Výbor podpořil omezení nabídky potravin v obchodech. Podle SPD musí splňovat kvóty

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
9. 12. 2020 13:29
Sněmovní zemědělský výbor podpořil zavedení kvót na potraviny, od roku 2022 by muselo být v obchodech 55 procent českých produktů, následně by poměr rostl o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy by činil minimálně 73 procent. Návrh Radima Fialy (SPD) prošel hlasy vládní koalice a jeho domovské strany.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Kvóta by se neměla týkat maloobchodních provozoven s plochou do 400 metrů čtverečních nebo specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Výbor tyto návrhy schválil jako změny k vládní novele zákona o potravinách, která zavádí tresty za tzv. dvojí kvalitu potravin.

Součástí návrhu je seznam potravin, kterých by se měly kvóty týkat. Jde o produkty, které se dají v ČR pěstovat. V mnoha případech ale v nich není ČR soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso. Návrh dlouhodobě podporuje za Agrární komoru ČR její bývalý prezident Zdeněk Jandejsek. Proti naopak byl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek.

"Je to ukázka toho, že nezvítězil zdravý rozum a respekt k právnímu řádu, ale populismus. Ten návrh, pokud projde, bude protiprávní, v nesouladu s evropskými principy, v nesouladu s tržním prostředím," řekl ČTK po jednání Šebek.

Hlavně jde podle něj o důkaz toho, že české dotační principy podporující velké zemědělce nejsou nastaveny správně, protože ti nejsou schopni zajistit soběstačnost ČR v hlavních komoditách. Je potřeba se ptát, zda není vhodné tento model změnit, dodal.

Reakce ze strany EU, která si zakládá na jednotném trhu, se obává také poslanec Radek Holomčík (Piráti). Podle něj by se mohly restrikce ze strany EU dotknout nejenom vývozu potravin, ale veškerého exportu. ČR by pak čekaly velké hospodářské problémy.

Zastánci sporné novely argumentují tím, že i koronavirová krize ukázala, že je žádoucí, aby ČR byla soběstačnější v produkci potravin, které místní zemědělci dokážou vyrobit za stejných či nižších nákladů jako ti zahraniční.

Do výboru se návrh vrátil ze třetího sněmovního čtení, letos v březnu jej tam Sněmovna poslala poté, co neprošel návrh dvou desítek poslanců z klubů ANO, ČSSD, KDU-ČSL, ODS, KSČM a SPD, který měl od příštího zavést závazný podíl potravin původem z České republiky na tuzemském trhu. Týkat se to mělo potravin splňujících kritéria pro uvádění na trh s označením slovy "česká potravina". Norma měla začít určovat podíl o rok dříve než současný návrh, měla také dosáhnout až 85 procent českých potravin na pultech.

Výbor také podpořil přesun části pravomocí krajských hygienických stanic na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, která by měla převzít kontrolu potravinového práva v provozovnách veřejného stravování. Proti tomu se postavilo ministerstvo zdravotnictví.

Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) s návrhem souhlasil bývalý ministr Roman Prymula (za ANO), současný Jan Blatný (za ANO) změnil názor ministerstva na poslední chvíli. O návrhu nyní bude hlasovat v závěrečném čtení plénum Poslanecké sněmovny.

 

Právě se děje

před 55 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy