Zdravotní pauza i delší dovolená. Neplacené volno je trend, pozor ale na pojištění

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
23. 7. 2021 6:16
Celková únava a přepracování nebo finančně zajímavá letní brigáda, případně i prodloužení doby péče o dítě po rodičovské. To jsou časté důvody v žádostech o neplacené volno. Ve firmách přitom těchto žádostí stále přibývá. Než si ale takové volno bez nároku na mzdu vezmete, nezapomeňte vyřešit, kdo zaplatí zdravotní pojištění.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

"Je také stále běžnější, že si firemní specialista vezme na pár měsíců neplacené volno, odjede do Austrálie cestovat, surfovat a učit se angličtinu. Firma ho pak ráda vezme na stejné nebo jiné místo zpět," popisuje manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát další ze situací, která ve firmě často vede k žádosti o neplacené volno.

Podle něj jsou kariérní pauzy zaměstnanců stále častější. Využívají ho hojně takzvaní mileniálové, kteří se přehoupli přes třicítku a zatím ještě nemají děti.

"Mladší generace se dívá na svou kariéru rozdílným způsobem než generace starší. Kariéra pro ně nemusí mít nutně podobu žebříku, kdy další pozice musí být vyšší než ta předchozí. Hledají častou změnu, rádi sbírají zkušenosti, učí se nové věci a chtějí pracovat s kolegy, kteří je inspirují a mají s nimi přátelský vztah. To znamená, že jsou spokojeni s horizontálním kariérním posunem. Toto jim dává větší volnost v tom, že si mohou snadněji dovolit pauzu v kariéře a nejsou tím handicapováni," vysvětluje personalista. 

Také Andrea Linhartová Palánová, senior manažerka poradenské společnosti PwC, vnímá mezi zaměstnanci větší zájem o neplacené volno na dobu jednoho až čtyř měsíců nad rámec zákonné dovolené. 

"Současné přetváření pracovního prostředí má vliv na způsob práce a nastavení pracovního prostředí. Zavedené postupy se po pandemii mění. S novým nastavením pracovního prostředí se určitě dostane brzy na seznam firemních benefitů dostupných pro více zaměstnanců i takzvaný sabatikl, což je delší, až roční, kariérní přestávka, která může být i částečně placená," říká Linhartová Palánová. 

Dodává, že sabatikl je vnímaný nejen jako zdravotní pauza, záchrana před vyhořením, ale i jako možnost věnovat se zcela jiným aktivitám a objevovat nové perspektivy. Výhodou sabatiklu je, že zaručuje zaměstnanci pracovní pozici po návratu. Sabatikl využívají nyní hlavně lidé na manažerských pozicích a ve většině českých firem není ještě běžnou formou nabízeného benefitu.

Zájem o neplacené volno potvrzuje i Jaroslava Šindelářová, personální manažerka společnosti Geis. "Využívání neplaceného volna je v naší společnosti obvyklé u zaměstnanců, kteří mají požadavek na delší pracovní volno a nestačí jim výměra dovolené, kterou nabízíme zaměstnancům v délce pět týdnů. Využívají ho velmi často i ženy po rodičovské dovolené, kterým tak nabízíme možnost péče o dítě dle jejich potřeb s jistotou návratu do zaměstnání. V případě neplaceného volna se jedná o období, kdy zaměstnanec nedostává mzdu ani jiné benefity," říká Šindelářová. 

V důchodovém kontu bude mezera

A právě to, že je zaměstnanec v době čerpání delšího volna bez mzdy, ho z pohledu daňového mění na osobu bez zdanitelných příjmů. 

"Během čerpání neplaceného volna nedostává zaměstnanec od zaměstnavatele mzdu a nemá tedy zdanitelný příjem a neplatí tedy ze zaměstnání daň z příjmu ani sociální pojištění. Neplacení sociálního pojištění má pochopitelně negativní vliv na budoucí důchodové nároky, s tím je potřeba při čerpání neplaceného volna počítat. Zdravotní pojištění však musí být vždy placeno," varuje Gabriela Ivanco, daňová expertka ze společnosti Mazars.  

Zdravotní pojištění po dobu čerpání neplaceného volna neplatí zaměstnavatelé pouze za zaměstnance, kteří jsou současně státními pojištěnci, například zaměstnance pečující o jedno dítě do sedmi let nebo dvě děti do 15 let, penzisty nebo studenty. Za ostatní ale musí.

"V případě, že se neplacené volno čerpá celý kalendářní měsíc, potom platí zaměstnavatelé za zaměstnance zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta z minimální mzdy. V letošním roce tedy v částce 2052 korun, to je 13,5 procenta z 15 200. Zdravotní pojištění za zaměstnance platí zaměstnavatel, v písemné dohodě se však může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout na podmínkách úhrady odvedeného zdravotního pojištění, protože neplacené volno se čerpá na základě žádosti zaměstnance," popisuje daňová odbornice. 

Běžně zaměstnavatel platí za zaměstnance devět procent na zdravotní pojištění, zaměstnanec pak 4,5 procenta. V dohodě o čerpání neplaceného volna tak většinou žadatel podepíše, že tu část za sebe zaplatí do pokladny nebo pošle na účet firmě. Záleží na dohodě a ochotě zaměstnavatele. 

V případě kratšího neplaceného volna, například v délce 10 dnů,  pojistné 13,5 procenta se počítá ze skutečně dosaženého příjmu a pak jednu třetinu klasicky hradí zaměstnanec, dvě třetiny zaměstnavatel.

V zákoníku práce se neplacené volno zmiňuje jen u nenadálých událostí typu tornáda či kalamity, kdy zaměstnanec bez svého zavinění nemůže přijít do práce a zaměstnavatel mu poskytne neplacené volno. Jinak se ale nejedná o žádný právem uznaný ani upravený důvod pracovního volna, na který by měl zaměstnanec nárok.

"Podstatou tohoto pracovního volna je tak pouze dohoda zaměstnance a zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna na určenou dobu bez náhrady mzdy nebo platu. Doporučujeme, aby dohoda o poskytnutí neplaceného volna byla vždy písemná," říká Ondřej Křížek, advokát z kanceláře Rowan Legal. "Tím zaměstnavatel vyloučí riziko, že nepřítomnost zaměstnance bude následně posouzena jako překážka v práci na straně zaměstnavatele s nárokem zaměstnance na náhradu mzdy nebo platu a zaměstnanec naopak předejde situaci, že šéf posoudí jeho nepřítomnost jako neomluvenou absenci," vysvětluje.

Křížek dále upozorňuje, že poskytnutí neplaceného volna může zaměstnavatel odmítnout. "Pokud se následně zaměstnanec nedostaví k výkonu práce, může zaměstnavatel posoudit nepřítomnost zaměstnance jako neomluvenou absenci a vyvodit z toho další důsledky - například krátit nárok zaměstnance na dovolenou nebo v některých případech dokonce skončit pracovní poměr zaměstnance," dodává advokát.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 29 minutami

Zpravodaj Středočeského kraje už nebude vydávat Mafra. Vadil střet zájmů i cena, uvedla hejtmanka

Středočeský kraj vypověděl smlouvu na vydávání zpravodaje Středočech. List vydávala bývalá firma premiéra Andreje Babiše Mafra. Současná hejtmanka Petra Pecková (STAN) krok zdůvodňuje nejen Babišovým střetem zájmů, ale i cenou zakázky. Plánuje proto vypsat nové výběrové řízení. Informoval o tom Deník N.

"Tuto zakázku jsme rozhodně považovali za spornou a vnímali jsme ji jako střet zájmů," řekla Deníku N Pecková. "Jako vedení složené z členů STAN bychom nezadali takto významnou zakázku firmě šéfa naší strany,“ dodala v narážce na propojení své předchůdkyně Jaroslavy Pokorné Jermanové, která je místopředsedkyní hnutí ANO, a majitele Mafry. Firma měla od kraje inkasovat během dvou let téměř 17,7 milionu korun bez DPH, její původní nabízená cena přitom činila 10,6 milionu.

Zdroj: Domácí
před 1 hodinou

Lidstvo musí dospět a dělat víc pro ochranu klimatu, řekl Johnson v OSN. Svět se podle něj blíží k bodu zlomu

Britský premiér Boris Johnson v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku vyzval lidstvo, aby dospělo a bojovalo proti klimatickým změnám. Podle Johnsona se svět blíží k bodu zlomu a státy musí konečné převzít odpovědnost za ničení planety.

"Máme úžasnou moc věci změnit, měnit věci k lepšímu a úžasnou schopnost zachránit se," uvedl Johnson v projevu ke světovým lídrům před nadcházející klimatickou konferencí v Glasgow, která začne 31. října.

Listopadová klimatická konference OSN (COP26) si klade za cíl vyvolat mnohem ambicióznější globální opatření na ochranu klimatu a peníze na jejich zaplacení. Podle klimatologů i dalších odborníků bude nejspíš poslední šancí, jak zmírnit předpokládané katastrofální dopady globálního oteplování.

"Musíme ukázat, že jsme schopni se učit a dospívat a nakonec převzít odpovědnost za destrukci, kterou způsobujeme, nejen na naší planetě, ale i sobě samým. Je načase, aby lidstvo dospělo," řekl Johnson. Lidstvo zároveň přirovnal k 16letému člověku. "Dostali jsme se do toho osudového věku, kdy zhruba umíme řídit a víme, jak odemknout skříňku s alkoholem a věnovat se všem druhům aktivit, které jsou nejen potenciálně trapné, ale také mohou pro nás i pro ostatní představovat konečnou," podotkl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy