Salátové okurky, rajčata i papriky. Loni v Česku zdražila většina druhů zeleniny

ČTK ČTK
24. 1. 2023 13:55
Na pultech tuzemských obchodů loni výrazně podražila většina druhů zeleniny. Meziroční pokles cen byl zaznamenán pouze u květáku a mrkve. Zvýšily se i ceny, za které pěstitelé zeleninu prodávají obchodníkům a zpracovatelům. Zelináři ale dlouhodobě upozorňují na to, že se postupně zvětšuje rozdíl mezi farmářskými cenami zeleniny, které spíš stagnují, a průběžně rostoucí cenou na pultech obchodů.
Foto: Matej Slávik/Economia

Uvádí to situační a výhledová zpráva ministerstva zemědělství, na které se podílela Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM).

Například průměrná roční spotřebitelská cena kilogramu salátových okurek loni do konce října vzrostla na 51 korun z 44,5 koruny v roce 2021. Kilogram rajčat podražil na 64,8 koruny z 57 korun, papriky na 72,5 koruny z necelých 65 korun a cibule na 19 korun z 16,3 koruny v roce 2021.

Naopak průměrná roční cena kilogramu květáku klesla na 36,7 koruny z 39,8 koruny v roce 2021 a mrkve bez natě na 19,7 koruny z 21,2 koruny.

Ceny zemědělských výrobců podle MZe loni také vzrostly, hlavně u kapusty, rajčat, salátů, květáku, paprik a hlávkového zelí. Cenový růst zeleniny v druhé polovině roku podle autorů zprávy umocnila válka na Ukrajině. "Došlo k prudkému z výšení cen energií, pohonných hmot, hnojiv a obalových materiálů," upozornili autoři situační výhledové zprávy.

Pěstitelům zeleniny se ale vyšší náklady nedařilo do svých cen adekvátně promítnout. Na evropském trhu byl totiž v sezoně 2021/2022 díky dobré úrodě dostatek zeleniny a ceny se kvůli tomu na českém trhu držely na nízké úrovni. "Do ČR celou dobu proudila zelenina z přebytků na ostatních evropských trzích za velmi nízké ceny. Ve druhé polovině této sezóny se začal projevovat vliv inflace a snižování kupní síly spotřebitelů. Spotřebitelské ceny i ceny zemědělských výrobců poté začaly mírně stoupat," stojí ve zprávě.

Podle předsedy ZUČM Petra Hanky jsou u většiny druhů zeleniny spotřebitelské ceny výrazně vyšší než ceny zemědělských výrobců a rozdíl se prohlubuje.

Například kilogram bílého hlávkového zelí farmáři podle ČSÚ v roce 2015 prodávali v průměru za 6,72 Kč a v obchodech tehdy stál 14,51 Kč. V roce 2021 průměrná farmářská cena kilogramu zelí činila 6,85 Kč a spotřebitelská cena 18,81 Kč. Cenové nůžky se rozevírají také u cibule. V roce 2015 pěstitelé za kilogram cibule inkasovali 6,58 koruny a obchodníci ji prodávali za 14,54 Kč. V roce 2021 průměrná cena zemědělských výrobců u cibule obnášela 7,10 Kč a spotřebitelská 16,31 Kč.

Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl loni podle předběžných údajů klesla o 7,6 procenta na 219.691 tun. Zelenina se v Česku pěstovala na 11.319 hektarech. Zhruba 75 procent tržní produkce pěstitelé prodali prostřednictvím hypermarketů a supermarketů.

Deset procent zeleniny odebraly velkoobchody a stejný podíl připadl na zpracovatelský průmysl. Pomocí vlastního exportu, dodávek pro hotely a restaurace či farmářských trhů pěstitelé prodali pět procent produkce.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V prvním pololetí 2022 zemřelo meziročně o pětinu méně lidí. Nejčastěji podlehli ischemické srdeční chorobě

V prvním pololetí loňského roku zemřelo podle předběžných dat Českého statistického úřadu 60 tisíc obyvatel, meziročně o více než pětinu méně. Nejčastější příčinou úmrtí byla opět ischemická choroba srdeční, která je na prvním místě od roku 2018, jen v prvním pololetí roku 2021 ji vystřídal koronavirus. Český statistický úřad o tom v úterý informoval v tiskové zprávě.

Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo zhruba o 16 700 lidí méně než ve stejném období předchozího roku. "Meziroční pokles počtu zemřelých úzce souvisel se snížením úmrtnosti na onemocnění covid-19," uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Proti prvnímu pololetí roku 2020 zemřelo loni asi o pět procent obyvatel víc.

Při ischemické chorobě srdeční srdce přes tepny zúžené usazováním tuků nedokáže čerpat dost krve a postupně odumírají jeho části. V prvním pololetí 2022 jí podlehlo podle úřadu více než 8 tisíc lidí, tedy 13,5 procenta zemřelých. S věkem se podíl zemřelých z této příčiny zvyšoval, u lidí nad 85 let tvořila přes 21 procent úmrtí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy