových zákonů a podobně.

Pokud lidé nebudou schopni prokázat, že si na nemovitosti nebo jiné věci vydělali, nebo je získali za jiný legální příjem (například dědictví), museli by státu zaplatit až stoprocentní daň. Konkrétně půjde o majetek, jemuž nebudou odpovídat zdaněné příjmy.

ČSSD v poslední verzi svého návrhu před volbami plánovala, že všichni, kdo si v jednom roce pořídí movité věci za více než dva miliony korun, budou muset podat majetkové přiznání. Týká se to například automobilů, cenných papírů, podílů v obchodních společnostech, jachet či diamantů. U nemovitostí by hranice činila deset milionů korun.

Důchodová reforma

Koalice se dohodla na faktickém zrušení takzvaného druhého pilíře, tedy hlavní části penzijní reformy prosazené Nečasovou vládou.

ČSSD, ANO a KDU-ČSL chtějí „zastavit vyvádění prostředků z průběžného důchodového pilíře" a sloučit druhý pilíř se třetím, tedy s takzvaným penzijním připojištěním.

Hnutí ANO přitom ještě před volbami bylo spíše pro posílení druhého pilíře - automaticky by do něj měli vstoupit „noví účastníci pracovního trhu", měli by však možnost se odhlásit.

Obecně pak koalice plánuje zásadnější změny důchodového systému od roku 2017 na základě výstupu expertní komise. Cílem má být „výplata důstojných penzí, posílení principu zásluhovosti, narovnání transferu mezi rodinou a společností a zastropování věku odchodu do důchodu".

Zvyšování důchodů a přivýdělky

Již vyplácené důchody se mají znovu zvyšovat o inflaci a třetinu růstu reálných mezd, a to od ledna 2015. Vrátí se tak ke stavu, který fungoval před škrty prosazenými Nečasovou vládou.

Počínaje lednem 2013 rostou důchody jen o třetinu inflace a o třetinu růstu reálné mzdy. Mělo jít o dočasné opatření na tři roky.

Koalice slibuje také obnovení slevy na dani pro pracující důchodce. O možnost odečíst si základní slevu - 24 840 korun ročně - přišli od roku 2013.

Poplatky u lékaře

Skončí poplatek 30 korun v ambulancích praktických lékařů, specialistů a v lékárnách.

Zůstane poplatek za pohotovost ve výši 90 korun, a to bez ohledu na způsob dopravy do zdravotnického zařízení.

Koalice nebude znovu zavádět poplatek za pobyt v nemocnici, který skončil od ledna 2014.

Nemocenská

Zatím neurčitě hovoří koalice o obnovení výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci - „pokud na tom bude dosaženo dohody v tripartitě". Koalice má přitom pravděpodobně na mysli náhradu mzdy od zaměstnavatele, nikoliv nemocenské dávky od státu.

Neproplácení prvních tří dnů nemoci prosadila vláda Mirka Topolánka (respektive tehdejší ministr Petr Nečas) počínaje rokem 2008. Mělo to vést k omezení podvodů a zneužívání podmínek.

Na pravidle, že prvních 14 dnů nemoci proplácí zaměstnavatel formou náhrady mzdy a teprve poté dává stát klasické nemocenské dávky, se nic nemění (počínaje rokem 2014 pouze skončilo dočasné prodloužení na 21 dnů).

Minimální mzda

Koalice chce výrazně zvýšit minimální mzdu tak, aby se postupně přiblížila 40 procentům průměrné mzdy. Minimální mzda nyní činí 8500 korun, měla by tedy postupně růst k deseti tisícům.

Minimální mzdu pobírají podle odhadů ministerstva zhruba tři procenta pracujících, tedy kolem 100 až 120 tisíc lidí. Zvýšení by přesto mělo význam pro mnohem více pracovníků. Současně totiž vzrostou i úrovně zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny profesí.

Koalice si ve smlouvě vytváří zadní vrátka poukazem na předchozí projednání na tripartitě, kde jsou i zástupci zaměstnavatelů. Ti namítají, že zvýšení minimální mzdy by se obrátilo proti zaměstnancům - firmám by vzrostly náklady, což by v době krize mohlo vést k dalšímu propouštění.

Živnostníci a další OSVČ

ČSSD nakonec neprosadila návrat takzvané minimální daně, kterou by platili i živnostníci ve ztrátě. Místo toho omezí daňové slevy: Podnikající fyzické osoby (OSVČ), které dlouhodobě nevykazují zisk z podnikání (a po zohlednění všech zdanitelných příjmů nevykazují základ daně), nebudou mít nárok na daňové zvýhodnění. Toto opatření se nebude vztahovat na fyzické osoby v roce zahájení podnikání a v následujících třech letech.

Koalice dále hovoří o omezení výše paušálních nákladů pro OSVČ absolutní částkou a/nebo snížením procentní sazby paušálních nákladů, aby bylo dosaženo smyslu tohoto institutu (zjednodušení výpočtu daně, ne neodůvodněné snížení daňového základu). Podrobnosti zatím neuvádí.

Případné změny v povinných odvodech mají vzejít z analýzy rozdílů u zaměstnanců a OSVČ.

Registrační pokladny, účtenková loterie

K prioritám koalice má patřit omezení daňových úniků. Vybrané subjekty (určeno zřejmě podle oborů a limitu pro placení DPH, podrobnosti smlouva neuvádí) budou muset používat moderní verzi „registrační pokladny" - podávat online hlášení tržeb a povinně vystavovat doklady s unikátním číslem. Náklady na jejich zavedení ponese stát formou daňových odpočtů.

Zákon má začít platit od roku 2015, na zavedení "registračních pokladen" dostanou živnostníci rok, povinné mají být od roku 2016. Koalice zvažuje, že povinnost zavede postupně - nejdříve pro problematické obory.

Koalice výslovně slibuje i zavedení takzvané účtenkové loterie, což má posílit kontrolu ze strany spotřebitelů.

Firemní daně

O zvyšování běžné daně z příjmů právnických osob se koaliční smlouva nezmiňuje. ČSSD přitom prosazovala její růst o jeden až dva procentní body. Na nynějších 19 procent klesla daň počínaje rokem 2010, s jejím postupným poklesem (z 35 procent v roce 1999) začala už ČSSD a pokračovaly pak vlády vedené ODS.

Do koaliční smlouvy prošla jen nezávazná zmínka („zvážíme") o speciální dani pro „regulovaná odvětví". Takzvanou sektorovou daň ve výši 25 až 30 procent měly podle představ ČSSD platit velké firmy v energetickém, telekomunikačním a finančním sektoru. Koaliční smlouva jen neurčitě předpokládá zavedení této daně od roku 2015 s cílem dosáhnout rozpočtového výnosu ve výši čtyř miliard korun

Další daňové plány

Koalice zruší zákon o zřízení Jednotného inkasního místa, jehož zavedení nejpozději od roku 2015 plánoval Miroslav Kalousek.

Základní myšlenky projektu (zjednodušení daňového systému a správy daní a pojistného) ale koalice podporuje. Chce proto mimo jiné sjednotit základy pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění.

Koaliční smlouva hovoří také o vyšším zdanění hazardu, zachování takzvané zelené nafty pro aktivně hospodařící zemědělce a zachování nulové sazby spotřební daně na takzvaná tichá vína.

Limit pro hotovostní platby má klesnout z patnácti na deset tisíc eur. Platby od právnických a fyzických osob subjektům v daňových rájích budou předmětem zvláštní informační povinnosti.

Několik bodů koaliční smlouvy pak hovoří o efektivnějším výběru daní.

Sociálně slabí a lichva

Koalice chce zákonem omezit maximální výši úroků, smluvních pokut a dalších možných sankcí u peněžních závazků fyzických osob, která bude odvozena od výše zákonného úroku z prodlení.

Hovoří také o dočasném osvobození sociálně potřebných zaměstnanců od plateb na sociální pojištění po dobu 12 měsíců. Má jít o absolventy vysokých škol, osoby starší 50 let a rodiče po návratu z mateřské dovolené, kteří budou před uzavřením pracovního poměru evidováni jako nezaměstnaní. Podpora bude omezena na zaměstnavatele, u kterých nedojde v rozhodném období ke snížení počtu zaměstnanců. Zároveň bude omezena výše této podpory u jednoho zaměstnavatele.

Zaměstnanost, práce

Koalice nehovoří o zásadních změnách v podmínkách podpory v nezaměstnanosti. Nehovoří ani o obnovení možnosti přivýdělku (před Drábkovými škrty si nezaměstnaní mohli vydělat až polovinu minimální mzdy, aniž by v daném měsíci přišli o podporu).

Plány v oblasti zaměstnanosti jsou spíše obecnější: Úřady práce se mají opět přiblížit víc do okresů (přenos kompetencí), posílit aktivní politiku zaměstnanosti s důrazem na pomoc nejvíce ohroženým skupinám - absolventům, zdravotně postiženým a lidem v předdůchodovém věku.

Koalice chce také obnovit povinnost zaměstnavatelů hlásit na úřady práce volná místa (v praxi se však tato Drábkova změna nijak výrazně neprojevila).

Koalice chce dál bojovat proti nelegálnímu zaměstnávání. A „důsledně prosazovat stejnou odměnu za stejnou práci pro ženy i muže".

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady!

 

Právě se děje

před 21 minutami

Sedm lidí zemřelo při explozi v čínské továrně na pyrotechniku

Sedm lidí zemřelo a 13 dalších bylo raněno při explozi v továrně na zábavní pyrotechniku v centrální čínské provincii Chu-nan. Informovala o tom dnes agentura AP.

Správa města Liou-jang uvedla, že výbuch nastal ve středu ráno a že výroba byla nelegální. Tým sestavený k vyšetření neštěstí vyslýchá zadržené manažery podniku. Ve čtvrtek byla ve městě pozastavena výroba veškeré zábavní pyrotechniky.

Podobné incidenty nejsou v Číně výjimkou. Přibývá jich zejména před oslavami nového lunárního roku, které nadcházející rok připadají na 25. ledna.

Další zprávy