Doplnili jsme vyjádření Petra Bezoušky, který se na tvorbě nového občanského zákoníku podílel.
Praha - Po několika soudních rozhodnutích a legislativních změnách, které se zastaly spotřebitelů, nyní zákon opět nahraje podnikatelům a firmám, především lichvářům. Upozorňuje na to spotřebitelský časopis dTest.
Nový občanský zákoník totiž podle něj nově umožňuje, aby se při neplnění spotřebitelských smluv úročil i úrok, čímž celkový dluh nadále poroste. Podle dosavadní úpravy nebylo úročení úroků u spotřebitelských smluv přípustné.
Zneužití hrozí také kvůli volnějším pravidlům pro uzavírání smluv. "Smluvní pokuty již nebude nutné sjednat písemně," upozorňuje Miloš Borovička, právník časopisu dTest.
Nový kodex, účinný od ledna 2014, omezuje také možnosti soudu ohledně nepřiměřeně vysokých smluvních pokut. Dosud je mohl u spotřebitelských smluv zcela zrušit, nově je může jen snížit až do výše vzniklé škody.
Podle právníků, kteří se na tvorbě nového občanského zákoníku podíleli, je však takový výklad příliš dramatický a v některých bodech i nepravdivý.
„Při posuzování spotřebitelských smluv už nebudou mít soudy k dispozici jen odkaz na dobré mravy, ale také ustanovení zakazující podnikatelům zneužívat své hospodářské postavení, výslovný zákaz a postih lichvy nebo paragrafy 1813 až 1815 o nepřiměřených ujednáních," říká právník Petr Bezouška, která se na rekodifikaci soukromého práva podílel.
Úročení úroků
Borovička z časopisu dTest upozorňuje, že podle nového občanského zákoníku půjdou splátky dluhu nejdříve na náklady spojené s jeho vymáháním, pak na úroky a teprve v poslední řadě na jistinu, tedy původní dluh.
„Pokud dlužník nebude hradit podle tohoto pořadí, začne se úročit i příslušenství dluhu, tedy i samotné úroky, čímž se splácení výrazně prodraží. Tato novinka je skutečně revoluční, v obchodním styku úroky z úroků již existují, ale ve spotřebitelských smlouvách je to velká změna v neprospěch spotřebitele. To nahraje hlavně lichvářům," říká Borovička.
Podle Petra Bezoušky ale o započitatelnosti plnění primárně rozhoduje dlužník. V zákoníku je dokonce výslovné ustanovení, které brání ujednat, že se tohoto práva spotřebitel vzdá. „A tvrzení, že se při jiném pořadí placení začnou úročit i samotné úroky, nemá v zákoně oporu, nic takového tam není," namítá Bezouška.
Pozor na to, co říkáte
Právník dTestu také připomíná, že smluvní pokuty již nebude nutné sjednat písemně. "Pokud tedy podnikatel pokutu šikovně zmíní při nahrávaném telefonním rozhovoru nebo odkáže na podmínky, ve kterých je popsána, není třeba nic podepisovat a pokuta je závazná," varuje Borovička.
Určitou naději nicméně dává listopadové rozhodnutí Ústavního soudu. Ten uvedl, že ujednání o smluvní pokutě musí být součástí hlavního textu spotřebitelské smlouvy. Nesmí být "schováno" ve všeobecných obchodních podmínkách nebo třeba v menším písmu či příloze hlavní smlouvy.
Podle Ústavního soudu je důležité, aby texty spotřebitelských smluv byly dostatečně čitelné, přehledné, logicky uspořádané a srozumitelné i pro průměrného spotřebitele.
O pár dnů později v souvislosti s jiným rozhodnutím apeloval Ústavní soud na obecné soudy, aby pečlivěji přezkoumávaly spotřebitelské smlouvy a závazky, které z nich plynou. Při posuzování nároků plynoucích z těchto smluv by soudy měly pečlivě vážit nejen samotný rozsah vzájemných práv a povinností, ale též i jejich charakter a vzájemnou provázanost mezi nimi.
Rozhodnutí Ústavního soudu však nejsou automaticky použitelná na budoucí, byť shodné spory. Podnikatelé a firmy navíc mohou argumentovat tím, že soud rozhodoval podle dosavadního občanského zákoníku, nikoliv podle nových pravidel účinných od ledna 2014.
Zákoník na spotřebitele pamatuje
Podle Bezoušky spotřebitele dostatečně chrání i nový občanský zákoník. Vedle dosavadní možnosti namítat „rozpor s dobrými mravy" dostanou lidé další nástroje, které by jim u soudu měly pomoci.
Například § 433 zakazuje podnikatelům zneužívat své hospodářské postavení. Zákoník obsahuje i výslovný zákaz a postih lichvy (§ 1796). Dalšími „filtry" jsou § 1813-1815 o nepřiměřených ujednáních.
„Pokud jde u smluvní pokuty - nestačí, že někdo něco zmíní v telefonu. Tam musí být konsensus, který tímto způsobem založen není," podotýká Bezouška a odkazuje též na úpravu takzvaných adhezních smluv v novém zákoníku (§ 1798 a následující).
Zákoník zjednodušeně řečeno říká totéž, co nedávno konstatoval Ústavní soud: Obsahuje-li „předpřipravená" smlouva doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná jen tehdy, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.
Pokud smlouva uzavřená adhezním způsobem obsahuje doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná.
Smluvní pokutu už nezrušíte
Ani další změna týkající se smluvních pokut spotřebitelům neprospěje. Dosud platilo, že nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu ve spotřebitelské smlouvě mohl soud zcela zrušit, tedy prohlásit ji za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Dlužník pak zaplatil jen samotný dluh (jistinu) a případné úroky z prodlení.
Od ledna však může soud takovou pokutu jen snížit, a to až do výše škody vzniklé porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Škoda navíc může narůstat až do doby rozhodnutí.
Uznání dluhu bude snazší
Nový občanský zákoník také rozšiřuje okruh způsobů, jimiž můžete uznat existenci dluhu. Uznáním dluhu se přitom prodlužuje promlčecí lhůta na deset let.
"Za uznání bylo dosud považováno pouze písemné prohlášení. Nově je jím také pouhé zaplacení úroků z pohledávky, nebo za určitých okolností jen její části pohledávky. Takže pokud věřiteli dáte i symbolickou částku v souvislosti se závazkem, dáváte mu možnost, aby mohl dluh u soudu zažalovat dalších deset let," vysvětluje Borovička.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady!