Za lepší svaly i sex. Zdraví lze koupit, ale nenaleťte

Zuzana Kubátová Zuzana Kubátová
2. 12. 2013 6:00
V byznyse se zdravím se v Česku točí miliardy korun.
Stojí to peníze, vypadat dobře. A co vůbec znamená vypadat dobře? (ilustrační foto)
Stojí to peníze, vypadat dobře. A co vůbec znamená vypadat dobře? (ilustrační foto) | Foto: CPA

Praha - Platí to pro bohaté i chudé: Češi se zlobí, mají-li si připlácet na léky a lékařskou péči. Na druhou stranu dávají miliardy ročně na vitamíny, koktejly, čaje a tablety slibující zlepšení fyzické kondice nebo ztrátu přebytečných kilogramů. Obchod se zdravou výživou a potravinovými doplňky zažívá boom.

Loni utratili Češi jen za doplňky stravy prodávané v lékárnách přes 5,5 miliardy korun. Další miliardy se točí v prodeji přes internet či prostřednictvím dealerů. Takřka každý týden přibývají v nabídce lékáren, specializovaných prodejen, na barech fitcenter a v e-shopech další a další novinky zaručující rychlejší spalování tuků, detoxikaci organismu, lepší trávení, kvalitnější sex, růst svalové hmoty, detoxikaci či odkyselení organismu. Nebo lepší paměť, veselou mysl a odolnost proti nemocem.

Boom na trhu se zdravím

Podle serveru casponline.cz (provozuje jej Česká asociace pro speciální potraviny) stoupl loni - na vrcholu krize - prodej potravinových doplňků u nás o 5,5 procenta. Největší zájem byl o kloubní preparáty, probiotika, vitaminy a minerály.

Letos trh dál roste, signalizují to zkušenosti Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Na ten se obrací část distributorů s žádostí o vydání certifikátu zdravotní nezávadnosti pro zboží nově uváděné na trh. Letos SZÚ zatím vydal na nové výživové doplňky celkem 799 certifikátů. „Jde o zřetelný růst," říká Eva Voráčová, pod niž certifikace spadá. „Za celý rok 2009 vydalo naše pracoviště těchto certifikátů jen 400. A to budou letos podle evidovaných objednávek ještě další certifikáty vydávány."
SZÚ ale zachytí jen malou část trhu, špičku ledovce. Certifikáty SZÚ nejsou pro distributory povinné, mají hlavně marketingový význam, zdaleka o ně nežádají všichni, kdo tyto prostředky prodávají.

Přestože na stoupající trh vstupuje obrovské množství hráčů a konkurence sílí, stále tu lze dosahovat slušného zisku: podle informací od lidí z branže dosahují distributorské marže u potravinových doplňků nezřídka i 300 až 400 procent. Na druhou stranu je v rostoucí záplavě novinek třeba vynakládat stále větší peníze na marketing.

Žádná láce

Často nejde o nijak levné zboží. Tak třeba: v e-shopu prozdravi.cz vás přijde dvacetideková lahvička instantního nápoje z mladého ječmene, doporučovaná na odkyselení organismu (užívat dvě lžičky denně po dobu až tří měsíců), skoro na 850 korun. Sto dvacet tablet Eregma na zlepšení sexuálních funkcí pro pány dostanete tamtéž za necelých šest stovek a stejné množství zázračných kapslí s výtažkem rakytníkového oleje a hlívy ústřičné (podle distributora pomáhají trávení, zlepšují imunitu, srdeční činnost a navíc udržují zdravou pokožku) za 465 korun.

Obliba potravinových doplňků ale není jen českou specialitou. Evropané za ně celkově utrácejí přes deset bilionů eur ročně, přičemž tyto výdaje stále rostou. A to i přes to, že - jak upozorňují lékaři - by u většiny konzumentů uměle vyráběné výživové zázraky často nahradil vyvážený jídelníček.

Velká část potravinových doplňků na český trh se dováží, často z Číny. Do oboru se ale pouští i čím dál víc českých výrobců: působí tu velké zavedené firmy s profesionální farmaceutickou výrobou a vlastními řetězci prodejen (například Walmark) i malí „kuchyňští" výrobci, kteří nabízejí své zboží obvykle v e-shopech.

„Nejde o náročnou výrobu a nepotřebujete do začátků velké peníze, zato je třeba dát hodně do reklamy," říká Jakub Dudys, který na internetu od letošního února prodává vlastní instantní koktejly „z živin a vlákniny" pod značkou Snack in bag.#infobox 

Kromě koktejlů nabízí poradenství k hubnutí a zdravou výživu, jídelníček sestaví na míru za 950 korun plus DPH. Hlavní profesí zahradník, absolvent kursu pro instruktory fitcenter a školení v oboru výživového poradenství na brněnské Mendelově zemědělské univerzitě, si recepturu koktejlů sestavil původně pro vlastní potřebu, testoval je sám na sobě a nechal je pak certifikovat na SZÚ. Sám přiznává, že „obchod by mohl jít lépe, kdyby mohl dát půl milionu do reklamy". Sen o tom, že ho výroba potravinových doplňků uživí, se mu zatím nesplnil. Boj ale nevzdává, možná i proto, že má před sebou řadu mimořádně úspěšných byznysových příběhů z téhož oboru.

Zdravá výživa se vyplácí

Tak jako Dudys se od cvičení ve fitcentru k potravinovým doplňkům dostali i jiní hráči. Například Richard Zedník, zakladatel firmy Nutrend. Výrobce doplňků stravy pro sportovce, přípravků na hubnutí, cereálních tyčinek a snacků začínal počátkem 90. let výrobou posilovacích strojů. Jak sám říká, od nich je to k potravinovým doplňkům jenom krok.

Do segmentu zdravé výživy poprvé vstoupil v roce 1993. Loni firma, v níž drží většinu jeho žena Eva, prodala zboží za 380 milionů korun, o pětinu víc než o rok dřív. Nutrend jede na vzestupné vlně: Postavil nový závod, díky němuž ztrojnásobil výrobní kapacitu, pořídil si novou administrativní budovu a školicí středisko. V Olomouci a Nové Pláni, kde předloni koupil stáčírnu kojenecké vody, zaměstnává skoro dvě stovky lidí.

Podobný boom táhne i soběslavskou rodinnou firmu Goldim, jež se do výroby potravinových doplňků pustila v roce 1996. Zakladatelka Hana Poskočilová se ke zdravé výživě dostala od potravinářství, začínala ve výzkumných ústavech a koncem 80. let se podílela na vývoji extrudovaných výrobků ze sóji, kvůli nimž také Goldim v roce 1992 vznikal. O pár let později se však firma stala českým průkopníkem ve výrobě probiotik, postupně nabídku potravinových doplňků rozšiřovala, dnes vyrábí desítky preparátů jak pod vlastní značkou, tak pod privátními značkami různých prodejců. Kromě toho se věnuje kojenecké výživě.

„Devadesát procent naší produkce vyvážíme, většinou do Ruska, na Ukrajinu, do Maďarska, ale také na Filipíny nebo do Číny. V zahraničí máme už osm partnerů, pro které jsme vyvíjeli celé výrobkové řady," říká Poskočilová. Firmu dnes řídí s manželem, pracují pro ně i obě dcery a zeť. Goldim má vlastní vývoj, obrat se pohybuje kolem 40 milionů korun, zisk loni prolomil desetimilionovou hranici a i letos bude trojnásobný proti roku 2011.

Podobně se vede řadě dalších domácích výrobců. Patří sem třeba brněnský Valosun (vznikl v roce 1997, roční obrat převyšuje sto milionů korun, zisk se pohybuje v jednotkách milionů) či ASP - rovněž z Brna -, která je lídrem v segmentu rostlinných mlék a výrobků na podporu trávení.

Fenomén Walmark

Sázka na potravinové doplňky se ovšem vyplatila hlavně bratrům Walachovým z Třince, majitelům firmy Walmark, jedné z vůbec nejúspěšnějších českých společností vzniklých po roce 1989 na zelené louce. Walachovi začínali obchodem se zemědělskými produkty, později si pořídili továrnu na výrobu džusů a nealko nápojů. Koncem 90. let zkusili přidat výrobu vitaminových tablet.

Díky šikovnému marketingu (jako první spustili třeba výrobu vitaminů pro děti, v líbivém balení s obrázky, pod značkou Marťánci), nápadité obchodní politice a neustálým investicím do výroby se stali ve střední a východní Evropě v oboru potravinových doplňků bezkonkurenčními lídry. Walmark postupně prodal divizi zemědělských komodit i výrobu nápojů a plně se soustředil na doplňky stravy. Časem se sice propracoval i k výrobě skutečných léků, jeho hlavní síla ale dál zůstává ve vitamínech a preparátech typu Urinal, Prostenal či Proenzi.

Dnes Walmark prodává ve třiceti zemích světa, dceřiné firmy má na Slovensku, v Rumunsku, Polsku, Maďarsku, Litvě, Bulharsku a Lotyšsku, obrat převyšuje 100 milionů eur. Loni v létě polovinu Walmarku od bratrů Walachů koupil investiční fond Mid Europa Partners a z třineckých byznysmenů Adama, Mariusze a Valdemara jsou miliardáři.

Walachovým se vyplatilo, že do segmentu vstoupili jako jedni z prvních a rychle rozpoznali jeho potenciál. I dnes se o podobný úspěch pokoušejí další investoři: například kapitálový fond RSJ Private Equity, spravující peníze multimiliardáře Karla Janečka, investuje do výroby potravinového doplňku z mořských řas a v hledáčku má další experimenty z medicínské oblasti.

Pozor na módní vlny

Není pochyb o tom, že řada přípravků s vitamíny a různými rostlinnými výtažky může zkvalitnit výživu a dodat tělu chybějící látky. Vitamínové či bylinné přípravky mohou dobře posloužit jako podpora při různých onemocněních či v rekonvalescenci. Lékaři ale varují před přeceňováním jejich moci, chybou je například nahrazovat jimi klasickou léčbu při závažných onemocněních.

Podobně odborníci doporučují nepodléhat módním vlivům. K hitům posledních let patří například boj s překyselením organismu, před nímž varují společenské časopisy, distributoři potravinových doplňků a výživoví poradci.

„Nepřikládala bych prostředkům proti překyselení velký význam," říká pražská praktická lékařka Ludmila Šemetilo - „často jde jen o způsob, jak z lidí vytáhnout peníze."

 

Právě se děje

před 7 minutami

84 migrantů v Lamanšském průlivu

Hlídky vojenského námořnictva a francouzského četnictva zachránily v sobotu u pobřeží severní Francie 84 migrantů, kteří se na palubě čtyř plavidel pokoušeli překonat Lamanšský průliv a doplout do Británie. Ve dvou případech byly mezi trosečníky i ženy a děti.

Aktualizováno před 1 hodinou

AfD připravuje v Drážďanech volební program, v ulicích jsou demonstranti

Německo, ale normální. S takovým sloganem vstupuje Alternativa pro Německo do kampaně před zářijovými parlamentními volbami. 600 delegátů na víkendovém sjezdu v Drážďanech připravuje volební program. Původně měli vybrat i volební lídry, nakonec o nich ale budou hlasovat místo delegátů členové. 

Od rána se v saské metropoli konají proti AfD demonstrace, žádné střety s policií a ani násilnosti zatím hlášeny nejsou. 

Strana se kromě vnitřních třenic potýká s úbytkem příznivců na západě Německa. V březnových zemských volbách v Porýní-Falci a Bádensku-Württembersku strana přišla o třetinu voličů. Na východě Německa, konkrétně v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku, zůstává AfD stále silná, dokonce se jí daří nové příznivce získávat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy