Růst cen se v Česku zastavil. Koruna může dál oslabit

Tereza Holanová Jiří Hovorka Tereza Holanová, Jiří Hovorka
Aktualizováno 9. 1. 2015 10:43
Průměrná míra inflace za celý rok 2014 dosáhla 0,4 procenta. To je nejméně od roku 2003, kdy činila 0,1 procenta.
Koruna je pod tlakem, ceny nerostou nejen v Česku. Ilustrační snímek.
Koruna je pod tlakem, ceny nerostou nejen v Česku. Ilustrační snímek. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Růst cen v Česku výrazně zpomalil. Meziroční inflace činila v prosinci 0,1 procenta, zatímco ještě o měsíc dříve dosahovala 0,6 procenta. V porovnání s listopadem ceny dokonce klesaly, a to o 0,1 procenta. Ukazují to čerstvá data Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Někteří analytici tak poukazují na možnost, že by centrální banka mohla ještě více oslabit korunu, která se navíc už nyní veze na negativní vlně s propadajícím eurem. Kurz spadl k 28 korunám za euro a lidé ho v bankách pořídí ještě zhruba o padesátihaléř dráž.

Za nízkou meziroční inflací stojí hlavně propad cen potravin, především zeleniny, která meziročně zlevnila o 14,3 procenta. Ceny sýrů a másla byly oproti prosinci 2013 nižší o 2,1 až 2,8 procenta.

Výrazně klesly ceny mobilních telefonů - meziročně o 19 procent, telefonické a telefaxové služby zlevnily o 1,6 procenta.

Levnější byla také doprava, hlavně kvůli poklesu cen pohonných hmot o šest procent. Z výdajů týkajících se bydlení meziročně výrazně zlevnila elektřina - o 9,6 procenta.

Ceny zemního plynu naopak meziročně stouply o 2,4 procenta, čistého nájemného o 1,3 procenta, vodného o 3,4 procenta a tepla a teplé vody o 0,6 procenta.

Z potravin meziročně zdražila například vejce (o 12,5 procenta), jogurty (o 4,6 procenta), ovoce (o 1,4 procenta), maso (o 0,7 procenta) a pekárenské výrobky a obiloviny (o 0,3 procenta).

Z ostatních položek stály více třeba finanční služby (ceny rostly o 5,6 procenta) nebo pojištění (zdražení o 2,9 procenta).

Nejlevnější rok za třináct let

K nízkému meziročnímu cenovému růstu přispěla kromě padajících cen ropy také vysoká inflace ve stejném měsíci roku 2013 (růst cen činil 1,4 procenta). Po listopadové intervenci České národní banky tehdy lidé začali nakupovat, aby si zvláště zahraniční zboží pořídili dříve, než se na ceně projeví dražší euro či dolar.

Průměrná míra inflace za celý rok 2014 dosáhla 0,4 procenta. To je nejméně od roku 2003, kdy činila 0,1 procenta. Pro srovnání: v celém roce 2013 rostly ceny o 1,4 procenta a v roce 2012 dokonce o 3,3 procenta.

"O větším překvapení s ohledem na to, jak se vyvíjí inflace v eurozóně, nelze mluvit," říká o prosincovém výsledku analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Pro připomenutí: podle informací Eurostatu inflace v Evropské měnové unii poprvé od roku 2009 meziročně klesala, a to o 0,2 procenta.

Levnější benzin i oděvy

Oproti listopadu 2014 klesaly prosincové ceny hlavně díky levnějším pohonným hmotám. Ty stály o 5,2 procenta méně, tedy nejméně od prosince 2008. "Průměrná cena benzinu Natural 95 ve výši 33,93 koruny za litr byla v prosinci 2014 nejnižší od února 2011, průměrná cena motorové nafty činila 34,41 koruny za litr a byla nejnižší od září 2011," uvádí ČSÚ.

Stejně tak se snížily ceny oděvů, obuvi, mléčných výrobků, masa, zeleniny a nealkoholických nápojů. Největší meziměsíční zdražení se naopak dotklo brambor (o 12 procent), ovoce (o 9,8 procenta) a těstovin (o 4,2 procenta).

Koruna může dál oslabit

Relativně nízké ceny budou podle expertů typické i pro rok 2015. "Vzhledem k poklesu cen ropy a nadprůměrné úrodě lze očekávat, že meziroční index bude na obdobně nízkých úrovních přetrvávat i v první polovině tohoto roku," tvrdí hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler.

Z toho důvodu jsou podle něj namístě obavy, že by centrální banka – kvůli obavám z pádu do deflace – mohla ještě více znehodnotit korunu a zvýšit intervenční hladinu. Ta se od listopadu 2013 nachází na 27 korunách za euro.

"Eurozóna většinu příštího roku setrvá v deflačním pásmu, což představuje riziko poklesu cen i pro českou ekonomiku. To je také důvod, proč na začátku roku vidíme tlaky na oslabení české koruny," souhlasí Brožka.

Podle Seidlera jsou ovšem úvahy o další devalvaci koruny neopodstatněné. "Pokles cen ropy představuje pro tuzemskou ekonomiku pozitivní nabídkový šok," zdůrazňuje. Podobný názor má i ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. "Levnější ropa - a tedy i benzin - značí, že spotřebitelé budou moci vydat více za jiné věci. Spotřeba by tedy měla růst a kola ekonomiky se roztáčet," uvedl ve čtvrtečním online rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz.

Pro ČNB by podle Seidlera navíc měla být relevantní inflace, která bude v Česku za 12 až 18 měsíců, kdy se podle něj zlevňování ropy již přestane projevovat. "Inflace by se pak mohla pohybovat bezpečně v tolerančním pásmu kolem 1,5 procenta," věří ekonom.

 

Právě se děje

Další zprávy