Největší záložna přišla o licenci, ČNB zamítla odvolání

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
18. 12. 2013 13:20
Metropolitní spořitelní družstvo mělo zásadně porušovat zákonné povinnosti.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Je definitivně rozhodnuto. Česká národní banka (ČNB) s konečnou platností odejmula Metropolitnímu spořitelnímu družstvu povolení působit jako družstevní záložna. Rozhodnutí nabylo právní moci dnes, 18. prosince 2013.

"Vzhledem k charakteru, systematičnosti a rozsahu nedostatků shledala ČNB odnětí povolení jako jediné možné a efektivní řešení, které zajistí, že majetek vkladatelů družstva nebude dále ohrožován," říká mluvčí ČNB Marek Petruš.

Metropolitní spořitelní družstvo podle ČNB zásadním způsobem porušovalo svou povinnost mít funkční řídicí a kontrolní systém a v jeho rámci pak systém řízení rizik, zejména systém řízení úvěrového rizika.

"Úvěrové riziko Metropolitního spořitelního družstva nebylo účinně řízeno, respektiva bylo řízeno pouze formálně, a družstvo tak bylo vystaveno vysokému riziku nesplacení úvěrů poskytnutých ve značném objemu, což ohrožovalo jeho stabilitu a majetek vkladatelů," dodává Petruš.

Družstvo podle ČNB poskytovalo úvěry ve výši desítek i stovek miliónů korun k financování nekonkrétních, neověřených i nereálných podnikatelských záměrů, neprověřovalo při tom řádně bonitu žadatele o úvěr, jeho předpoklady pro řádné a včasné splacení úvěru, ignorovalo vazby svědčící o možném propojení jednotlivých žadatelů o úvěr a nezabývalo se dalšími riziky spjatými s úvěrovými obchody.

„Při tom se spoléhalo na poskytnuté zajištění, jehož hodnotu akceptovalo navzdory zřejmým nesrovnalostem při jejím určování. Po poskytnutí úvěru družstvo neprověřovalo, zda poskytnuté prostředky byly využity v souladu s deklarovaným účelem a nakolik reálné bude jejich splacení," říká Petruš.

Tisíce členů musí dál čekat

ČNB členům Metropolitního spořitelního družstva doporučuje vyčkat na jmenování likvidátora, který posoudí aktuální situaci a určí postup likvidace. Likvidátora na návrh ČNB jmenuje soud. Zjednodušeně řečeno, bude likvidátor pověřený řízením družstva zkoumat, zdali družstvo má dostatek peněz, aby vyplatilo všechny závazky vůči svým členům.

Pokud dostatek peněz v družstvu nebude, přijde na řadu Fond pojištění vkladů, ve kterém je nyní zhruba 25 miliard korun a má tedy dostatek peněz na vyplacení všech členů družstva. Vklady občanů i firem u družstevních záložen jsou ze zákona pojištěny, a to včetně úroků, do výše maximálně 100 tisíc eur (cca 2,7 milionu korun) na jednoho člena družstevní záložny.

Metropolitní spořitelní družstvo mělo na konci prvního čtvrtletí, než vešly v širší známost jeho problémy, zhruba patnáct tisíc členů a bilanční sumu kolem 14 miliard korun.

Odnětí povolení předcházelo předběžné opatření ČNB z května 2013, které družstvu zakázalo přijímat vklady a poskytovat úvěry. V září pak následovalo prvostupňové rozhodnutí ČNB o odejmutí povolení působit jako družstevní záložna, proti němuž vedení družstva podalo rozklad. Bankovní rada ČNB rozklad tedy zamítla.

Situací v Metropolitním družstvu se i nadále zabývá také Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Metropolitní spořitelní družstvo vzniklo v srpnu roku 1999 jako malá regionální záložna se sídlem v Brně. V posledních zhruba pěti letech rozšířila svou aktivitu do dalších regionů a založila pobočky také v Praze, Olomouci, Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Ostravě, Jihlavě a Zlíně. Původní kapitál navýšilo z původních 120 tisíc korun na více než miliardu.

Bez nových vkladů i peněz na výplatu

O problémech největší tuzemské záložny se širší veřejnost dozvěděla na konci letošního dubna, kdy nejdříve musela na příkaz České národní banky přestat přijímat nové vklady, nové členy i prodávat úvěry. Centrální banka v záložně zahájila správní řízení.

Pár dnů poté Vrchní státní zastupitelství v Praze oznámilo, že zablokovalo zhruba 2,6 miliardy korun na účtech samotného družstva i dalších společností. Na podezřelé toky peněz upozornil policii Finanční analytický útvar ministerstva financí.

"Poskytnuté finanční prostředky byly přes řetězce dalších obchodních společností konvertovány na měnu euro a vyváděny do zahraničí," vysvětlila tehdy Aktuálně.cz žalobkyně Daniela Smetanová. Důvodem zablokování bylo podezření ze spáchání zpronevěry, praní špinavých peněz, porušení povinnosti při správě cizího majetku a z úvěrového podvodu.

Vedení záložny pochybení odmítá a považuje postup státu za neúměrně tvrdý. S několika odvoláními proti blokaci peněz však neuspělo. Proti postupu státu, kvůli němuž mají zablokované vklady, protestovalo během října několik desítek klientů před budovou ČNB i státního zastupitelství. Vadilo jim, že ani po několika měsících nemají - navzdory zákonnému pojištění - přístup ke svým penězům, ani informace o tom, jak dlouho ještě bude tento stav trvat.

Pravidla jsou přísnější...

Družstevní záložny, novodobé kampeličky, začaly v Česku vznikat v roce 1996 za účelem provozování finanční činnosti ve prospěch členů. V roce 1999 jich už fungovalo 127, poté však přišla první velká vlna krachů. Ke konci roku 2000 jich zůstalo jen 73. Z kampeliček se v té době ztratilo osm miliard z 11,3 miliardy korun vkladů.

Už v roce 2005 výrazně zpřísnila pravidla pro fungování těchto družstev, dohlíží na ně Česká národní banka a ohledně obezřetnosti podnikání pro ně platí prakticky stejná pravidla jako pro banky. Povinný základní kapitál vzrostl z dřívějších 500 tisíc na 35 milionů korun.

Nová pravidla splnilo jen minimum družstev. Na konci roku 2009 jich Česká národní banka evidovala sedmnáct, ke konci loňského roku už jen třináct. Ojedinělým případem je bývalá záložna Fio, která v roce 2010 získala licenci od ČNB a „povýšila" na banku, nyní patří k úspěšným nováčkům na trhu.

... ale další zpřísnění vláda nestihla

Další zpřísnění měl přinést návrh zákona, který letos na jaře schválila vláda vedená Petrem Nečasem. Sněmovna jej však už nestihla schválit.

Novela měla záložnám od roku 2017 omezit maximální výši bilanční sumy - tedy součtu všech aktiv (zejména úvěrů) či pasiv (zejména vkladů) - na úroveň pěti miliard korun. Změna by se přitom dotkla i záložen, které už na trhu působí.

Snaha o omezení je důsledkem překotného růstu záložen v posledních letech, kdy si po sérii krachů z přelomu tisíciletí opět získávaly důvěru veřejnosti. Za loňský rok vzrostl počet členů o téměř 10 tisíc na přibližně 55 tisíc. Celková bilanční suma stoupla o 11 miliard na 39,3 miliardy korun. Pomohly k tomu i vyšší úroky, které některé kampeličky na spořicích produktech nabízely oproti bankám.

Rychlý růst vkladů i úvěrů však viděly jako hrozbu Česká národní banka i Mezinárodní měnový fond. ČNB ve Zprávách o finanční stabilitě uvedla, že družstevní záložny při rychlém růstu vkladů a úvěrů vykazují oproti bankovnímu sektoru dvojnásobný podíl úvěrů v selhání, což lze označit za potenciální riziko. O rok později pak konstatovala, že sektor družstevních založen nelze považovat za odolný vůči zvýšeným rizikům a stále zůstává ve srovnání s bankovním sektorem rizikovější.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Rusko otestovalo start hyperzvukové střely Cirkon poprvé z vojenského plavidla

Rusko úspěšně vyzkoušelo nejnovější hyperzvukovou střelu Cirkon (Zirkon), která byla poprvé odpálena z vojenského plavidla. Oznámila to dnes agentura TASS s odvoláním na nejmenované vojenské zdroje. Test se odehrál už v minulém měsíci.

Raketa Cirkon dosahuje podle starších výroků prezidenta Vladimira Putina devítinásobku rychlosti zvuku a při doletu až 1000 kilometrů může zasahovat námořní i pozemní cíle.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Lídrem STAN pro podzimní krajské volby bude v Plzeňském kraji regionální předseda hnutí a současný hejtmanův náměstek pro dopravu Pavel Čížek

O tom, že Čížek povede kandidátku, hovořilo hnutí už loni, ve čtvrtek pozici stvrdil jeho regionální sněm. Řekl to pro ČTK krajský manažer Václav Cinádr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy