Každá koruna dětem je dobrá, chválí experti dohodu na vyšších a "širších" přídavcích

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
22. 12. 2020 10:26
Vláda schválila zvýšení přídavků na děti od dubna příštího roku. O 130 až 180 korun měsíčně podle věku dítěte. Zároveň rozšířila okruh rodičů, kteří na dávku dosáhnou. Odborníci návrh vesměs chválí, bylo prý už na čase, z přídavků se totiž postupem let stala chudinská dávka.
Foto: Shutterstock

"Přídavek na dítě se nezvyšoval 12 let. Přitom od té doby rostly životní náklady rodinám minimálně o čtvrtinu. Pracující rodiny s dětmi, obzvlášť pak ty s nižšími příjmy, si pomoc zaslouží. Dělají všechno správně, ale příjem jim zkrátka nevystačí. A teď v době koronavirové epidemie mají tyto rodiny situaci ještě složitější," vysvětluje ministryně Jana Maláčová (ČSSD), proč předložila vládě návrh na zvýšení přídavků na děti.

Pokud její návrh schválí poslanci a senátoři, zvýší se dávka od dubna příštího roku podle věku dítěte o 130 až 180 korun. Jedná se o navýšení 26 procent. I nadále bude platit, že částky přídavku na dítě ve zvýšené motivační výměře pro
pracující rodiny budou o 300 Kč vyšší než v základní výměře.

Nárok na vyšší přídavek mají rodiny, kde má některý z rodičů příjem ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti, z dávek nemocenského pojištění, pobírá rodičovský příspěvek nebo mateřskou. Tento příjem musí mít rodina pravidelně každý měsíc.

Věk dítěte

Základní výměra přídavku na dítě nyní / od dubna 2021

Zvýšená výměra přídavku na dítě nyní / od dubna 2021

0-6 let 500 / 630 800 / 930
6-15 let 610 / 770 910 / 1070
15-26 let 700 / 880 1000 / 1080

Návrh počítá také s rozšířením okruhu nezaopatřených dětí, které na
přídavek budou mít nárok. Doposud museli žadatelé dokládat, že mají příjmy  nižší než 2,7násobek životního minima. Nově to bude 3,4násobek.

"Jen zvýšením hranice příjmu pro přídavek na dítě se podpoří jednou tolik dětí, jako je tomu dnes. Celkem by tak mohlo být podpořeno zhruba 20 procent všech nezaopatřených dětí," uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Nyní dávku získá například samotný rodič s dítětem do šesti let s příjmem pod 14 900 korun. Nově na ni dosáhne i ten, který by měl měsíční čisté příjmy do zhruba 18 800 korun. Rodiče se dvěma školáky do 15 let nyní na dávku dosáhnou při příjmu domácnosti do 31 300 korun, nově by to bylo do 39 400 korun.

Jana Maláčová navrhovala hranici posunout na 3,6násobek životního minima, na dávku by tak dosáhlo ještě víc rodin. Tento návrh ale neprošel. 

Odborníci novinku vesměs chválí. "Ale navýšení o 26 procent je v tomto kontextu spíše nedostatečné, nominální mzdy od roku 2008 vzrostly o 54 procent, navýšení tedy nepokryje ani polovinu nárůstu mezd. Ale jistě je lepší nějaké navýšení než žádné," míní Klára Kalíšková z IDEA Cerge-EI.

Rozšíření okruhu příjemců je podle ní správným krokem, přídavky na děti se v Česku postupem času staly chudinskou dávkou, na kterou běžné nízko- a středněpříjmové rodiny nedosáhnou.

"V zahraničí je oproti tomu běžné, že přídavky na děti jsou dávkou pro široký okruh rodin a pomáhají jim s pokrytím nákladů na výchovu dětí. Ministerstvem navrhované rozšíření okruhu rodin je ale opět spíše mírné. Toto opatření je ovšem určitě lépe zacílené na boj se současnou pandemií a také podstatně méně nákladné než Poslaneckou sněmovnou schválený daňový balíček," uvádí Klára Kalíšková. 

Podobný názor má i Markéta Štěpánová ze společnosti Gender Studies. "Každé zvýšení je dobré, stejně jako rozšíření okruhu žadatelů. Krize dopadla na velkou část rodin a stát by jim mohl trochu pomoci," říká socioložka.

Také podle sociologa Daniela Prokopa je toto rozšíření namístě. "I po reformách ministra Janoty přídavek pobíralo takřka 700 tisíc dětí. Dnes je to jen 240 tisíc. Je potřeba, aby tento přídavek mířil k chudším pracujícím. Nejvíce je zasáhla krize. Je u nich největší šance, že to převedou do spotřeby. Redukuje to jejich sociální problémy, které se promítají do vzdělávání. Může omezit exekvovanost rodin. Výhodou přídavku totiž je, že se v exekucích zabavuje, jen pokud je v exekuci dítě," vysvětluje Prokop. 

Loni stát na přídavcích vyplatil 2,3 miliardy korun. Navýšení dávky o 26 procent bude stát ročně o 0,4 miliardy navíc, posunutí příjmové hranice na 3,4násobek životního minima vyjde na další 3,2 miliardy korun.

Životní minimum
pro jednotlivce  3 860
pro 1. osobu v domácnosti  3 550
pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem  3 200
pro nezaopatřené dítě do 6 let  1 970
pro nezaopatřené dítě ve věku od 6 do 15 let   2 420
pro nezaopatřené dítě od 15 do 26 let  2 770
 

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

Bulharský prezident jmenoval svého spolupracovníka Janeva šéfem dočasné vlády

Bulharský prezident Rumen Radev jmenoval svého blízkého spolupracovníka Stefana Janeva šéfem dočasné vlády, která má zemi dovést k předčasným volbám. Prezident dekretem zároveň rozpustil parlament a vypsal nové volby na 11. července, oznámily tiskové agentury.

Jednašedesátiletý Janev byl vicepremiérem a ministrem obrany v kabinetu, který Radev jmenoval v roce 2017, připomněla agentura Reuters. Hlavním úkolem dočasné vlády bude zvládnout pandemii covidu-19 a zajistit čestné volby, dodala.

V Bulharsku se konaly parlamentní volby 4. dubna a výsledkem byl velmi rozdrobený zákonodárný sbor. Sestavit novou vládu se nepodařilo.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Majitel Zásilkovny zvýšil ve čtvrtletí tržby o 163 procent na miliardu

Skupina Packeta, která provozuje službu Zásilkovna, zvýšila v prvním čtvrtletí tržby o 163 procent na 1,09 miliardy korun. Počet přepravených zásilek v době koronavirových uzávěr obchodů stoupl o 158 procent na 16,9 milionu. Firma to v úterý uvedla v tiskové zprávě.

Zvyšoval se počet výdejních míst skupiny, za první tři měsíce letošního roku vzrostl jejich počet o téměř 1000 na více než 6800, z toho 4650 bylo v České republice. K rekordním výsledkům Packety podle výkonné ředitelky Simony Kijonkové výrazně přispěly všechny trhy, na kterých skupina působí. Vedle Česka rostla v Německu, Maďarsku, Polsku, Rumunsku i na Slovensku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výbuch ve Vrběticích znehodnotil okolní pozemky a znemožnil jejich využití, obce žádají stamilionové kompenzace

Obce a lidé z okolí vrbětického areálu, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, žádají stát o odškodnění v řádu stovek milionů korun. Kvůli explozím a zásahu složek integrovaného záchranného systému, který skončil až loni, nemohli majitelé hospodařit na stovkách hektarů pozemků. Byly znehodnoceny, událost snížila cenu nemovitostí, měla i dopad na kvalitu života obyvatel, řekl v úterý novinářům europoslanec a advokát čtyř postižených obcí Stanislav Polčák.

Přímé škody na majetku obcí Vlachovice, Haluzice a Lipová a města Slavičína se podle něj pohybují okolo 80 milionů korun. Další škody způsobené obcím a obyvatelům odhadl na stovky milionů korun. Nároky by se podle Polčáka mohly hradit ze zvláštního fondu, jehož vznik obce iniciují. "Obce očekávají, že by se státem mohly dospět k dohodě nejpozději v září, což je i tak sedm let od výbuchu," uvedl Polčák.

Dosud obdrželi v roce 2015 pouze obyvatelé tří dotčených obcí odškodnění 3100 korun, a to za evakuaci po explozích. "Náležitém u odškodnění bránilo provádění záchranných prací, které byly ukončeny teprve na podzim loňského roku, a dále nezjištění skutečného viníka události. Pevně věříme, že s ohledem na nově zjištěné informace nyní stát k odškodnění přistoupí zodpovědně a především rychle," uvedl Zdeněk Hověžák (STAN), starosta Vlachovic, jejichž součástí jsou i Vrbětice.

Obce dále požádaly vládu a ministerstva obrany, vnitra a financí, aby byli v přiměřené době pohnáni k odpovědnosti viníci tragédie, i pokud by byli ve spojení s cizí státní mocí. Navrhly také adekvátní směnu vhodných pozemků ve vlastnictví státu s pozemky dotčenými mimořádnými událostmi. Požadují zabezpečení hloubkového pyrotechnického průzkumu na zasažených pozemcích. "Návrhy nyní budou projednávat zastupitelstva jednotlivých obcí," řekl Polčák.

Zdroj: ČTK
Další zprávy