reklama
 
 

Samoobsluhy na venkově získají pomoc od státu, plánuje Jurečka. Pod tisíc obyvatel jsou ztrátové

27. 1. 2017
Provozovatelé venkovských obchodů chtějí státní dotace, protože více než o podnikání jde podle nich o službu. Hranice mezi výdělečností a ztrátovostí prodejny se pohybuje okolo tisíce obyvatel v dané obci. Za posledních dvacet let bylo v Česku zavřeno zhruba šest tisíc malých prodejen a samoobsluh, což je třetina jejich původního počtu.
Doporučujeme

Praha – Ministerstvo zemědělství zřídilo expertní skupinu, která se zabývá „potravinovou obslužností“ českého venkova. “Zajištění dostupnosti potravin na venkově je ve státním zájmu,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Už nyní podporujeme pojízdné prodejny. Do konce letošního roku je uskutečnitelné nastavení podpory, kterou bude zajišťovat některé z ministerstev. Druhou možností je místo dotací poskytovat daňové slevy nebo bonusy,” upřesňuje ministr. Bližší podrobnosti ke zvažované podpoře ale neuvedl.

Podle Jurečky by měl stát chránit menší tuzemské obchodníky před nadnárodními řetězci. Ve spolupráci s členskými státy Evropské unie chce proto předložit návrh, který má velkým hráčům na trhu zamezit v nekalých obchodních praktikách.

Tím, jak obyvatel v menších obcích ubývá, přestává jít o podnikání a prodejny se stávají spíše službou, říká Miloslav Hlavsa, ředitel družstva Konzum v Ústí nad Orlicí. Tato družstevní síť zahrnuje přes sto prodejen.

“Hranice mezi výdělečností a ztrátovostí prodejny se pohybuje okolo tisíce obyvatel v dané obci. V malých obcích si prodejny nevydělají ani na běžný provoz, natož na důstojné mzdy,” říká Hlavsa. Nejkritičtější situace je podle něj v obcích do 500 obyvatel.

Drobné prodejny zajišťují potraviny hlavně pro starší, hůře pohyblivé obyvatele vesnic. Stát by podle Hlavsy měl dotovat vesnické samoobsluhy, podobně jako přispívá regionálním dopravcům. “V případě uplatnění potřebných dotací pro všech 4375 obcí, které mají od sto do tisíce obyvatel, by to vyšlo na 706 milionů korun za rok. To je méně než desetina toho, kolik se vynakládá na dopravní obslužnost,” míní Hlavsa.

Podle jeho propočtů je provoz prodejny v místě se stovkou obyvatel potřeba dotovat částkou 244 tisíc korun ročně, zatímco při 900 obyvatelích stačí na jednu prodejnu 27 tisíc.

“Někteří obchodníci své problémové prodejny dotují ze zisků těch městských. Tím ale přestávají být ve městech konkurenceschopní jak mzdově, tak cenami zboží,” vysvětluje Hlavsa.

Provozovatelé menších prodejen mají dlouhodobě problémy s nedostatkem pracovníků. Zavedením elektronické evidence tržeb se jejich situace ještě ztížila. “Starší prodavačky chtěly zprvu odejít, nechtějí se učit pracovat s novou technologií,” říká Josef Štícha, jehož síť Eso Market nyní obsahuje 35 samoobsluh.

Kvůli nutnosti pořízení nových pokladen chtěl zpočátku provoz svých prodejen ukončit. “Ve vesnických prodejnách se nedá generovat skoro žádný zisk. Nakonec jsem se domluvil se starosty, kteří o obchody ve svých obcích stojí. Díky jejich podpoře jsem potřebné pokladny nakoupil a nyní řešíme internetové připojení,” upřesňuje Štícha.

V některých lokalitách není dostatečně silný signál potřebný pro novou technologii. “Drátové připojení je kvůli zrušeným pevným linkám a neschopnosti poskytovatelů také špatné,” dodává Štícha.

Josef Štícha začal v roce 2000 provozovat prodejnu ve vesnici se 120 obyvateli. “Předchozí majitel ji chtěl zavřít. Postupně jsem přibíral další prodejny, dnes je jich 35. Každá má rozdílnou pracovní dobu podle požadavků zákazníků, některé prodavačky přejíždějí mezi několika prodejnami,” říká Štícha, který má nejvíce zákazníků mezi seniory.

Za posledních dvacet let bylo v Česku zavřeno zhruba šest tisíc malých prodejen a samoobsluh, což je třetina jejich původního počtu. Zatímco v roce 1995 v Česku podle údajů agentury Nielsen fungovalo 19 700 malých prodejen a samoobsluh, do roku 2014 jejich počet klesl na 13 900. Ještě výraznější byl propad podílu jejich tržeb. "V roce 1995 měly tradiční prodejny 70 procent veškerých tržeb, do roku 2014 jejich podíl klesl na necelých 20 procent," uvedl před rokem analytik společnosti Nielsen Maroš Staruch.

“Jen v roce 2015 zaniklo 275 prodejen do 400 metrů čtverečních. Nejohroženější kategorií jsou venkovské prodejny, které zajišťují obchodní obslužnost venkova,” říká Jan Hrdina z Asociace českého tradičního obchodu, která sdružuje sedm tisíc nezávislých prodejen.

V Česku je nyní více než 6600 prodejen s plochou do 50 metrů čtverečních, každou třetí z nich provozují vietnamští obchodníci. Podle Asociace českého tradičního obchodu je v tuzemsku 15 294 prodejen s potravinami. Z toho necelých 1400 prodejen provozují zahraniční řetězce, ale na celkových tržbách se podílejí 70 procenty.

Největší zahraniční řetězce působící v Česku nechtěly požadavek na státní dotaci menších prodejen komentovat. “Vesnické prodejny by měly nabízet více služeb než jen prodej základních potravin. Zákazníkům by mohly poskytovat také poštovní služby nebo volně prodejné lékárenské zboží. Rozšiřování služeb je cestou ke konkurenceschopnosti,” míní agrární analytik Petr Havel.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama