Neplatíte na dítě, nesmíte sázet. Stát zakázal hazardní hry už i neplatičům výživného

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
4. 7. 2022 6:13
Do rejstříku vyloučených osob z hazardních her nově přibyli neplatiči alimentů. Zhruba šest tisíc osob si tak na automatech, v kasinu, sázkových kancelářích nebo online už nevsadí. Rejstřík funguje rok a půl a v současnosti je v něm zapsáno skoro 200 tisíc lidí. Podle odborné veřejnosti jde o sice dobrý nástroj proti gamblerství, ovšem neadekvátní trest pro ostatní.
Foto: Reuters

Provozovatelé hazardních her musí už zhruba rok a půl ověřovat, zda hráči a sázející nejsou zapsáni v rejstříku vyloučených osob. Pokud je v databázi objeví, nesmí je vpustit do herního prostoru ani jim umožnit zřídit nebo používat uživatelské konto. To platí nejen pro kasina a herny, ale také pro online prostor.

V rejstříku jsou v současnosti zapsány osoby:

  • pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi (s výjimkou mimořádné okamžité pomoci) a osoby s nimi společně posuzované, jsou-li starší 18 let,
  • v insolvenci nebo v úpadku,
  • kterým bylo uloženo přiměřené omezení a přiměřená povinnost zdržet se hazardních her nebo jim bylo nařízeno ochranné léčení,
  • a nově také lidé, kteří dluží na výživném.

O zápis může požádat ministerstvo financí také člověk, který chce dobrovolně s hraním přestat. Pošle žádost, vzorový formulář a podrobné informace najde na stránkách ministerstva v části "Rejstřík vyloučených osob". Pokud si to později rozmyslí, může následně požádat o výmaz z rejstříku, ovšem až po uplynutí jednoho roku od zápisu. V současnosti je v databázi dobrovolně zapsáno zhruba 3500 lidí.

Nejvíce osob tvoří lidé zapsaní z moci úřední z důvodu insolvence či úpadku, těch je 106 tisíc. Dalších více než 60 tisíc lidí je na seznamu kvůli pobírání dávek pomoci v hmotné nouzi a přes 20 tisíc jsou příbuzní žadatelů, tedy jde o  osoby společně posuzované pro dávky.

Osoby zapsané z moci úřední o vymazání z rejstříku žádat nemohou. Udělá to za ně úřad, který je do databáze zapsal, a to ve chvíli, kdy nabude dojmu, že už je dotyčný člověk mimo ohrožení. Případně tak učiní poté, co přestane pobírat dávky v hmotné nouzi nebo ukončí insolvenční řízení.  

"Od července se rejstřík rozrostl o dalších zhruba šest tisíc neplatičů alimentů, kteří budou mít zákaz účasti na hazardní hře. U všech těchto lidí skutečně neexistuje důvod, proč by měly jejich od státu darované nebo naopak po nich vymáhané peníze končit naházené v automatech. Proto musí stát tento zákaz po provozovatelích heren a kasin pod pokutou až 50 milionů korun důsledně vymáhat," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Nedělejme z hraní výsadu

Zařazení osob pobírajících dávky v hmotné nouzi do databáze kritizovala odborná veřejnost už v minulosti. Teď jejich výtky míří i k zařazení neplatičů alimentů. Jak totiž experti upozorňují, lidé pobírající dávky či neplatiči výživného nejsou stejná skupina jako gambleři. 

"Toto jejich automatické zařazení do rejstříku jinými slovy říká, že každý, kdo pobírá dávky v hmotné nouzi, je prevít, který jde okamžitě peníze od státu naházet do bedny. Dává to smysl u lidí, kteří se sami rozhodnou s hazardem skončit, nebo u těch, co nějak dávky od státu zneužili a ví se o nich. Ale nemá být o tom, že se do něj automaticky nakopíruje databáze žadatelů o dávky a databáze lidí, kteří jsou v insolvenci, a hotovo," uvedl už dříve Josef Šedivý z centra Sananim.

K nové "vyloučené" skupině neplatičů alimentů reaguje podobně. "Neplacení alimentů je špatná věc, to je jasné, ale nevím, proč by si dotyčný nemohl vsadit na sport. To bychom mohli začít zakazovat nákup piva nebo třeba auta," uvedl dále Šedivý. 

Podle něj by bylo dobré, kdyby bylo zařazení osob do rejstříků podloženo řádnými průzkumy. Pokud by z takových šetření vyplynulo, že neplatiči alimentů nebo pobírači dávek ve velkém utrácejí peníze za sázení, pak by bylo opatření na místě. "Ale takové průzkumy nejsou, proto se mi to zdá jako neadekvátní trest. Neměli bychom z hraní dělat výsadu," míní odborník. 

Doplňuje, že rejstřík jinak funguje dobře, a zapsání do databáze klientům, kteří propadli rizikovému hraní, v Sananimu rozhodně doporučují. Rejstřík je sice možné obejít, ale je to komplikované. 

Odborníci z České asociace streetwork již dříve upozornili na to, že do rejstříku jsou automaticky zapsáni lidé v insolvenci, ale už tam nejsou lidé s exekucemi. Důvod je prostý - ministerstvo financí totiž nespravuje Centrální evidenci exekucí a nemá do databáze přístup. "Je to paradox. Takže lidé, kteří podstoupí celkem složité řízení insolvence, možnost hrát hry a sázet nemají, ale lidé s exekucemi ano," podivila se za asociaci Lucie Nemešová.

Na náhradní výživné dětem neplatičů úřady práce za rok vyplatily celkem 107,8 milionu korun. Od loňského července, kdy se nová podpora zavedla, přijaly zhruba 10 600 žádostí o alimenty od státu. Úřad přitom může vyplácet nejvýše 3000 korun měsíčně. Tuto sociální dávku poskytuje až dva roky. Podmínkou je, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci či u soudu. Po skončení poskytování podpory vymáhání převezme úřad. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 12 minutami

Část pražského metra A zastavila nehoda, soupravy nejezdí mezi Náměstím Míru a Želivského

Kvůli nehodě soupravy je obousměrně zastavený provoz na lince metra A mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru. Předpoklad obnovení provozu je zhruba v 08:30, uvádí pražský dopravník podnik na webu. Ve zbylých dvou úsecích linky A jezdí metro normálně.

Kvůli blíže neupřesněné dopravní nehodě vlaku metra byl provoz části linky A zastaven v 04:40. Dopravní podnik žádá cestující, aby v úseku mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru použili povrchovou dopravu.

Mezi stanicemi Želivského a Depo Hostivař zůstal provoz metra zachovaný bez omezení, stejně jako mezi Náměstím Míru a konečnou Nemocnice Motol.

Dopravní podnik původně odhadoval, že se metro po celé délce linky A rozjede kolem 06:30. Později čas pravděpodobného zprovoznění odložil o dvě hodiny.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Lidí nově nakažených covidem v Česku dál ubývá

Letošní letní vlna covidu-19 v Česku dál slábne. Počty lidí nově nakažených covidem klesají v mezitýdenním srovnání 14. den v řadě. Ve středu do statistik na webu ministerstva zdravotnictví přibylo 2203 nových případů, o 468 méně než ve stejný den předchozího týdne. Nižší byl i počet podezření na opakovanou nákazu. Za týden klesl o 90 na 866 případů.

Za posledních sedm dní testy v Česku odhalily 121 nových případů covidu-19 v přepočtu na 100 000 obyvatel. Je to nejnižší hodnota za poslední více než tři týdny.

Nejvíce se nový typ koronaviru šíří v Praze s incidenčním číslem 153. Naopak na Vysočině připadá na 100 000 obyvatel 93 případů za posledních sedm dní. Nižší týdenní incidenci než 100 vykazuje ještě Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský kraj.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Severokorejský vůdce oznámil, že KDLR vyhrála nad covidem. Oficiální bilance je 74 mrtvých

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ohlásil vítězství v boji proti koronaviru a nařídil, aby byla zrušena nepřísnější protiepidemická opatření, která byla zavedena v květnu. Jeho sestra uvedla, že nemoc sám prodělal. S odkazem na severokorejská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Severokorejské úřady nesdělily, kolik případů nákazy koronavirem se v zemi potvrdilo. Od 29. července ale země nehlásila žádná podezření na nové případy. Mezinárodní humanitární organizace přitom opakovaně upozorňovaly, že země má omezené testovací kapacity.

Kim podle KCNA řekl, že oficiální bilance 74 mrtvých představuje ve srovnání se situací v jiných zemích "bezprecedentní zázrak". Severní Korea místo potvrzených případů koronaviru hlásila počet osob s příznaky horečky. Denní bilance těchto případů dosáhla vrcholu 15. května, kdy jich bylo více než 392 920. To přimělo zdravotnické odborníky varovat před nevyhnutelnou krizí.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Při útoku islamistů v Mali zemřelo 42 vojáků, země vyhlásila třídenní státní smutek

Dvaačtyřicet malijských vojáků přišlo o život a dalších 22 jich bylo zraněno při nedělním útoku u města Tessit na severu Mali.Ve středu to oznámily úřady této západoafrické země, útok připsaly místní odnoži teroristické skupiny Islámský stát. V zemi od středy platí třídenní státní smutek. Informují o tom světové agentury.

Jednalo se o jeden z největších útoků na malijskou armádu za poslední roky. Vojáci podle prohlášení při několik hodin trvajících bojích zabili 37 ozbrojenců. Armáda původně informovala o 17 zabitých vojácích a devíti pohřešovaných.

V Mali panuje špatná bezpečnostní situace od roku 2012, v zemi vládne vojenská junta, která v roce 2020 svrhla demokratickou vládu, částečně kvůli frustraci z její neschopnosti zastavit násilí. Vládnoucí junta se odvrátila od tradičního spojence a bývalé koloniální mocnosti Francie a přiklání se k Rusku, podle západních informací působí v Mali ruští žoldnéři.

Zdroj: ČTK
Další zprávy