reklama
 
 

Nemocenská i za první dny nemoci se komplikuje. Senát zrušení karenční doby odmítl

Aktualizováno 20. 12. 2018 16:53
Senát odmítl novelu zákoníku práce, podle níž by firmy měly platit zaměstnancům od července náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Podle kritiků ke zrušení karenční doby není důvod, zaměstnavatele by to příliš zatížilo. Novela se nyní vrací Sněmovně, která však může veto horní komory přehlasovat.

Zaměstnanci by podle novely měli dostávat i v prvních třech dnech nemoci 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům, kteří proti zrušení karenční doby protestují, se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve uvedla, že zrušení karenční doby bude představovat výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši zhruba tři miliardy korun ročně. Hospodářská komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun vzhledem k tomu, že se zvýší nemocnost a zástup za nemocné se bude hledat obtížně.

Odpůrci novely argumentovali také tím, že opětovné proplácení nemocenské je krok populistický a že zrušení karenční doby nakonec odmítl i Ústavní soud. Spoluautorka poslanecké novely Kateřina Valachová (ČSSD) zase uvedla, že chudší lidé si nemohou dovolit být nemocní, protože by to pro ně znamenalo citelný výpadek příjmů. "Není správné, pokud tři dny neplatíme zaměstnancům nic. To není normální, to není poctivé," uvedla.

Novelu sociálním demokratům pomohli při prvním projednávání ve Sněmovně prosadit ANO, komunisté a Piráti. Pro předlohu zvedlo koncem října v dolní komoře ruku 128 ze 189 přítomných poslanců, což by stačilo i na přehlasování senátního veta. To nebylo přijato nijak přesvědčivou většinou, hlasovalo pro něj 37 z 62 přítomných členů horní komory.

Hlasování Senátu ocenila Hospodářská komora ČR. Podle organizace není důvod rušit opatření, které se prokazatelně osvědčilo v boji proti fiktivní nemocnosti. Zneužívání systému nemocenského pojištění prokazují statistiky, uvedla komora v tiskovém prohlášení. Sociální demokraté jsou si jistí, že se najde dost poslanců, kteří veto Senátu přehlasují. Nikdo podle ČSSD nenaznačuje, že by proti říjnovému hlasování změnil názor.

Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednávání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatních členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou tři dny.

autoři: Ekonomika, ČTK | 20. 12. 2018 14:27

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama