Nastává konec levných energií. Podívejte se, jak zdraží plyn, teplo, elektřina i voda

Petr Lukáč Petr Lukáč
3. 1. 2019 6:14
Energetické firmy si právě uplynulý rok opravdu užily. Po letech propadů cen a předpovědí o konci klasické energetiky se vývoj otočil o 180 stupňů. Jen za posledních 11 měsíců vyskočila cena elektřiny na velkoobchodních trzích o 65 procent na zhruba 58 eur za megawatthodinu. Za poslední tři roky je to růst dokonce zhruba 170 procent. Tolik nestála více než sedm let.
Foto: eex.com

Elektřina

S postupným zdražováním elektřiny přišly některé firmy jako E.ON už na počátku roku 2018. V létě začala druhá vlna a ceny už navyšovali prakticky všichni. A ke konci roku některé společnosti jako ČEZ mírně zdražovaly určitým částem svých zákazníků dokonce podruhé.

Domácnosti si v průměru připlatí zhruba 10 procent navíc. To, že se výše zmiňované 65procentní nárůsty neprojeví naplno, je zapříčiněno dvěma faktory. Silová cena elektřiny činí jen zhruba polovinu z konečných faktur, zbytek tvoří poplatky za distribuci, na podporu zelené energie a další. Druhým důvodem je i fakt, že obchodníci nakupují pro své zákazníky elektřinu postupně za různé ceny. To jim umožňuje v rámci soutěže pozdržet zdražování a počkat, zda ceny na trzích ještě neklesnou.

  • Existují ale i skupiny odběratelů, které čeká skokový růst faktur až o desítky procent. Jsou to ti, kterým končí speciální slevy či mnohaleté fixace, které jim například mohly zaručovat extrémně nízké ceny z jara 2016 po dobu několika let.

Proč ceny takto vystřelily?

Růst má dva hlavní faktory. Prvním, spíše dlouhodobým, je růst cen energetického uhlí. Uhelné elektrárny jsou i přes nástup obnovitelných zdrojů pro evropskou cenotvorbu klíčové. V posledním roce nicméně dramaticky vzrostly ještě ceny emisních povolenek, a to až pětinásobně. Ty si musí velcí znečišťovatelé kupovat za každou tunu CO2 vypuštěnou do ovzduší.

 

Právě se děje

Další zprávy