reklama
 
 

Vyzkoušeli jsme práci v Lidlu. Všichni si tu tykáme, každý dělá všechno a hlavně nebuď smutný

16. 4. 2018
Dostal pracovní obuv, tričko se jmenovkou a poučení, že vstřícnost a optimismus jsou tu zásadou číslo jedna. Redaktor popisuje první hodiny v Lidlu.

Píp, píp, píp. Čárové kódy jeden za druhým projíždějí skenerem na pokladně. Je všední den, půl desáté ráno. V nedávno modernizované prodejně Lidlu v pražských Letňanech mají pokladen celkem osm, otevřena je ale zatím jen jedna. Kolem jedenácté už tu bude víc zákazníků a v provozu budou čtyři pokladny.

Na směně je tu vždy kolem osmi, deseti pracovníků. Tedy spíš pracovnic. Převaha žen se projevuje třeba i tak, že ženské šatny jsou výrazně větší než šatny pro muže.

Na rozdíl od mnoha konkurenčních řetězců tady všichni dělají všechno. Zaměstnanci tu tedy nemají rozdělené pozice tak, že by někdo jen markoval na kase, někdo pouze pracoval ve skladu, někdo jen doplňoval zboží do regálů a někdo pouze uklízel.

Rekordní zisk a nejvyšší mzdy

V letňanské prodejně Lidlu jsem si vyzkoušel několik hodin práce. Chtěl jsem zjistit, proč se zrovna tomuto řetězci v posledních letech v konkurenci ostatních obchodníků tolik daří. Jsou tu nějaké inovativní procesy, které umožňují zvýšit efektivitu, snížit nákladovost a tím více vydělat?

Řetězec Lidl vykázal v Česku ve finančním roce 2016/2017 rekordní zisk před zdaněním 4,1 miliardy korun - o dvě procenta víc než v předchozím roce. Tržby stouply o 14 procent na 43,7 miliardy korun.

Letos v březnu navíc Lidl rozjel další kolo své náborové kampaně. Nově nabízí i na té nejnižší pozici v podniku nástupní mzdu až téměř 30 tisíc korun. Bez kvalifikace, bez zkušeností. Je to nejen výrazně víc než průměr v oboru, ale i víc, než berou mnozí vysokoškoláci. Do tří let chce Lidl přijmout 2000 lidí. Nyní má přes 200 prodejen a otevírá nové.

Z inzerátů vyplývá, že řetězec teď nabízí víc než sto volných míst na pozici prodavač(ka)/pokladní. Téměř nikdy se ale nejedná o plný úvazek s 40 hodinami týdně. Zpravidla jde o úvazky 35hodinové, 30hodinové a nově i 25hodinové. Téměř všechny úvazky nicméně firma nabízí na dobu neurčitou s údajně garantovanou výší výdělku v dalších dvou letech. A podle mnou oslovených pracovníků se nestává, že by tyto sliby nesplnila.

Zmíněných 30 tisíc měsíčně na plný úvazek se ale týká Prahy, kde je největší boj o pracovníky. Například v Jičíně nabízí Lidl při 25hodinovém úvazku nástupní mzdu 17 500 korun, po prvním roce 18 214 korun a po druhém roce 18 929 korun. Benefity pak jsou pátý týden dovolené a stravenky vydávané přímo Lidlem (zaměstnanci však nemají žádnou slevu na nákup v řetězci, jak by se možná čekalo).

Ptám se v Letňanech, zda současná náborová kampaň zvedla zájem o zaměstnání. "Určitě, bankovky táhnou," odpovídá má trenérka Erika Svobodová. V Lidlu působí téměř deset let a dnes mě bude mít na starosti. Podle Jaroslavy Vlkové, která je manažerkou (tedy vedoucí) letňanské prodejny, přišlo v březnu 35 uchazečů. "To je výrazně víc než dříve. Lidé se ptají i na pokladnách, dáváme jim kartičky s adresou na náborový web," říká Vlková.

"Celkem jsme v březnu po spuštění náborové kampaně zaznamenali o 50 procent žádostí o zaměstnání víc než v předešlých měsících," říká za celý řetězec jeho mluvčí Zuzana Holá.

Všichni si tykáme

První den po nástupu stráví zaměstnanec v některém z logistických center - v případě Letňan by o půl osmé čekal před prodejnou a firemní auto by ho odvezlo do Brandýsa nad Labem. Následují zákonná školení o bezpečnosti práce a "vštěpování principu vstřícnosti": Když se usmějete, usměje se na vás kolega, zákazník a všem nám bude lépe.

Dostávám pracovní obuv, tričko se jmenovkou (ta je prý důležitá proto, aby pochvaly mohly být adresné) a poučení, že vstřícnost a optimismus jsou tu zásadou číslo jedna.

"Měli jsme to tak samozřejmě vždycky, ale teď je tomu dávána naprosto zásadní priorita. Mimochodem v Lidlu si všichni tykáme - od jednatele po poslední prodavače a pokladní," zasvěcuje mě do firemní kultury moje mentorka - odteď ne paní Svobodová, ale Erika.

Druhý den po nástupu už zaměstnanec stráví přímo v prodejně se svým školitelem. První úkol: Načíst si kartičku u dveří oddělujících prostor šaten a administrativního zázemí prodejny od samotné prodejny a skladu. V Lidlu se totiž práce nepočítá na hodiny, člověk dostává zaplacenu každou minutu.

Zníš smutně, pojď jinam

Procházíme všemi zákoutími prodejny i jejího zázemí - to představuje třeba serverovnu, která řídí IT okruh celé prodejny a pro běžné zaměstnance není přístupná. Naopak do trezorové místnosti každý, kdo má pokladní zásuvku, míří často. Vyúčtování kasy se ale vždy musí provádět ve dvou (podobně jako návštěva mrazicího boxu). Peníze se pak přepočítávají strojově a zamykají pod zámek.

Míjíme místnost detektivů. "Sem se ale nesmí, tak jen rychle nakoukneme," zašeptá Erika. A co uvidíme? Ve stísněné komůrce stojí muž v uniformě u monitoru rozděleného na několik menších obrazovek. A už nic. Dveře se zavírají. Bezpečnost či případné krádeže hlídá Lidlu externí firma - je to jedna z mála věcí, kterou si v Lidlu nedělají sami.

Na každém pracovníkovi je i úklid - ať už jde o ten pravidelný, nebo když někde v prodejně spatří kaluž vody nebo jinou nečistotu. Čisticímu vozíčku tu říkají familiérně "pucmašina".

Zboží do skladu přichází v noci - závozníci si sklad otevřou a vyloží, co je potřeba. Před sedmou hodinou pak ranní směna otevře dveře dělící prodejní plochu od skladu a přebere zboží. Sklad působí subtilně, evidentně tu funguje rychlá obrátkovost. "Ideál je mít všechno na prodejní ploše," říká Erika.

A právě tam teď míříme. Prodejna je otevřená od sedmi ráno do devíti večer. Každý na směně má u ucha speciální komunikátor, tedy jakési handsfree s mikrofonem. Všichni jsou napojeni na jeden okruh.

"Vedoucí pracovníci takto mohou kontrolovat třeba náladu pracovníků, reagovat na jejich potřeby. Copak, Péťo, zníš smutně, děje se něco? Jsi na hlavní pokladně, asi není dobře, abys byla celý den se zákazníky, pojď dělat něco jiného," popisuje školitelka, na co také zařízení slouží.

"Je to ale samozřejmě i k tomu, že když sedím na kase a přijde paní s makrelou, na níž není kód, že skrze toto zařízení poprosím někoho z kolegů, který je nejblíž, aby mi přinesl jinou, nebo nadiktoval kód," dodává.

Mít sluchátko je povinnost. Odkládá se pouze při pracovní přestávce, nebo pokud by mělo rušit pracovníka při komunikaci se zákazníkem.

Pozor na profesionální měniče

Zájemci o práci nemusí mít žádnou speciální kvalifikaci. "Všechno zaměstnance naučíme. První den mohou pracovat jen čtyři až šest hodin, abychom je nezahltili. Začíná se vybalováním zboží, aby si člověk osahal, kde co je a má být," přibližuje Erika.

A právě tuto činnost si teď zkouším. Doplňování regálů, tedy přenášení věcí ze skladu do prodejny. Říká se tomu válcování. Cenovky obsahují různé informace - díky tomu vím, co dělat s daným sortimentem, jakou má očekávanou trvanlivost i další parametry.

Základem je zboží, které je v regále už vystavené, podkládat tím novým, aby se doprodávalo to starší a nehrozilo, že mu projde trvanlivost, pokud bych ho schoval až za novější kusy.

Když pak dobíhá trvanlivost, zboží se standardně zlevňuje například o 30 procent. Když ho ani tak nikdo nekoupí, půjde do odpisů, centrálně se sveze a zlikviduje.

Lidl prodává z velké většiny své privátní značky, občas zařadí do prodeje omezenou nabídku známějších značek s atraktivní cenou - o to je pak velký zájem. Řetězec je známý svými akčními týdny, zaměřenými například na potraviny z různých zemí, zboží pro děti nebo retro značky.

Péče o takové speciální nabídky je pak součástí práce každého prodavače či pokladní. Jak se zaměstnanec zapracovává, přibývají mu další úkoly a pravomoci - jako starost o pekárnu, ovoce a zeleninu nebo maso. Celkově trvá školení nováčka na plné zapracování v prodejně pět týdnů.

Všichni v Letňanech se shodují, že taková rotace jim vyhovuje - je to lepší než sedět osm hodin u pokladny. Mimochodem, nováčci jdou na školení na kasu až po týdnu. I tam jsou zásadní vstřícnost, úsměv a dobrá nálada.

A je tu také jeden zásadní zákaz - měnit bankovky a dávat zákazníkům drobné. "Profesionální měniči, kteří vás napálí a podvedou, jsou rozšíření, jsou to kouzelníci," tvrdí Erika.

Vedoucí s bonzbločkem

Přecházím ještě k šéfce prodejny Jaroslavě Vlkové, tedy vlastně k Jarce. Právě dokončila ranní plánování práce, směn kolegů a dalších nutných věcí. Teď stojí na poloprázdných paletách v rohu prodejny - to aby měla rozhled - a snaží se nakouknout k pokladnám, jestli je tam vše v pořádku.

V ruce drží notýsek. "To je takový bonzbloček," směje se. "Několikrát denně si krám obejdu a poznamenám si, co vše je třeba udělat," vysvětluje vedoucí. V Lidlu je už 11 let, na pozici manažerky prodejny posledních pět let.

"Snažíme se práci všelijak zpestřit. Řekla bych, že jsme tu dobrý kolektiv. Když jsme znovu otevírali tuto prodejnu, tak jsme nacvičili takové speciální taneční číslo. Věřím, že všechny, jak tu jsme, a nejen tady v Letňanech, nás to v Lidlu baví," dodává.

autor: Michal Šenk | 16. 4. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama