Měli jste už v roce 2000 platební kartu? Možná ano, v té době už jich v Česku fungovalo kolem čtyř milionů (nyní už přes devět milionů). Nejspíš jste jo ale - tak jako většina lidí - používali hlavně k výběru peněz z bankomatu.
První bankomat v Česku byl instalován na pražském Václavském náměstí ještě před pádem komunismu - v lednu 1989. Nicméně umožňoval výběr hotovosti jen zaměstnancům České spořitelny.
V roce 2000 v Česku fungovalo 1589 bankomatů, tedy ani ne polovina současného počtu (3679 ke konci loňského roku).
"Zatímco před deseti lety uměly bankomaty v podstatě jen vydat hotovost nebo sdělit zůstatek, v současné době jde o multifunkční přístroje, jejichž prostřednictvím lze dobít mobil, provést platební příkaz, změnit PIN, sjednat předschválený úvěr a podobně," říká Marie Hešnaurová, specialistka na platební karty z České spořitelny.
Dvacet let ve dvou sms/2000-2010-2020
| Zkuste s námi zmapovat dvě desetiletí - to uplynulé, 2000-2010, i to, co máme před sebou, 2010-2020. Jak jsme mluvili a budeme mluvit za deset let? Jak se proměňuje příroda, technologie, jak lidé? Připojte se k autorům unikátní projektu Aktuálně.cz, který tvoříte spolu s námi. Stačí poslat virtuální SMS z našeho mobilu (viz. níže) a my z vašich tipů sestavíme obraz desetiletí. |
Karta pro stále menší nákupy
Teprve vloni využili obyvatelé Česka platební kartu častěji u obchodníků než k výběru hotovosti z bankomatu.
Před deseti lety jste mohli platit kartou zhruba ve 26 tisících provozovnách, nyní je to přes 62 tisíc. Ještě výrazněji vzrostl počet platebních terminálů - zatímco dříve jste v mnoha obchodech našli stěží jeden, nyní je najdete prakticky u každé pokladny.
V roce 2000 jste při placení kartou běžně narazili na takzvané "žehličky" (mechanické offline zařízení, které otisklo číslo vaší karty a vy jste doplnili podpis), později jste pak čekali na přenos dat u pomalejších online terminálů. Nyní převažují rychlé online terminály, které po vás často místo podpisu chtějí zadat PIN. Roste také bezpečnost karet, hlavně díky čipové technologii.
Lidé už se tolik nebojí platit v obchodech bezhotovostně i nižší částky. Statistika Sdružení pro bankovní karty ukazuje, že průměrná hodnota jedné platby u obchodníka klesá (vloni se meziročně snížila o více než sedm procent na 1034 korun).
Internet banking ještě neexistoval
Když jste před deseti lety chtěli někomu poslat peníze z účtu, museli jste zajít na pobočku - hlavně u větších bank jste často čekali ve frontě. Ručně jste museli vyplnit formulář platebního příkazu a věřit, že se vám podařilo trefit do vašeho podpisového vzoru uloženého v bance.
Už pár let existovalo takzvané telefonní bankovnictví, kdy jste mohli zadávat příkazy přes pevnou linku nebo mobil. Mezi běžnými klienty se tato služba příliš neujala, mimo jiné i proto, že ani mobily nebyly v roce 2000 zdaleka tak rozšířené a levné jako nyní.
Internetové bankovnictví sice už před rokem 2000 nabídly záložna Fio, IPB či Expandia banka (pozdější eBanka, ještě později sloučená s Raiffesenbank), většina bank ale tuto službu teprve chystala. V roce 2000 zprovoznila internetbanking Komerční banka. U České spořitelny nebo ČSOB jste mohli zadat platbu přes internet nebo zkontrolovat stav účtu až od konce roku 2001.
Mimochodem bankovní trh teprve dokončoval svou polistopadovou stabilizaci. V roce 1999 došlo k privatizaci ČSOB, o rok později stát prodal Českou spořitelnu.
Právě před deseti lety, v roce 2000, zažilo Česko dosud ojedinělý pád jedné z největších bank, tehdejší IPB. Česká národní banka v ní zavedla nucenou správu a vláda ji pak rychle prodala konkurenční ČSOB. Teprve po této fúzi se Československá obchodní banka, dosud až čtyřka na trhu, začala více specializovat i na drobnější klienty.
| Pamatujete si, jak a čím jste platili před deseti lety? Měli jste bankovní kartu, šeky či kreditní účet? | Čím podle vás budeme platit v roce 2020? Zmizí papírové peníze, peněženky či třeba poštovní složenky? |
Hypotéky v plenkách
Novodobá historie hypoték v Česku sice začala už v roce 1995, k běžným lidem si ale hledaly cestu pomalu. Zvláště když se tehdejší úrokové sazby pohybovaly kolem 15 procent a půjčky byly obecně drahé.
Krátce se zastavme i u základních sazeb České národní banky. Ty byly několikanásobně vyšší než dnes (ostatně začátkem roku 2010 jsou díky sazbě 1,00 % na historickém minimu). Před deseti lety měly za sebou strmý pád - z historického maxima (39 % v červnu 1997 za "balíčkové" krize během Klausovy vlády) postupně klesly až na 5,25 % a na této úrovni zůstaly po celý rok 2000.
Zpátky k hypotékám: V roce 2000 je mělo v Česku jen zhruba 30 tisíc lidí, celkem si půjčili kolem 30 miliard korun. V dalších letech však nastal opravdový boom - ekonomice se začalo dařit, mzdy rostly, úrokové sazby klesaly, stejně jako inflace, koruna zpevňovala…
Nyní má hypotéku už 450 tisíc lidí, banky půjčily přes 660 miliard. Nejlevnější hypotéky mohli lidé získat v roce 2005, zlaté časy ale definitivně skončily s příchodem finanční krize.
Co země, to jiná měna
Některým mladším čtenářům asi přijde neuvěřitelné, že ještě před deseti lety neexistovala společná evropská měna - euro. Tedy alespoň ne ve své současné podobě. V každém státě (až na výjimky) se tak platilo jinou měnou - v Německu markami, v Rakousku šilinky, ve Francii franky, v Itálii lirami…
Jedno euro - tehdy ještě existující pouze bezhotovostně - stálo 36 českých korun, nyní je to o desetikorunu méně.
V podobě bankovek a mincí se euro objevilo až na začátku roku 2002 a postupně se rozšiřuje i do dalších zemí.
V Česku jsme před deseti lety platili prakticky stejnými penězi jako dosud. Výjimkou je papírová dvacetikoruna - v roce 2008 definitivně zmizela z oběhu a lze platit jen dvacetikorunovou mincí.
A jak se v uplynulé dekádě změnil sektor finančních služeb, pomineme-li oblast osobních financí?
"Mezi nejdůležitější změny patří deregulace finančních trhů, stále sofistikovanější produkty, prostředí nízkých úrokových měr a bohužel také obrovské podcenění rizika ve finančním systému, které bylo založené na předpokladu, že dobré časy nikdy neskončí," vzpomíná Jonathan Mortimer ze společnosti KPMG Česká republika. "Tyto faktory poháněly velký boom celosvětového úvěrování a především úvěrování domácností, což nakonec, jak všichni víme, vedlo k finanční krizi," dodává.
Dalších deset let? Méně hotovosti, více regulace
Co nás čeká za dalších deset let? Určitě bude pokračovat trend k přechodu k bezhotovostním platbám. Lidé budou u obchodníků platit kartami stále nižší částky.
"Rozšíří se bezkontaktní čip, který umožní rychlou bezhotovostní platbu. Karta bude vysílat signál, který čtečka zachytí při pouhém přiblížení karty - přímý fyzický kontakt se čtečkou tedy nebude nutný," očekává Marie Hešnaurová z České spořitelny.
"Tyto platby se rozšíří hlavně tam, kde je nutné co nejrychleji zaplatit menší částku - v provozovnách rychlého občerstvení, v dopravních prostředcích, v trafikách, při parkování a podobně," dodává.
Podle Hešnaurové porostou i platby kartou přes internet. Zatímco nyní při online nákupu převažuje dobírka nebo převod z účtu, v dalších letech - díky lepšímu zabezpečení - by se více lidí mělo odvážit platit přímo kartou.
"Díky systému 3D Secure se citlivé údaje o kartě přenášejí přímo bance a obchodník je tedy vůbec neuvidí. A do budoucna se počítá s tím, že banky budou držitelům karet poskytovat čtečku karet, která po zadání PIN ke kartě vygeneruje jedinečný kód, kterým pak klient platbu potvrdí," upřesňuje Hešnaurová.
Jonathan Mortimer z KPMG očekává, že se v dalších letech - jako reakce na současnou krizi - zvýší regulace trhů a zvláště bank. "Vzroste také daňové zatížení, neboť vlády musí splatit dopady recese a obrovské stimulační balíčky," říká.
Ve finančním sektoru budou tradiční centra jako New York či Londýn čelit mnohem větší konkurenci Hong Kongu či Singapuru, což potvrzuje i letošní rozhodnutí HSBC přesunout svou centrálu z Londýna do Hong Kongu.
