Skončily další stovky menších prodejen. Podíl velkých obchodů je nejvyšší ve střední Evropě

Petr Kučera Petr Kučera
14. 4. 2016 7:50
Nová statistika společnosti Nielsen potvrzuje pokračující zánik malých prodejen s potravinami a smíšeným zbožím. Větší obchody - supermarkety a hypermarkety - se na celkovém obratu podílejí už 80 procenty, což je nejvyšší podíl ve střední Evropě. Celkový počet prodejen klesl za pět let zhruba o tisíc.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Praha – Během roku 2015 ubylo v Česku 275 obchodů s prodejní plochou do 400 metrů čtverečních, celkový počet malých a středních potravin a obchodů se smíšeným zbožím tak meziročně klesl o dvě procenta. Současně ubylo 11 supermarketů (s prodejní plochou od 400 do 2500 metrů čtverečních), naopak se otevřely čtyři nové hypermarkety, tedy největší prodejny.

Potvrzují to čerstvé výsledky průzkumu od společnosti Nielsen, která každoročně zjišťuje velikost a strukturu maloobchodní sítě. Celkový počet prodejen během loňského roku klesl o 286 na 15 294, zatímco ještě před pěti lety jich bylo 16 270.

Počet obchodů s potravinami a smíšeným zbožím:

obchody k 1. 1. 2000 k 1. 1. 2011 k 1. 1. 2016
do 50 m2 10 662 8 129 6 619
51-100 m2 5 254 4 235 4 679
101-200 m2 2 208 1 734 1 826
201-400 m2 837 608 518
supermarkety 401-2500 m2 včetně diskontů 900 1 291 1 334
hypermarkety (od 2501 m2) 68 273 318
celkem 19 929 16 270 15 294

Podrobnější pohled pak ukazuje, že nejvýrazněji ubývají úplně nejmenší obchody s prodejní plochou do 50 metrů čtverečních. Společnost Nielsen jich k začátku letošního roku evidovala 6619, což je o 350 méně než loni, z toho každý třetí je vlastněn obchodníky vietnamského původu. Naopak v loňském roce přibylo 75 obchodů s prodejní plochou mezi 50 a 400 metrů čtverečních, jejichž růst do značné míry kompenzuje pokles nejmenších prodejen.

Celkový význam těchto „tradičních“ malých prodejen z hlediska obratu se tak výrazněji nezměnil, nicméně „moderní“ větší prodejny nad 400 metrů čtverečních (supermarkety a hypermarkety) dohromady představují 80 procent celkového obratu sítě potravin a obchodů se smíšeným zbožím, což je podle studie nejvyšší podíl ve střední Evropě.

První hypermarket v Česku se otevřel na podzim roku 1996 (Globus v Brně). A zatímco v roce 2000 bylo v Česku podle společnosti Nielsen jen 68 prodejen s prodejní plochou nad 2500 metrů čtverečních, nyní je to už 318. Postupně se hypermarkety rozšířily i do menších měst, přestože nové prodejny už zdaleka nepřibývají tak rychle jako v předchozích letech.

Skončila třetina malých prodejen

Za posledních dvacet let bylo v Česku zavřeno takřka šest tisíc malých prodejen a samoobsluh, což je třetina jejich původního počtu, řekl analytik společnosti Nielsen Maroš Staruch na lednové konferenci Sámoška. Zatímco v roce 1995 v Česku podle údajů agentury Nielsen fungovalo 19 700 malých prodejen a samoobsluh, do roku 2014 jejich počet klesl na 13 900. Ještě výraznější byl propad podílu jejich tržeb. "V roce 1995 měly tradiční prodejny 70 procent veškerých tržeb, do roku 2014 jejich podíl klesl na necelých 20 procent," upozornil Staruch.

Předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka říká, že malé nezávislé prodejny si nyní z celkových tržeb za potraviny ukrajují už jen zhruba 40 procent. Většina obratu končí v pokladnách obchodních řetězců.

Hypermarketům dává přednost čím dál víc lidí

Hypermarkety jsou hlavním nákupním místem už pro téměř polovinu českých domácností, ukázala nejnovější studie GfK Shopping Monitor vycházející z údajů od reprezentativního vzorku více než tisíce lidí. Jako prodejnu, v níž utratí největší podíl svých výdajů za potraviny a základní nepotravinářské zboží, je uvedlo 48 procent domácností, což je dosud rekordní podíl.

Mezi tyto největší prodejny nyní patří Albert Hypermarket, Globus, Kaufland a Tesco Hypermarket, v minulosti k nim patřily i Interspar nebo Carrefour. Nad čtyřiceti procenty se jejich preference drží od roku 2009. Dlouhodobé údaje GfK uvádějí, že ještě v roce 1998 byly hypermarkety hlavním nákupním místem jen pro čtyři procenta domácností.

Druhou pozici si podle průzkumu z konce loňského roku drží diskontní prodejny, tedy Lidl a Penny Market, v nichž nejvíce utrácí 24 procent domácností. Jejich obliba je dlouhodobě poměrně stabilní, podobně jako supermarketů (Albert Supermarket, Billa, Tesco Supermarket), jimž nyní dává přednost 17 procent domácností.

Menší prodejny jako COOP, Hruška či Flosman/Flop nadále snižují svůj podíl, jako hlavní nákupní místo je preferuje už jen desetina českých domácností. Ještě v roce 1998 přitom tato kategorie obchodů měla více než poloviční podíl.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy